Záhada hlavolamu

Dětskýma očima mohu hodnotit bez výčitek čtyřmi hvězdičkami. Dnes ale mé již dávno dospělé oči vidí tento seriál poněkud kritičtěji z hlediska způsobu zpracování a obsazení jednotlivých postav poněkud přestárlými chlapci. O tom už ale tady v komentářích byla řeč. Ty čtyři hvězdičky tedy zůstanou ze sentimentu a nostalgie. (11.08.2009)

Hoši od Hlasatele v příběhu z doby na hranici Stínadel. Nedostupná knižní předloha mě zastihla až v pokročilejším chlapeckém věku (a seriál ještě o hodně později), i proto si udržuju jistou distanci, plynoucí z příběhu neprožitého s plným ponorem, i když magie starého města je moje gusto. Krásně mrazivý obecný symbol rozpadu starého pevného řádu, o to více v klukovském světě. kamera Jiří Kadaňka (11.02.2015)

Nejen výborná adaptace románu, ale i skvělý seriál pro děti se srávně odměřenou strašidelnou atmosférou. Pozdější barevný celovečerák je jen hodně slabý odvar. Jen by mě zajímalo: - Proč chodili Rychlé šípy do Stínadel jen za tmy? Podle oblečení to nebylo v zimě, takže kvůli odpolednímu vyučování asi ne. - Kde byli dospělí a holky ve Stínadlech? Po ulicích chodí jen Vontové, pár dospělých je uvnitř domů, holka nikde žádná. (20.07.2007)

Snaha nacpat dvě knihy do 215 mnut nelze ... Předlouhou seriálu se staly dvě knihy Jaroslava Foglara, Stínadla se bouří a Záhada hlavolamu, takový rozsah se ale nedal scénáristky převést do 215 minut, takže kdo knihy zná, objevuje mnoho nelogičností a dějových skoků. Tyto dva díly uzavírá třetí díl, Tajemství Velkého Vonta. Tato kniha byla napsána až několik desítek let po předchozích dvou. Poprvé vyšla roku 1986 v Německu v počtu 500 výtisků pro děti českých emigrantů. V Česku se poprvé objevila až v rámci knihy Dobrodružství v temných uličkách vydané v roce 1990, později přejmenovaná na Rychlé šípy ve Stínadlech. (26.02.2014)

Člověk se přeci jen rozmlsá, když vidí adaptace podle knižní nebo komiksové předlohy. Zvykne si, že postavy ve filmu jaksi odpovídají své kreslené předloze. Bohužel u Záhady hlavolamu těžce divák narazil. Pravda, Jindra Hojer, Červenáček a Metelka docela se povedli, ale proč tak potlačili Červenáčkův potenciál obtloustlého vtipálka a chlapce s rozhledem, který sice je šašek, ale blbec to není. A konečně, proč vybrali na roli vůdce týmu Mirka Dušína takové nemotorné jelito, které, a ruku na srdce, připomíná Aničku s Downovým syndromem z filmu Rekviem pro panenku. Proč? Trochu to ještě vykompenzovali Širokem neboli Janem Třískou, ale nikdo mi už nevysvětlí toho Dušína. Bohužel jsem příliš úzkoprsý, abych se nad to povznesl a tak jdu s hodnocením dolů. (20.07.2011)