Sopranovci

Mafiánská sága par excellence. Je rodina a rodina - která z nich je přednější, které můžu věřit a svěřit se se vším? Která z nich je více dysfunkční a ve které se víc lže? Každý díl přináší nějaký zvrat, posun, každá série má určité vyvrcholení a i již známé postavy dokážou znovu překvapit. Potěšilo mě i to, že se po Romanci a cigárách zase sešli Gandolfini s Buscemim. Plný počet i za to, že teď tu úvodní písničku ze znělky nemůžu dostat z hlavy! :) (01.05.2017)

Čím se liší Sopranos od ostatních mafiánských klasik? Napadají mě dvě věci. Maximální využití toho, že se jedná o seriál, tedy tvůrci mají mnohem větší prostor k prokreslení postavy a situace okolo byznysu. A také ta kouzelná práce s cynickým, v některých momentech až nihilistickým humorem. Je to patrné od prvního momentu a trefilo se mi to do vkusu. Jemný podtón každodenní lidskosti. Připomenutí, že i kápo může řešit nevděčné děti, protivné rodiče atd. A samozřejmě do toho přidejte výborné herce, chytrý scénář a skvělé hlášky. (01.11.2021)

Bez okolků můžu říci, že tohle a Bratrstvo neohrožených jsou mé dvě naprosto nejoblíbenější televizní série. Fakt, že za oběma stojí televizní stanice HBO hovoří za vše. Má oblíbenost Rodiny Sopránů sahá dokonce tak vysoko, že jej jako celek řadím výše než celovečerní filmy Road to Perdition, Kmotr či Scorseseho výtvory. Charaktery jsou propracovány do nejmenších detailů, prakticky není jediná hlavní postava, kterou si divák oblíbí méně než ty ostatní. Tony, Paulie, Silvio, Chris či Bobby, ti všichni vypadají přesně tak, jak si většina z náš současné mafiány představuje (nedivil bych se, kdyby se od skutečnosti lišili jen minimálně). To, že se celý děj odehrává v současnosti je možná další z důvodů, proč jej řadím výše než dříve zmíněné filmy. Je to něco nového a neokoukaného. Veliká škoda, že seriál po šesté sérii skončil, jedna z mála výjimek, která si udržela vysokou kvalitu tak dlouho. Bravo a smekám Davidu Chaseovi za brilantní dílo, které si pouštím znovu a znovu. (05.10.2008)

Beton. James Gandolfini spolu s mnoha neskutečně talentovanými herci pod taktovkou mnoha výjimečných režisérů v čele s tvůrcem seriálu, Davidem Chasem, vytvořili pomník, který bude jednou pro vždy připomínat filmovým a televizním kritikům a teoretikům, že televize není ve srovnání s filmem podřadným médiem, ale naopak disponuje možnostmi, které film nemá a nikdy mít nebude. To, že The Sopranos z fleku neprohlásím za nejlepší seriál všech dob můžu vysvětlit prakticky jen mou léty nabytou opatrností a nikterak velkými sympatiemi k mafiánskému žánru jako takovém. The Sopranos jsou ovšem mnohem víc, než jen další mafiánskou historkou, roztáhnutou na desítky a desítky hodin. Jsou epickou freskou, portrétem dnešní americké rodiny, sondou do několika oblastí sociální problematiky, jsou inteligentní zábavou na dlouhé večery, jsou k dokonalosti dovedeným souborem jedinečných postav. Zde je pět z mých nemilejších, i když nelze než nezamilovat si všechny ostatní, do jednoho nezapomenutelné... 5. :Johnny "Sack" Sacramoni . Kdo z vás si aspoň na chvilku nepřál, aby byl Bossem, o kterém seriál vypráví on? Aspoň na chvíli. Naprosto důstojný Tonyho protihráč a přítel v jedné osobě. 4.: Livia Soprano. TAK dokonalá postava. Herecký minimalismus dovedený do naprosté dokonalosti. Tonyho nenáviděná, milovaná matka byla mou druhou nejmilejší postavou, dokud byla na scéně. Z dlouhodobější hlediska ji však předběhli ještě tihle dva. 3.:Corrado "Junior" Soprano. Možná vůbec nejnezapomenutelnější role seriálu. Od první chvilky, kdy se ozval jeho bass a zpoza obřích černých brýlí zajiskřily oči to byl můj hrdina. Nutno dodat, čím byl senilnější, tím byl lepší a víc mě dojímal. 2.: Carmela Soprano. Jistě, všichni víme, že to byla JEHO show. Ale to, co předvedla Edie Falco za těch šest (a půl) sezón na televizní obrazovce Galdolfiniho portrét dostihuje snad ve všech ohledech. Ultimátní zobrazení Matky a Manželky, Ženy, kterou by chtěl (měl by chtít) po svém boku každý muž. Ne-za-po-me-nu-te-ná. 1.: Anthony "Tony" Soprano. Jak říká jeden můj oblíbený pisálek: "Nuff´said." Takže tak. Prosím o prominutí všechny ostatní esa seriálu - problematického Christophera, stabilního Silvia, infantilního Paulieho, ujetého Ralphieho a ambiciózního Richieho, dobráckého Bobbyho, Pussyho a holky - valleygirl Adrianu, nesnesitelnou Janice nebo pragmatickou Ro. Jo a chcete někdo debatovat o nejlepším ukončení série v televizní historii? Ta scéna podkreslená sklatbou Don´t stop believing trumfne cokoli, s čím příjdete. http://www.youtube.com/watch?v=rnT7nYbCSvM. Střih. A tma. Nezapomenu... 100% (11.06.2010)

V mnoha směrech revoluční seriál. Revoluční v přístupu k psychologii mafianskejch postav, revoluční svojí kvalitou na tehdejší dobu a revoluční svojí komplexností. Charakter Tonyho Soparna jenž poskytl životní roli Jamesi Gandolfinimu je jednou z nejpozoruhodnějších postav, co sem zatim v kinematografii viděl, psychologie a vývoj postavy jsou rozpracovány do nejmenších detailů. Ovšem dalším pilířem úspěchu seriálu je skvělost a rozmanitost vedlejších postav, které fungovaly v průběhu seriálu povětšinou dokonale. Potřeba je zmínit i výbornej soundtrack, kterej servíruje klasiku za klasikou ze všech žánrů americký hudby. V neposlední řadě je seriál skvělým oknem, skrze který můžeme sledovat dobovou atmosféru a a vývoj v letech 99-07, jak skrze zmíňenej soundtrack, tak taky přes módu a účesy etc., který se měnily takřka každej rok. Taky skrze dialogy, který záměrně reflektujou ikonický momenty jednotlivejch let, zejména kultovní filmy který vycházely, politický dění apod. Nejlíp se však ta proměna sleduje skrze tehdejší neuvěřitelně rychlej technologickej vývoj, od prvních mobilů ve tvaru vysílaček k těm mrňavejm, od krychlovejch televizí k placatejm, skrze desingy aut apod. Hlavním mínusem serialu je nekonzistentní kvalita. Občasný slabší díly, nebo momenty, který mi přišly šitý horkou jehlou, kazí celkovej dojem. Určitě kultovní záležitost, která naplňuje podstatu formátu seriálu, tzn běží pomalejším tempem a detailně zachycuje a rozebírá všechny aspekty děje. 90% (17.06.2019)