Dom v ružiach

V celku zajímavá duchařina. Místy byli některé scény utahané, ale to proto, že byl děj rozdělen do 4 hodin. V první části, té seznamovací nám byla představena bohatá historie onoho záhadného domu. Ve druhé jsme se konečně přehoupli na ten pravý hororový děj. A ve třetí v té rozuzlovací části, jsem byl nejvíce napjatý. Mystérium tomu opravdu nechybělo. Ta část se mi líbila nejvíce. Když shrnu, tak 70%. Krásná práce. (06.03.2011)

Vynikající televizní projekt se scénářem Stephena Kinga (nejedná se o žádnou jeho adaptaci), což je cítit v mnoha scénách i hláškách. Je zvláštní, že horory z televizní produkce jsou často mnohem atmosféričtější než snímky z produkce čistě filmové. V Rose Red je nedostatečný rozpočet znát pouze v několika závěrečných tricích. V drtivé většině jde však o tu nejpoctivější televizní práci s žánrem, jakou jsem kdy viděl. Pomalé, táhlé nájezdy transfokátorem (do tajemné chodby, k domu nebo na ožívající sochu), doprovázené výbornou instrumentální hudbou, jsou na RR to nejlepší. Atmosféra houstne také díky všudypřítomnému šepotu a nádherným záběrům na děsivé výstřelky architektury, opět doprovázené hudebními motivy. I zajímavá přehlídka postav, čerpající k Kingovy záliby v mentálních superhrdinech, si většinu diváků získá. Nejděsivější momenty přicházejí samozřejmě s paranoidním Emerym. Nechybí ani dětský princip v podobě autistické Annie a jejího oblíbeného "Theme From A Summer Place". Sympatické skloubení formy a obsahu nakonec dělá z RR jeden z nejlepších hororových snímků o strašidelných domech. 80% PS: koncepce strašidelného domu jako monstra a živé entity je zde mnohem lépe podaná než v naprosto nezvládnutém románu (a otrocky natočené Garrisově televizní adaptaci) The Shining. (21.09.2011)

Nemyslím si, že to je vyloženě špatné dílo ze strany Kinga, ale je to obecně spíše průměr v rámci toho, co bylo podle něj natočeno. I když zde chybí román, ze kterého by se adaptovalo, zůstává pocit, že atmosféra zde chybí také, a celkové je to tak trochu klišé, a to jak ze strany hororu o domě hrůzy, tak i ze strany filmového hororu podle Kinga. Ve skutečnosti tu nejsou postavy, které by mě opravdu uhranuly, stejně jako zde není dům, který by celkově seděl na pevných základech. (13.04.2015)

Normálně by to bylo na tři, ale Baxleymu se nějak podařilo protlačit do toho jedinečnou kingovskou atmosféru a vybruslit ze spousty věcí tak, že nepůsobí trapně. To se při adaptacích hororového Kinga většinou nedaří. Snad je to tím, že tady kniha neexistuje; jenom Kingův scénář. Navíc má Dům v růžích přes čtyři hodiny, takže je prostor na pozvolné budování výše zmíněné atmosféry a prokreslení postav. A tak se dostávám k zřejmě hlavnímu důvodu, kvůli kterému se filmové adaptace zejména hororových Kingů bortí. Ty filmy jsou většinou krátké. Prostě se vyhodí třetina až polovina Kingovy předlohy, kde se právě pečlivě budují a vykreslují pevné základy, na kterých pak stojí všechno ostatní. A pak není divu, že se ty filmy většinou nepodaří. Dům v růžích se podařil zřejmě právě proto, že knižní předloha neexistuje. (11.12.2008)

Obecně platí, že věnuje-li se filmovému zpracování nějaké Kingovy knihy nebo povídky více času a prostoru, tím více povedenější je pak výsledek (namátkou např. dvoudílný Salem´s Lot nebo Osvícení /nemyslím Kubrickovu fušeřinu, ale dvoudílné zpracování někdy z 90. let/). U Domu v růžích tomu však je úplně naopak (a k tomu ani nepotřebuju znát Kingovu předlohu, tu jsem nečetl). Tři a půl hodiny nudy, klišé a nelogičnosti na půlhodiny trošku povedenějšího konce - to je fakt horor, to sledovat. Vystříhat nudné a vyloženě protivné scény (např. věčné opakování šeptané věty "Dům v růžích" s kamerovými nájezdy na dům, mi už po 40 minutách začalo lézt na nervy), sestříhat to tak na půlku, mohlo by to mít nějaký skluz, atmosféru a výsledek. Takhle to nemá nic. Pro mě osobně ztráta času, jedna z nejhorších "kingovek" co jsem viděl. Zmatený děj, spousta ne/logických kiksů, odboček a slepých (a hlavně nedokončených!!!!!!!) ramen děje, ani ne tak otřesné herecké výkony, jako spíš otřesné postavy/charaktery jako takové (výjimkou je pouze Annie, postava Juliana Sandse a ta opravdu děsivá a strašidelná černoška - za to první *), hodně, hodně laciné triky (opět, výjimkou jsou pouze kamenný déšť, pohybující se socha a masky duchů/mrtvých - za to druhá *), naprosto tragické vyústění děje... Jako by si King (a po něm Baxley) řekl, že když se mu povedlo Osvícení, mohl by to zkusit ještě jednou. Jenže tentokrát se mu to vůbec nepovedlo. (22.03.2009)