Pohotovosť

Dlouhá léta jeden z mých nejoblíbenějších seriálů z nemocničního prostředí (až do příchodu Grey's Anatomy :-)). Bohužel tvůrci nectili pravidlo, že v nejlepším se má přestat a hnali seriál dál k dalším a dalším dílům, které mě začaly nudit. Někdy kolem jedenácté sezóny jsem přestala seriál sledovat. Takže hvězdička dolů, bohužel. (15.07.2010)

I když seriál vznikl v témže roce jako "Chicago Hope", nemůžu si pomoct, ale subjektivně mám pocit, že bylo od "Pohotovosti" opisováno a to průměrně ... Profesionální práce na profesionálních lékařských úkonech a případech se vyrovnaně mísí se vztahy, charaktery a problémy lékařů, kteří jsou úplně obyčejní lidé s obyčejnými starostmi. A přesto neobyčejní hrdinové, což nám ale není dominantně servírováno, ale ani opomíjeno. V porovnání s následujícími seriály z lékařského prostředí mi "Pohotovost" stále vychází jako jejich moudrá a naprosto vyrovnaná matka. (29.12.2006)

Na seriály jsem nikdy moc nebyl, zvlášť ne na takové, které by měly přes sto dílů. Pohotovost je výjimka potvrzující pravidlo. Skvělé obsazení, skvěle řemeslně zvládnuté, skvěle napsané, realistické... Každý díl je zajímavý a neotřelý. Samozřejmě netuším, jak moc je to reálné, ale je to vlastně jedno. 90% (28.08.2016)

Kdybych nikdy neviděla Six Feet Under, můj nejoblíbenější seriál by byl Pohotovost. V podstatě jsem s ním vyrostla, stal se velikou součástí mého života. Spousta věcí dělá z ER výborný seriál. V první řadě to je ohromné množství postav, které řeší reálné problémy, procházejí reálným vývojem. (John Carter se ukáže v první řadě jako nezkušený student, a na konci odchází jako zkušený lékař, sledovat jeho vývoj by vydalo na samostatnou esej... vlastně, moje láska k Johnu Carterovi by vydala na samostatnou esej.) Pak je tu ohromné množství epizod, které jsou originální buď příběhem který vypráví, a nebo způsobem jak jsou natočeny. Třeba v epizodě When Night Meets Day vzali dvě postavy a ukázali, jak se prolíná noční a denní směna, v jednu chvíli s rozpůlenou obrazovkou. V epizodě Four Corners ukázali jediný den 4x, pokaždé z pohledu jiné postavy. Podobných nápadů a vychytávek je tu hrozně moc, a tak zrovna u ER je prakticky nemožné vybrat jedinou nejlepší epizodu. Nedokážu ani spočítat, kolik mnohdy i vedlejších dějových linií se mi zarylo do paměti, kolik příběhů pacientů procházejících County General se mě dotklo. A nedá mi to a zmíním i názvy epizod. Nepřestává mě fascinovat, s jakou úderností dokáže pár slov vystihnout celou epizodu. Sleduji celý seriál znovu v originále, ale pokaždé když se objeví název dílu, dokážu si vybavit jak jsem jako malá poslouchala ten hlas, který název přečetl v češtině. Tohle všechno dělá z ER nejlepší nemocniční seriál všech dob. Rozhodně by si zasloužil delší komentář, abych mohla řádně ocenit všechny postavy (jak bych mohla nezmínit Marka Greena!), všechny vynikající epizody (jak bych mohla nezmínit poslední epizodu Marka Greena...) hudbu... Těch skvělých, dojemných, vtipných momentů je za těch 15 řad tolik, že ER budu sledovat znovu a znovu a mám jistotu, že mi to pokaždé něco dá. (23.07.2014)

Seriál z nemocničního prostředí,za jehož zrodem stál Michael Crichton(jako námět posloužil jeho román"E.R.")a který do své smrti také produkoval(sám byl lékař a na pohotovosti několik let pracoval).Seriál je skvěle napsaný a všichni herci výborní.Zejména díky Crichtonovi působí velmi autenticky.Postav je tu opravdu mnoho,hlavních synopsí také a těch vedlejších nepočítaně.Opravdu mě to bavilo sledovat od začátku do konce.Jistě,pár dějových linek a dílů bylo malinko slabších,ale opravdu nijak zásadně,což je u takhle dlouho vysílaného seriálu skoro zázrak.Spousta herců se tady rozjela(N.Wyle,G.Clooney,M.Tierney,J.Marguiles,G.Visnjic a další),takže seriál svého času byl opravdu továrnou na úspěch.Nechybí v něm ani spousta vtipných témat,postav a dialogů.A na druhou stranu spousta závažných témat,jak zdravotních,tak životních.U mě jasně pohotovostních 100%. (25.02.2011)