Odpočívej v pokoji

Série a seriály z produkcie HBO boria všetky televízne tabu a púšťajú sa do tém, ktoré sú vlastné skôr divákom filmových klubov, fajnšmekrom a iným "filmovým úchylom". Razanciu námetu rovnocenne dopĺňa aj naturalistické vizuálne stvárnenie a herecké výkony z kategórie par excellence. ODPOČÍVAJ V POKOJI všetky tieto atribúty má, v konečnom dôsledku je ale jeho témou rodina a jej (často pokrivené) hodnoty. Nezáleží totiž na tom kto ste, ale kto Vás má rád a rešpektuje (resp. toleruje) Vás a Vašu výnimočnosť. (18.10.2004) (18.10.2004)

Taková normální rodinka podle Alana Balla - super cynická lahůdka pro fajnšmekry! Ball je vynikající scénárista, který si bere na paškál "klasická“ filmová témata (homosexualita, problematický teenager, drogy,...) a obrací je vzhůru nohama. A na tomhle projektu je hodně vidět, že se na něm pěkně vyřádil. Skvělé napsané, obsazené i zahrané postavy a vytříbený černý humor. A to jsem se ještě nezmínil o neskutečně dokonale ztvárněných emocích, myšlenkách a pokusech o seberealizaci všech hlavních a několika vedlejších postaviček tohoto snadno přehlédnutelného, ale přesto (v tom nejlepším smyslu slova) monstrózního televizního projektu. Pokud vás Americká krása překvapila svou nekonvečností, ulítlými, ale přesto uvěřitelnými postavami a velmi vtipným osobitým humorem, pak vám prostě musí "Odpočívej v pokoji" učarovat! Pro první sérii jasných 5*, pro celý seriál poctivé 4* (BTW posledních pár minut závěrečné epizody je absolutně geniální způsob, jak definitivně uzavřít děj). (09.04.2003)

Argumentovat v otázce kvality větou "Je to jako ze života" je klišé kolosálním rozměrů, kterým by si měl dotyčný mudrlant rozpenetrovat nosní dírky a pocuchat nejbližší změť paštikovité mozkové tkáně. Přesto musím v případě Six Feet Under svrhnout prověřená dogmata z útesu a nad jejich kašovitými ostatky ředěnými vlnami příboje potupně připustit, že ten podělaný seriál je jako z podělaného života. Dexter jako negromilný homofunebrák ztratil spousty ze svého ledového šarmu, což bylo také u teplokrevného, posttraumatickým stresem stiženého hošana nevyhnutelné. Pět sérií bravurně mapuje nešvary všech fází života zlaté střední třídy (rozvod, nevěra, těhotenství, úmrtí blízkých, dospívání, stárnutí, psychické poruchy, adopce...). Schizofrenní polemizování a analýza vlastního nitra s duchy nebožtíků je pak kapitolka sama pro sebe vskutku shakespearovského rázu, jejíž inkoust si zasluhuje být ředěn platinou. Bezmezná pravdivost každé molekuly seriálu je až srdcervoucí. Kvalita vlající na hřívě pološíleného mustanga se drží zuby nehty do poslední epizody a přestože si dobrodruh příležitostně narazí palec o dokola se opakující schéma, preciznosti celku a geniálně komplexnímu vývoji postav to těžko poškrábe lak. Zabolí mě srdce, když si vzpomenu na poslední díl páté série a teď mě omluvte, musím na rande s tou odpornou realitou. (20.06.2013)

Every day above ground is a good one. Znáte takové ty seriály, kde se hlavním hrdinům dějí samé prapodivné a neobvyklé věci? Kde se jde z jedné absurdní zápletky do druhé? Tak přesně takový Six Feet Under není. Je to seriál o normálním životě. Skuteční muži a skutečné ženy žijí svoje skutečné životy, které jsou mnohem zajímavější, než všechny vykonstruované zápletky světa. Ovšemže ne pro ně, oni prostě jen chodí do práce, randí, scházejí se a zase rozcházejí, tráví čas s přáteli, prostě žijí. To samo o sobě by samozřejmě nebylo nic zajímavého, ale Alan Ball má neuvěřitelný vypravěčský talent, porozumění pro lidskou duši, a navíc se nebojí řešit témata, od kterých dávají mnozí ruce pryč. Hned dvě z nich jsou stěžejní pro celý seriál. Tím prvním je smrt. Ústřední rodina Fisherových vlastní pohřební ústav, a každý díl se tak alespoň trochu točí kolem nebožáka, který zemře při otvíračce. Jeho (či její) smrt pochopitelně nějak koresponduje s životy hlavních hrdinů a ukazuje, že není smrti bez života, a není pořádného života bez smrti. Tím druhým je potom homosexualita. Téma, které se dá velice snadno nechtěně zlehčit či zesměšnit, je prostřednictvím hlavních hrdinů Davida a Keitha zobrazené na televizní obrazovce snad vůbec nejpřesněji a nejrealističtěji, jak to jen jde. Aby to ale nevypadalo, že Six Feet Under je seriál akorát pro gaye a funebráky (bez ohledu na to, že tyhle témata se týkají ať už více či méně každého z nás), barvité realistické charaktery všech hlavních i vedlejších postav se vás tak jako tak dotknou, protože je zkrátka nemožné, abyste se alespoň v někom z nich neviděli. Můj velice dobrý kamarád I. Kačur prohlásil: "Sledovat ten seriál mě baví víc než žít svůj vlastní život." A já mu to nezazlívám. Sám na tom tak občas jsem. Při prvním sledování to nebylo tak docela patrné, ale při druhém, třetím a dokonce čtvrtém opakování všech třiašedesáti dílů už to nešlo přehlédnout. Jestli je jeden seriál, který je lepší než všechny ostatní, je to právě Six Feet Under. (13.05.2007)

Postavy tohoto seriálu si prostě nemůžete nezamilovat, všechny jsou svým způsobem praštěné - aby ne, ústřední rodinka provozuje pohřební ústav - hlavně ale všichni působí lidsky. Sdílíte s nimi jejich radosti a trápení, ať už jde o Ruth, která se celý život obětovala pro druhé a teď si chce konečně taky užít, gaye Davida prožívajícího nerovný vztah s poldou Keithem nebo umělkyni Claire, která v životě dost tápe. Navrch je tu smrt, všudypřítomná mrška, která v každém díle hraje svou roli - někdy jen dává práci, jindy zas hrdinům připomíná, co je v životě důležité. Odpočívej v pokoji je seriál par excellence, škoda, že už si pro něj taky přišla zubatá. (14.06.2003)