Pohotovosť

Není moc filmů nebo seriálů, ve kterých by George Clooney figuroval asi na osmém řádku ve výčtu herců. Ale právě Pohotovost je jedním z nich. Každopádně tenhle seriál ho udělal, to je jisté. Ale bylo to i o jiných hercích. Co je třeba ale ocenit je nesmírnýá důraz na to, aby to nebyl jen seriál o pohotovosti, kde nějakoho jen zašijí a jde se dál. Přitom to divákovi nevnucovali. (28.05.2012)

Pohotovost je nejen perfektně udělaný seriál, ale také velmi poučný. Vždy, když se na něj dívám, tak obdivuji lidi, kteří takovou práci mohou vykonávat. Je to tak těžké, jak na psychiku, tak fyzicky. Člověk nesmí udělat jedinou chybu, stále se na něj tlačí a vyspat se taky moc nemůže. Lékař se musí podřídit své práci a musí ho to opravdu bavit, jinak nemá šanci vydržet. Jeden z nejlepších seriálů. (10.06.2012)

Doktor Carter je sympaťák, kterého provázíme od jeho lékařských začátků, u loučení Anthonyho Edwardse (dr. Green) s Pohotovostí jsem se regulérně rozbrečela, románek Gerge Clooneyho (Doug Ross) se sestrou Hatawayovou je prostě srdcervoucí, na doktora Kovace (Visnjic) se vážně dobře kouká, no a pak tu máme asi desítku ostatních důležitých postav, které jsou bez výjimky zajímavé a divákovi sympatické. Navíc má Pohotovost švih, humor, skvělý scénář. Když na ni začnete koukat, hrozí, že nebudete moct přestat. (29.09.2006)

Strašne veľa dielov, veľa príbehov, vystriedalo sa tam veľa rozmanitých vecí, ale mňa to aj tak nedostalo. V určitej dobe to chodilo takmer pravidelne na komerčných televíziách. Ja som na to, ale skrátka nevydržal pozerať. Ten dej a dialógy a celkové spracovanie mi nebolo po chuti, nevžil som sa do toho, neupútalo ma to, nemalo to pre mňa šmrnc. Niečo však ušlo, tak aspoň takto. (05.01.2012)

Jestli ER něčím není, tak sladkobolným seriálkem, který by z diváků ždímal slzy a přesvědčoval psychickým nátlakem, že i ti "chudáci doktoři jsou vlastně jenom lidi". To, že se slzy čas od času dostaví a jsme emocionálně zdrbnutí, je zcela mimo plán. Točeno někdy až polodokumentárním způsobem, kamerou, která při resuscitační akci krouží nad tím vším stále dokola, scénář, který není vycucaný z paty nějakým nedoukem, ale naopak stojí na skutečných diagnozách a reálných procedurách a postupech - to všechno zasazeno do všedního, někdy dost jednostranného, někdy naopak až dobrodružného civilního života doktorů - to je to, co baví. Nemůžu nevzpomenout díl, který mám obzvlášť v oblibě, kdy Ewan McGregor drží jako rukojmí zákazníky krámku československého imigranta (Jana Rubese) a na zdi visí vlajka a fotka Václava Havla - ne snad, že by to bylo jen pro tohle:-)). (07.02.2005)