Tvorcovia:
David ChaseHrajú:
James Gandolfini, Lorraine Bracco, Edie Falco, Michael Imperioli, Dominic Chianese, Steven Van Zandt, Tony Sirico, Robert Iler, Jamie-Lynn Sigler (viac)VOD (1)
Série(6) / Epizódy(86)
Obsahy(1)
Jeden z najpopulárnejších seriálov vôbec nezískal päť Zlatých glóbusov len tak pre nič za nič. Zoznámte sa s Tonym Sopranom, priemerným biznismenom v najlepších rokoch. Aj s jeho poslušnou ženou a so synom, ktorý už zďaleka tak poslušný nie je. A tiež s psychiatričkou, ktorej Tony zveruje všetky svoje tajomstvá okrem jediného: že je šéfom mafie... (HBO Max)
(viac)Videá (1)
Recenzie (243)
Fakt jsem si na konci přišel jako Jakubko Soprano, člen této rodiny. Poslední scéna za znění Don't Stop Believing od Journey mě dostala, i když jsem konec pochopil,až když jsem si ji pustil nekolikrát po sobě a přečetl si analýzu závěrečné scény na netu:DD analýza záverečné scény je tam popsána na 4 strany, takže nejsem debil, že jsem to nepobral na poprvý!!). Ale je tak silná, že ju budu sjíždět tak obden si myslím. Seriál s takými hereckými výkonmi, že jako nemám slova. Určitě ne pro každého. Osobně mi chvíli trvalo, než jsem se do toho dostal, ale teďka je mi líto je opustit. Tony kurva budeš mi chybět!:D Stejně tak doktorka Melfi, fuckin sexy MILF:*** Meadow sexy dcerka kunka:*** AJ fracek:D, Paulie, Sil, Chrissy... a vůbec všeci, cítím se jak kdybych byl kurva mafián a všeci fellaz mě zradili a opustili:(. So long Sopranos...so long! ()
Hodnoceno po zhlédnutí všech sérií. Co napsat o takové legendě, jakým tento seriál bez pochyby je, aniž byste se opakovali? Došel jsem k názoru, že nic, tak jen napíšu, že kdyby tenhle seriál nefungoval, tak jak fungoval (do jisté doby to byl nejsledovanější seriál v celé historii HBO, nyní je překonán Game of Thrones) tak bychom dneska neměli HBO seriály, které milujeme. V té době byl tohle pro stanici obrovský risk, který se obrovsky vyplatil a doslova prokopal cestu dalším kvalitním seriálům a Hollywoodu možná poprvé ukázal, že i "nějaká malá TV show" může konkurovat filmům a že tohle médium není jen odkladiště herců, o které už nikdo nestojí. 95 %. ()
Vkusný, pěkný seriál, který neukazuje mafiány jako supermany ani jako zločince z povolání, ale zabývá se jejich každodenním životem, v němž musejí živit své rodiny peskovat rozjívené děti, trápit se s vrtošivou matkou. Vraždí-li, v duchu člověk uzná, že to jinak nešlo a navíc je zavraždění pronásledují ve spaní, vrahy stíhají deprese..., zkrátka jsem měl dojem, že se dívám na něco skrz naskrz opravdového. Také díky skvělému Jamesi Gandolfinimu. ()
Nikdy jsem se o tento seriál nezajímal, nevěděl jsem o co jde. Vždycky, když to v TV běželo, myslel jsem si, že je to nějaká blbost pro ženský v domácnosti, jako Rodinná pouta. Když jsem se dozvěděl, o co jde, stejně mě ten seriál nijak zvlášť nelákal, protože zas až tak moc nemusím italskomafiánskou tématiku. Až když jsem se dozvěděl o smrti Jamese Gandolfiniho a o tom, že je to seriál z produkce HBO, až když jsem si přečetl komentář od Toma Riddla, řekl jsem si, že tomu šanci musím dát. A přesně, jak píše Tom Riddle, několik prvních dílů je velmi obtížných. Těžko se do seriálu dostává. Nevíte pořádně, kdo je kdo v rozsáhlé mafiánské famílii a když už to víte, není se s kým pořádně ztotožnit, protože jsou tu všude totální krávy, pokrytci, ale v prvé řadě hajzlové, kteří mohou mít v očích diváka nějaké sympatie, ale každou chvíli udělají něco, nad čím zůstává rozum stát. Ale už někdy před půlkou první série (zhruba od dílu College) jsem se do toho zažral jako do máločeho a musím říct, že je to seriál, který člověku tak trochu pozmění náhled na život i na svět. Je komplexní, zajímavě protidivácký, odvážný, hluboký a místy i splňuje taková ta klasická kritéria o napínavosti, akci a podobných věcech. Ty jsou však až na druhé koleji. V prvé řadě je to seriál o tom vnitřním pohledu do problematiky, o nevyzpytatelných a nejednoznačných postavách, o různorodých životních prioritách, o všudypřítomném strachu a nejistotě, o hloubání nad lidským konáním a nad lidskou existencí, o tom, že víte, že autoři jsou schopni udělat s jakoukoliv postavou cokoliv. I třeba to, že její osud a vliv na hlavní dění naprosto vyšumí a vy vlastně vůbec nechápete, proč tam ta postava byla. Přesně jak to bývá i v životě. Je to mnohovrstevnaté dílo přesně po vzoru Umberta Eca, kde si i ten nejpovrchnejší divák nalezne to své, ale pro ty hloubavější se nachází mnoho věcí v dalších vrstvách. Ale ne všechno se mi líbilo. V průběhu seriálu mě poněkud nudila či iritovala přílišná míra repetetivnosti všeho, ačkoliv je mi jasné, že to přesně bylo prostředkem k vytvoření oné mafiánksé rutiny; sezení u dr. Melfi, věčné objímání, pohřby, děvky, hazardní hry, neopodstatněná agrese a tak dále. Přestože Rodina Sopránů nemá klesající tendenci (spíše naopak, od, dle mého názoru, lehkého výkyvu v druhé a třetí sérii, šplhá až do konce stále vzhůru), je to možná seriál až zbytečně roztahaný a nemůžu se zbavit po dosledování dojmu, že se většina těch nejzajímavějších věcí stala spíš až ke konci. Ačkoliv jistě bez základu by závěr nebyl tak působivý. Seriál je to také poměrně předvídatelný. Téměř u každé postavy, která má zemřít, to víte, nebo alespoň tušíte, několik dílů předem. Protože až na absolutní výjimky, všichni, kdo zemřít mají, taky bez větších problémů skutečně zemřou. Autoři jsou ale čas od času schopni solidních překvapení. A to nejen ve vraždách, ale i ve vypravěčském stylu samotném. Vrcholem je jedenáctý díl páté série, která je surrealstickou extází, jež je narozdíl od čistě surrealistikých děl silná v tom, že tato je zabalená do jinak reálného světa, ve kterém jsme předtím pět sérií fungovali. Třešničkou na dortu celého seriálu je závěr. Mojí první reakcí bylo totální zklamání, čím víc nad tím ale přemýšlím, tím si víc myslím, že to lépe ani udělat nešlo. Je to přesně v duchu celého seriálu, je to přesně v duchu deprese a bezúčelnosti lidského života, o kterém celý seriál je a mnoho epizod před závěrem do oné finální scény směřuje. Rodina Sopránů je masivní a vyčerpávající dílo, které si žádalo vyčerpávající komentář. Je to výborný seriál, na němž oceňuji to, jak hází divákovi klacky pod nohy, ale přesto, i já jsem divák, a některé klacky způsobují, že asi nikdy nebudu mít Soprány tak rád, jako jiné seriálové rodiny. () (menej) (viac)
Ještě že Gandolfiniho dotáhli zpátky, když z konkurzu odešel! Ne že by to i bez něj nebyla přehlídka úžasně obsazenejch rolí (předně z Paulieho a Silvia učůrávám blahem), ale buďme upřímní, to on dává tomuhle seriálu se svým energickým cholerismem, pískáním v nose a smrtícíma hláškama ty pravý grády. No a pak samozřejmě brilantní scénář, kterej se hemží skvělou parodií na moderní mafii a americkou společnost, ale i trefnými a dramatickými momenty. Ono vůbec začít mafiánskej seriál scénkou u psychiatra, kde si boss řeší problémy s matkou a vykládá o svých pocitech (a občas u toho přiškrtí doktorku a rozfláká nějakej ten nábytek), je nápad stejně neotřelej, jako geniální. Vlastně mě, co se týká Sopranů, napadaj jenom dvě negativa: Za prvý, je to příšerně návykový, takže teď nečučím prakticky na nic jinýho. Za druhý, vypadá to, že zase jednou budu muset přistoupit k tomu bolestnému úkonu a prohrabat svou seriálovou topku, protože nedat do ní Sopranovi, to bych se asi musela dobrovolně objednak na návštěvu k Jennifer Melfi... ()
Galéria (744)
Zaujímavosti (60)
- Striptýzový klub Bada Bing opravdu existuje, jenom se jmenuje Satin Girls. Nicméně po skončení natáčení si přidal hrdě pod svůj název označení "The Real Bada Bing". Vypadá přesně jako v seriálu, protože se zde natáčely všechny scény, kromě těch z kanceláře. (don corleone)
- Seriál v mnoha scénách odkazuje na původní sérii Kmotr. Například v epizodě 1x12 "Isabella" si Tony těsně předtím, než se stane cílem pokusu o atentát, kupuje pomerančový džus a odkazuje tím tak na první díl Kmotra (1972), kde si ve stejné situaci Vito Corleone (Marlon Brando) kupuje pomeranče. (Sony1994)
- Tony Soprano (James Gandolfini) nosí zlaté hodinky Rolex Day - Date. (Liqid)
Reklama