Nemocnica Chicago Hope

Dr. Jeffrey Geiger učinil hádku uměním a slovní zásobu arzenálem natolik sofistikovaným, že za ním Dr. House pokulhává stejně jako jeho pravá noha. Skvostně napsaná postava v seriálu, jenž byl jedním z mála, který činil diváka inteligentnějším svou dialogovou nonšalancí. U mě zejména díky postavě hrané Mandy Patinkinem....válcoval i slavný ER. 80% (04.12.2010)

Tento seriál měl tu smůlu, že se potkal ve stejnou dobu s Pohotovostí. Já osobně jsem měla (mám) radši NCH, víc mi sedl jeho humor a situace. Je pravda, že po odchodu herců Mandy Patinkin a Peter MacNicol, trošku seriál ztratil šťávu a hlavně vtip, ale i tak je pro mě v top seriálech z nemocničního prostředí. (13.11.2012)

Seriály z nemocničního prostředí (když nepočítám MASH, ale to je něco jiného) nemám zrovna moc v lásce. Tento seriál je ovšem výjimkou. Jako jediný se na něj z těch všech Pohotovostí, Chirurgů a Doktorů čas od času podívám. Herecké obsazení je příjemné (hlavně v prvních sezónách) a charaktery postav jsou dobře napsané (i když ta feministická doktorka, co má malou dceru, je mi děsně protivná). Je pravda, že s každou další sérií kvalita postupně klesá. Postavy odcházejí a přicházejí, ale když se pak v poslední (nebo v předposlední) řadě vrátí Mandy Patinkin a je vyhozena polovina nemocnice, už je většina dílů za odpad. V prvních dílech byly napínavé lékařské případy a boje o lidské životy, v těch dalších už jako obvykle řeší převážně vztahy... (22.09.2007)

Nemocniční prostředí mi nesedlo ani v Chirurzích, Pohotovosti, Stefanii + pokračováních, Plastické chirurgii, Ordinaci, ani Chicago Hope. Jen v Dr. Houseovi. Na nemocničním prostředí prostě nevidím nic zajímavého. Nemá šanci mě zaujmout. Lehké vtipy, které nejsou nic moc, protože o ty tu nejde, takže tedy asi dramatické napětí a vztahy mezi jednotlivými herci. A k čemu to ? To přeci je o ničem, ne tímhle způsobem. (21.02.2009)

Občas jsou to zcela neuvěřitelné epizody, například ta, která popisuje situaci při darování orgánů. Sanitka přiveze mladého muže v bezvědomí, vypadl z okna. Na jeho orgány čeká šest lékařů, kteří je chtějí darovat svým pacientům. Ten dostane to a ta zas čeká na nové plíce. Mladý muž ale není stále prohlášen za mrtvého (chybí ještě jeden podpis lékaře a pár razítek...) a mezitím, co se lékaři hadají nad jeho tělem, mladík otevírá oči. On sice nikdy už nebude chodit, mluvit, nikdy se sám nenají, bude jenom ležet, ale i přesto chce žít. Lékaři odhadují, jak asi dlouho a vášnivá debata je rozděluje na dva tábory - část lékařů ho chce nechat zemřít , druhá část léčit - tedy spíše udržovat. Scená, kdy do problému vstoupí hospodář nemocnice, byla opravdu drsná. ... " Proč mu chcete dát injekci proti bolesti, stejně nic nevnímá, a stojí 3 dolary... Teď jste upustila skalpel a nový stojí 2 dolary..." A ten, kdo se chystá na operaci, doporučuji díl 9 u 1. řady.. Doktor přicházející na operační sál: " Vážení, tak dneska sebou hodíme, potřebuji stihnout pohřeb, a až mu vyndáme ten nádor, pošlete to na rozbor, ale ať to udělají hned, ne jako vždycky. A mám takový návrh, co kdyby nám dneska nepadalo nic na zem... Doktore, pacient ještě nemá narkozu...." Pobavil mě i díl následující, kdy jeden lékař se údajně infikuje od jednoho pacienta a musí do izolace, bohužel i všichni ti, se kterými přišel nějak do kontaktu. A tak se nám karanténa plní jeho kolegy, což se stává zdrojem humorných situací. " Opravdu jsem tu jediný, kdo s nikým nespal...." (08.05.2013)