Odpočívej v pokoji

1. série: Seriál o jedné pošahané rodince, která vlastní pohřební ústav. Tedy nejsou tak pošahaní, jsou to normální lidé, ale občas jsou pošahaní. :-D A lidi kolem nich ještě víc. :-D Ale je to povedený seriál, který mapuje život této rodinky. Matka Ruth se musí vyrovnat se smrtí manžela a zažívá různé románky. Syn David je gay a to mu dost komplikuje život. Syn Nate zase začne randit s Brendou, která je trochu šáhlá, ale její nemocnej bratr ještě víc. A nakonec Claire, která má jiné zájmy než holky v jejím věku a zrovna se zamiluje do Gabea, který je na tom špatně. Hned od začátku mě nejvíce zaujal herecký výkon Michaela C. Halla, který svou postavu hraje dokonale. Jediné co mě na seriálu trochu mrzí, že z Davida udělali homosexuála a musíme se tak dívat na scény, ve který se muži líbají a to je dost odporné. 2. série: Navazuje na první sérii, nese se ve stejném duchu. Řeší se hlavně vztahy jednotlivců rodiny Fisherových, ale potěší i vedlejší linka Rica. Hlavní psychouš seriálu Billy se vyléčí a jeho roli přebírá Brenda, která se mi od začátku nezdála vhodná partnerka pro Natea. Ale to co bude provádět v této sérii je opravdu hnusné. Mrzí mě odchod Gabea Dimase, jeho postava byla zajímavá. Závěr je trošku emotivní, možná dojde ke smrti hlavní postavy. Začátek 3. série: se mi nelíbila, nevíme, jestli je dotyčná hlavní postava seriálu mrtvá anebo je na živu, vůbec jsem se v tom nevyznal. Dále se moc nepovedlo dát jako hlavní postavu Lily místo Brandy. Ale musím říct, že pak ty díly už byly zase celkem dobré, až ke konci to zase bylo horší. Ale už mě tahle řada až tolik nebavila, ani se mi moc nechce na ty další. 4. série: je celkem nudná. Například dějová linie Claire je totálně nezajímavá. Dále v seriálu už nemáme jenom gaye, ale už i lesby... Vztah mezi Davidem a Keithem je plný nevěr, to prostě nechápu, že vždy s někým jiným vyspí. Už na ten seriál koukám jenom ze setrvačnosti. 5. série: je daleko lepší než série čtvrtá. Kvalita šla nahoru a je to zase celkem zajímavé sledovat osudy rodiny Fischerových. Byl jsem zvědavý na finále seriálu, protože ho všichni označují jako za jedno z vůbec nejlepších. Celou dobu jsem si říkal, že na tom není nic extra, prostě kvalitativně stejné jako předchozí díly. Ale pak přišlo posledních 10 minut a to musím uznat, že bylo velice hezky vymyšleno. (11.06.2017)

Argumentovat v otázce kvality větou "Je to jako ze života" je klišé kolosálním rozměrů, kterým by si měl dotyčný mudrlant rozpenetrovat nosní dírky a pocuchat nejbližší změť paštikovité mozkové tkáně. Přesto musím v případě Six Feet Under svrhnout prověřená dogmata z útesu a nad jejich kašovitými ostatky ředěnými vlnami příboje potupně připustit, že ten podělaný seriál je jako z podělaného života. Dexter jako negromilný homofunebrák ztratil spousty ze svého ledového šarmu, což bylo také u teplokrevného, posttraumatickým stresem stiženého hošana nevyhnutelné. Pět sérií bravurně mapuje nešvary všech fází života zlaté střední třídy (rozvod, nevěra, těhotenství, úmrtí blízkých, dospívání, stárnutí, psychické poruchy, adopce...). Schizofrenní polemizování a analýza vlastního nitra s duchy nebožtíků je pak kapitolka sama pro sebe vskutku shakespearovského rázu, jejíž inkoust si zasluhuje být ředěn platinou. Bezmezná pravdivost každé molekuly seriálu je až srdcervoucí. Kvalita vlající na hřívě pološíleného mustanga se drží zuby nehty do poslední epizody a přestože si dobrodruh příležitostně narazí palec o dokola se opakující schéma, preciznosti celku a geniálně komplexnímu vývoji postav to těžko poškrábe lak. Zabolí mě srdce, když si vzpomenu na poslední díl páté série a teď mě omluvte, musím na rande s tou odpornou realitou. (20.06.2013)

Every day above ground is a good one. Znáte takové ty seriály, kde se hlavním hrdinům dějí samé prapodivné a neobvyklé věci? Kde se jde z jedné absurdní zápletky do druhé? Tak přesně takový Six Feet Under není. Je to seriál o normálním životě. Skuteční muži a skutečné ženy žijí svoje skutečné životy, které jsou mnohem zajímavější, než všechny vykonstruované zápletky světa. Ovšemže ne pro ně, oni prostě jen chodí do práce, randí, scházejí se a zase rozcházejí, tráví čas s přáteli, prostě žijí. To samo o sobě by samozřejmě nebylo nic zajímavého, ale Alan Ball má neuvěřitelný vypravěčský talent, porozumění pro lidskou duši, a navíc se nebojí řešit témata, od kterých dávají mnozí ruce pryč. Hned dvě z nich jsou stěžejní pro celý seriál. Tím prvním je smrt. Ústřední rodina Fisherových vlastní pohřební ústav, a každý díl se tak alespoň trochu točí kolem nebožáka, který zemře při otvíračce. Jeho (či její) smrt pochopitelně nějak koresponduje s životy hlavních hrdinů a ukazuje, že není smrti bez života, a není pořádného života bez smrti. Tím druhým je potom homosexualita. Téma, které se dá velice snadno nechtěně zlehčit či zesměšnit, je prostřednictvím hlavních hrdinů Davida a Keitha zobrazené na televizní obrazovce snad vůbec nejpřesněji a nejrealističtěji, jak to jen jde. Aby to ale nevypadalo, že Six Feet Under je seriál akorát pro gaye a funebráky (bez ohledu na to, že tyhle témata se týkají ať už více či méně každého z nás), barvité realistické charaktery všech hlavních i vedlejších postav se vás tak jako tak dotknou, protože je zkrátka nemožné, abyste se alespoň v někom z nich neviděli. Můj velice dobrý kamarád I. Kačur prohlásil: "Sledovat ten seriál mě baví víc než žít svůj vlastní život." A já mu to nezazlívám. Sám na tom tak občas jsem. Při prvním sledování to nebylo tak docela patrné, ale při druhém, třetím a dokonce čtvrtém opakování všech třiašedesáti dílů už to nešlo přehlédnout. Jestli je jeden seriál, který je lepší než všechny ostatní, je to právě Six Feet Under. (13.05.2007)

Ke svému nejoblíbenějšímu seriálu můžu dodat jen to, že jeho hrdinové jsou mi bližší než většina živých lidí a jeho humor je černý jak funebrácké auto, ale přesně můj šálek černého čaje. A snad ještě to, že posledních pár minut mě zasáhlo hloub než zblízka vystřelená kulka a před sochou Alana Balla by se scénáristé měli modlit, aby je osvítil. (30.08.2007)

První série nastavuje laťku zatraceně vysoko a bohužel se ji v dalších třech případech nepodaří překročit. Až začátek poslední série, nejen díky kouzelné Maggie, jasně naznačuje, že se příběh vrací do původních pater. Pokud bych mě vybrat postavu, s kterou jsem se za tu dobu nejvíce sžil, tak by to byl Nate. Ten, kterému jsem zpočátku nejméně věřil, mi byl celkově nejbližší a jeho šibalský úsměv nacvičuju už hodně dlouho. Velkým tahákem byla od začátku i Brenda a její pozdější odstrčení do pozadí bylo ihned cítit. Rozhodně však nemohu říct, že bych jejímu chování rozumněl. Život homosexuálů se nejen ve filmech nedaří popsat bez toho, aniž by působil směšně, ale tady byla jejich cesta k začlenění se do společnosti opravdu působivá. Možná to zní divně, ale seriál jsem začal sledovat hlavně kvůli jeho opěvovanému závěru a rozhodně nelituji. Posledních pět dílů je neuvěřitelně emotivních a závěrečná jízda je pak třešničkou na dortu, ale jako nejlepší seriálový díl všech dob (podle IMDb), bych to přeci jen neviděl. 1. série: 90%, 2. série: 85%, 3. série: 85%, 4. série: 80%, 5. série: 90%. (28.08.2011)