Cesta do neznáma

Budu se opakovat, první tři série OK, další solidní nesmysl. Od momentu kdy skupinu opustí John Rhys-Davies a příjde Meggie (Kari Wuhrer) jde to do kopru. Příběhy v prvních třech sériích jsou do velké míry ještě reálné, ale postupně je každá další solidní fantasmagorie. Protože jde pouze o epizodní seriál hodnotím tedy jen první tři série! Po dokoukání všech pěti se vůbec nic nezměnilo. Poslední dvě série jsou jako pěst na oko a tvůrci si toho byli setsakra vědomi, což lze poznat z neustálých odkazů na původní sestavu. Odchodem Aruta seriál začal upadat, nahrazením Vade Meggie se ze seriálu stala skoro nekoukatelná záležitost a odchodem Quina a příchodem Malloryho a nejotravnější postavy seriálu Diany jsem ze seriálu udělal pouze zvukové pozadí při práci. Takže co se týče postav je to jasné ale dějově mě ten seriál přestal bavit v momentě kdy se Quin dozvěděl, že je adoptovaný a jeho rodiče jsou vlastně z jiného světa. Od tohoto momentu se z prakticky epizodního seriálu stává seriál se silnější linkou v pozadí což mu neuvěřitelně uškodilo, protože logika jednotlivých epizod šla k nule. Korunu tomu nasadil neukončený závěr seriálu. Škoda je to jeden z těch které začali dobře ale dopadlo to hrozně. (26.07.2015)

Svého času byl nejspíš tento seriál kult, já mám to neštěstí ho vidět až nyní po 11 letech od data jeho vzniku a přijde mi samozřejmě trochu staromódní. Ale to není ten hlavní problém zahrnutý v mém hodnocení (mám v oblibě plno mnohem starších seriálů), spíš mi v tomto dílku chybí propracovanější systém, nějaká ta koncepce a hlavně nadčasovost. Po shlédnutí pár dílů jsem zabředla do rutiny opakovaných klouzání a rádoby zvratů, pravdou sice je, že onen stereotyp je částečně kompenzován střídáním žánrů jednotlivých dílů. Nicméně v celku ten seriál nešlape a rychle ztrácí dech. Ale i tak je to příjemná ranní oddychovka před odchodem do práce... (28.02.2007)

Tak to se jednou sešel režisér a scénárista, dali dva tři jointy a vymysleli sem tam debilní historku, sem tam trapnou historku, sem tam nudnou historku - úplně o ničem a nebo historku zábavnou - jakž takž vtipnou. K tomu pozvali na panáka producenta a ten jim dohodil: John Rhys-Daviese - velmi dobře hraje, ztvárňuje sympatickou roli a díky němu to za něco stojí. Jerry O'Connella - rachitického mladíčka, v roli génia, který všechny zmlátí a přechytračí a mně připadá s přibývajícími díly více a více protivný, uhlazený až úlisný a až na pěst, jak je dokonalý. Cleavanta Derrickse - v roli blboučkého, ale sympatického a dobře hláškujícího zpěváka, který by bez svého hlasu byl úplné hovno, ale pobavit v seriálu umí, to ano. A Sabrinu Lloyd - která vypadá max. na 18 a čím dále, tím více se mi protivý a přestává líbit - a to jak chováním, tak i vzhledem. Čili ve výsledku poctivé, místy trochu unylé 3 *. P.S. Nevěřím ve multidimenzionální vesmír. (použito i ve snímku "The One, 2001", což byla pěkná hovadina). Vesmír je podle mě velmi různorodý, nepředstavitelně obrovský a hlavně lineární (s danými souřadnicemi se dostaneme vždy někam, něco jako z bodu A do bodu B) a nekoherentní (lokace sobě blízké mohou být naprosto odlišné ve všech směrech - prostředí, geografie, formy života, atd.). Nemá hranice, nejsou zde omezení. Tisíce, milióny, biliony galaxií s různými formami života, které jsou třeba úplně odlišné od nás a my je nikdy nespatříme. Nepomůže nám, ani když dosáhneme rychlosti světla. My se totiž dřív z vesmíru vytratíme. "My" jsme politování hodná entita! - Tak, jak vesmír vykresluje tento seriál, to by byl velmi nudný. Naše Země x-krát jinak? Takový vesmír určitě není. (26.03.2011)

Skvělý seriál s geniálním nápadem - cesta do jiných dimenzí. Stejný čas, stejné místo, stejní lidé - jen jiná dimenze. Každý díl je ukázka toho, jak se mohl (může) náš svět změnit. Nutno podotknout, že kvalita hereckých výkonů i scénářů je velmi vysoká. 1. série: 5/5 -- 2. série: 5/5 -- 3. série: 4,5/5 -- 4. série: 3/5 -- 5. série: 3/5 -- Pátou hvězdičku si dovolím dát z nostalgie... (01.08.2008)

Ačkoli je existence paralelních světů jen čirá fikce nebo zatím nepotvrzená teorie, jsou Sliders opravdu zajímavým sci-fi seriálem, který si své místo mezi těmi nej počiny z devadesátých let zaslouží. Když se podíváte na dění jednotlivých epizod blíže, zjistíte, že ukazují to, co by se snadno mohlo stát, kdyby se v naší realitě změnila nějaká drobnost, událost, prostě cokoli. Čímž by ale nikomu nepřišlo zvláštní, že daná věc je ve skutečnosti něčím jiná, protože bychom ji považovali za samozřejmou. Klouzači tedy neustále ukazují řadu nesamozřejmých věcí, díky čemuž si udržují ono kouzlo, mrazení v zádech a to nutkání vidět další epizodu. První dvě série jsou ty nejlepší vůbec, třetí oplývá parádní výpravou a přísným odlišením každého dílu, čtvrtá se vrací spíše ke kořenům seriálu. Pátá je už sice slabší, ale vyvažuje to další nálož zajímavých zápletek a možností, jak různě experimenty s klouzáním a paralelními světy využít. Jedno přitom mají všechny řady společné, každá jsou trochu jiná, drží si nosnou dějovou linku, nechybí jim určitá hloubka charakteru postav a disponují pěknými vizuálními efekty. Nejlepší na celém seriálu je to, jak jsou vždycky všichni paf, když nevěřícně zírají na otevření vortexu a skluz hlavních postav. Rozhodně počin, k němuž se budu vždy po čase vracet, nikdy se mi totiž neokouká. (25.11.2015)