Odpočívej v pokoji

Něco tak hrozné silného jsem opravdu nečekala, hodnotím to s odstupem času, takže nebudu hodnotit každou sérii zvlášť, začla jsem se na to dívat na doporučení kamarádky, která mi sdělila - v tomhle seriálu hraje Dexter homosexuála, takže jsem neváhala a pustila se do toho. Musím říct, že jsem si brzy oblíbila všechny postavy až na pár vyjímek jako byla matka Ruth nesnesitelná, ale byl to spíše smutný případ a nesympatická Brenda a to ještě nemluvě o jejím bratrovi Billy, ten byl naprosto příšerný a vlastně vůbec celá její rodina. Claire, Nate a David si získali hned mé sympatie. Musím říct, že tenhle seriál si udržuje laťku přes všech pět sérií, bavilo mně to pořád a nikdy jsem nelitovala, že jsem se do toho pustila. Nejvíc mně dostala scéna, kdy je David unesen a vydírán jistým feťákem a skoro zastřelen, to bylo fakt silné kafe. Richard Jenkins je naprosto úžasný i po smrti. Prostě nezbývá než všem doporučit. Musím ještě zmínit konec, který je udělán neskutečně hezky a dojemně za hudby od zpěvičky Sia a její nádherné skladby Breathe Me. Tenhle seriál by si zasloužil šest hvězdiček! Prostě Alan Ball je mistr ve svém řemesle, nezbývá než si přát, aby zůstal takový jaký je. (02.09.2011)

Můžu říct jen WOW! Neuvěřitelných pět sérií si seriál držel laťku hodně vysoko, ale to, co předvedl na konci, nemá obdoby. Začalo to několik dílů před koncem a vyvrcholilo to závěrečnými asi deseti minutami. Síla, opravdu síla. Nikdy mě žádný film ani seriál nedokázal dojmout natolik, jako tenhle závěr, žádný film mě dosud nerozbrečel, ale tady jsem měla opravdu hodně co dělat, abych se udržela. Seriál, který je opravdový, někdy depresivní, syrový, pesimistický, silný, originální, zajímavý, bizarní, plný toho nejčernějšího humoru a nebojí se zpracovávat ani ta nejkontroverznější témata. Postavy jsou výborně napsané, takoví normální, ale přeci jen trochu divní lidé, se kterými se můžete setkat dnes a denně v každodenním životě. David je homosexuál, Nate flákač a děvkař, Claire rebeluje proti rodině co to dá a depresivní maminka Ruth si stále snaží najít nového muže (vystřídá leckoho od ruského zadluženého květináře po asexuálního funebráka Arthura). Nejzajímavější na tom ale je, že chvíli danou postavu milujete a chvíli si říkáte, jak je vlastně šílená. Chvíli jí fandíte a chvíli byste jí zase nejradši poslali někam. Jenže tak to prostě chodí a proto je pro mě "Six Feet Under" nejlepším seriálem ze života, o životě a smrti a žádný z kolegů mu ani omylem nešlape na paty. "This movie is sooo gay!" - "Do you now what "gay" means?" - "Yeah, it doesn't have sound!" (23.07.2009)

Odpočívej v pokoji jsem začal sledovat hned v roce 2001, když ho začali vysílat na HBO. První série jsem opravdu doslova hltal a nevynechal jedinej díl. Později jsem, bohužel, několik dílů prošvihnul a trochu jsem měl občas problémy se potom zorientovat v ději. Nicméně Odpočívej v pokoji jsem sledoval celkem pravidelně po celou dobu. Teď jsem před chvilkou viděl závěrečnej díl a můžu tak snad konečně říct, že tohle byl asi nejlepší seriál, co znám. Nevzpomínám si na žádnej jinej seriál, kterej by si po celou dobu udržel takhle vysokou úroveň. Nevzpomínám si, že by snad nějakej díl byl nudnej nebo by působil, že je tam navíc. Úplně všechny díly stály za zhlédnutí. Snad akorát ten závěrečnej díl mě trochu zklamal, protože na mě působil tak trochu, jako kdyby už to chtěli mít všichni za sebou, tak tam nacpali tolik událostí dohromady, že by to vydalo minimálně na další 3 díly. Ale to je jen malá chybička na jinak skvělym seriálu. Rád bych se na to podíval hned znovu od začátku, tak doufám, že nějaká televize bude Odpočívej v pokoji vysílat. I když asi jsem naivní a myslim, že místo toho nám budou dál servírovat píčoviny typu Ordinace v růžové zahradě, Rodinná pouta a podobný sračky... (29.12.2006)

Postavy tohoto seriálu si prostě nemůžete nezamilovat, všechny jsou svým způsobem praštěné - aby ne, ústřední rodinka provozuje pohřební ústav - hlavně ale všichni působí lidsky. Sdílíte s nimi jejich radosti a trápení, ať už jde o Ruth, která se celý život obětovala pro druhé a teď si chce konečně taky užít, gaye Davida prožívajícího nerovný vztah s poldou Keithem nebo umělkyni Claire, která v životě dost tápe. Navrch je tu smrt, všudypřítomná mrška, která v každém díle hraje svou roli - někdy jen dává práci, jindy zas hrdinům připomíná, co je v životě důležité. Odpočívej v pokoji je seriál par excellence, škoda, že už si pro něj taky přišla zubatá. (14.06.2003)

Smrt není víc ani méně než cena za život a stoprocentně platí, že nás na konci naší cesty čeká všechny. Úmrtí člověka a obřad loučení obvykle vyvolávají širokou škálu emocí a obnažují lidské povahy, takže není žádný div, že životní peripetie rodiny funebráků představovaly pro tým scénáristů skvělý stavební materiál a pro diváky atraktivní podívanou. V řadě míst dokáže seriál vyhmátnout nanejvýš citlivá místa naší fyzické existence a sociálních vztahů. Dotkne se ožehavých míst společenské debaty, jen s přibývajícími díly mi začala vadit výrazná excentričnost řady postav. Nedá se zapřít, že hlavní slovo coby scénárista měl Alan Ball, který je zároveň tvůrcem pošahané upírské fantasy plné sexuálních odchylek True Blood. Jestli se o některých seriálech tvrdí, že je píše život, tady je znát, že ty příběhy píše scénárista. Nepopiratelně dobře a chytlavě, ale obyčejný život vypadá trochu jinak. V první sérii potěší přítomnost černého humoru podávaného po kapkách a mou pozornost upoutala půvabná Lauren Ambrose v životní roli benjamínka rodiny na střední škole. Celkový dojem: 80 %. (25.04.2022)