Star Trek: Nová generácia

Část zápletky připomíná některé díly ze staré TOS, kdy dojde na setkání s vyšší skoro všemocnou civilizací a soud v lidem přizpůsobených kulisách. Zbytek námětu je hezký, jen je vidět, jak se všechno teprve rozbíhá. I posádka se sbírá cestou a herci si zvykají na svoje role. Picard si testuje prvního důstojníka a naznačují se budoucí dlouhodobé milenecké dvojice. Projdeme se po lodi včetně simulátoru, kde se představí Dat. Na návštěvu pro připomínku starých časů zaskočí na minutku ve svetru s výložkami 137letý McCoy. Všichni jsou předpisově vážní, naštěstí aspoň na něco z původního humoru dojde při setkání Rikera s Deannou. "Vy se znáte? Výborně. Považuji za důležité, aby moji důstojníci navzájem znali svoje schopnosti." "My taky, pane." 3 nebo 4*? Čtyři z úcty k začátkům. (02.08.2024)

Problém je v tom, že i po tolika letech výzkumu vesmíru se chodí pořád do nebezpečných míst bez většinou skafandrů a spoléhá se na dekontaminaci. Jenže ta nic nespraví a na izolaci dotyčných nedojde, ani když už se ví, že je problém. Hledání v lékařských záznamech taky chvilku trvá. A tak tu máme jednu starou dobrou nákazu, aby se upjatá posádka trochu rozveselila a Dat s Wesleym mohli předvést, co umí. (28.08.2024)

Originalita ani provedení nic moc. Většina motivů je dobře známých už z TOSky - snaha získat důležitý lék/vakcínu, vyjednávání s civilizací s jinými zvyky a souboj na život a na smrt. (Vzpomeňte si na Metuzaléma, Páteční dítě, případně Strážce mraků, a hlavně na Čas amoku.) Wesley na můstku... 50% možná. (28.08.2024)

Klasický, pravý Star Trek. Jen Ferengové jsou prostě Ferengové. Mají být zákeřní, vždycky jít po zisku a zároveň pobavit. Tady ale kromě svérázných komentářů o lidech ještě poskakují kolem jako banda opic a souboj s nimi je taky dost slabý. 70%. (28.08.2024)

Je to Trek, jen u trochu opršelý. Snesitelnost nového poddůstojníka je tentokrát ještě na hraně. (31.08.2024)

Děj předvídatelný. Zajímaví byli delegáti a host převtělený do Picarda, když si snadno a lehce poradil s odporem. Ke konci jsem uvažovala nad čtyřmi hvězdami, jenže Sherlock a odchod hosta jen tak bez ničeho dalšího to stáhli zpátky. (28.08.2024)

Nápad celkem původní. Jablko je tu sice trochu cítit, jenže v téhle Modré laguně jde hlavně o to, jak tatínek Picard usmiřuje sousedy, kterým chlapeček Wesley nešťastnou náhodou rozbil skleník. Ani já nechápu zábrany kvůli Základní směrnici. Přenést paprskem se před domorodci můžete, přivést si na loď hosta z planety klidně taky, ale odvést si člena svojí posádky zpátky už ne? Důvodem může být opravdu jenom to, že jste šlápli na dvorek jiným bytostem, kterým Základní směrnice jim neříká vůbec nic a jsou mnohem silnější než vy. Řeči o dodržování zákonů "ty naše nám neberte"... Kdyby Wesley udělal něco vážného nebo aspoň vážněji podaného jako porušení tabu, tohle bylo prostě směšné. Čekala jsem vzhledem k zápletce ještě proslov typu "za mláďata v naší kultuře odpovídá před zákonem rodič (tj. kapitán)". A potom se najednou stejně vykašleme na všechno, na co braly ohledy předtím. Naštěstí se božstvo najednou přestalo svojí verzí spravedlností bavit, kývlo Picardovi na jeho proslov a nechalo ho i s Wesleym jít. (28.08.2024)

Zhruba úroveň Krutého divadla. Q tentokrát naštěstí přišel s něčím novým a je z toho celkem slušný díl. Mohl být ještě lepší, jenže scénárista a režisér moc dobře nezvládli vysvětlení toho, proč je absolutní moc špatná. Zdůvodnit to nakonec jen tím, že ve skutečnosti nevíme, co chceme, a vyhnat potom Q jako nešikovného čerta... To má stát za život malé holčičky, Jean-Lucu? Co kdyby byl na jejím místě třeba Wesley? (28.08.2024)