Sopranovci

Tomuto sa hovorí "Mafiánska sága". Mám veľmi rád filmy z mafiánskeho prostredia, no toto je pre mňa absolútny vrchol, čo v danej problematike vzniklo. Aj keď vysoko oceňujem Scorseseho a Coppolove diela, žiadne ma nedokázalo tak vtiahnuť do diania v mafiánskom podsvetí. Absolútne skvelé herecké obsadenie na čele s Gandolfinim, ktorý pre mňa už asi navždy zostane Tonym Sopranom, nech bude hrať čokoľvek. Podobne aj ďalší herci vo väčších či menších úlohách hrajú tak skvelo a pritom prirodzene, že v momente uveríte, že sú to naozajstní zločinci. Raz si dám tú námahu a spočítam, koľko vrážd sa v tomto seriáli udialo, bude to riadne vysoké číslo, aj keď sa tu nekonali žiadne hromadné prestrelky, len obyčajné vybavovania účtov medzi "kámošmi". (11.06.2003)

Sopranos jsou pro mě zjevením a absolutně srdeční záležitostí. Síla Sopránů leží v jejich dokonalém vývoji postav a nedrhnoucímu scénáři, sledovat cestičky prohry a výhry postav je zde obrovsky reálné a zábavné. Absolutní gigant všech hereckých výkonů je pak hlavní role Tonyho Soprana (Gandolfini) – zkoušeného a nevyrovnaného, stíhaného záchvaty vzteku a úzkosti, milujícího i lehkovážného manžela a ometače kurviček a hlavně obdařeného charismatem nadopovaného buvola. Tony však rozhodně není sám a postavy kolem něj jsou skvělým mixem figurek italských mafiánů v šusťákových oblecích a dámiček co na ně doma čekají, oprašují drahé šperky a odplavují sobeckost v chlastu a povrchnosti, opět vše skvěle zahráno a hlavně bez přehnaného pitvoření, každá postava je důležitá a má svoje místo. Seriál jako tento nelze hodnotit po jednom či pár dílech, protože až v celku vynikne jeho síla. Nejsilnější jsou vypjaté okamžiky, které se zde dějí jakoby nic, to nejde popsat bez spoilerů, ale například vražda jedné z nejdůležitějších postav se tu stane jen tak a je konec a na Vás to má strašně silný dopad. Jednotlivé epizody nemají výraznou sílu zaujmout bez znalosti postav a spletitého příběhu. Jediná a dost možná neoprávněná výtka směřuje k jakési neochotě Sopránů k přístupnosti i pro náhodného diváka. Rozhodně se jedná o něco co mohu označit za téměř dokonalé a pro mě osobně nejlepší seriálové drama vůbec - nojo nemůžu na to ani trochu plivnout:). 99% (13.02.2008)

Mafiánská sága par excellence. Je rodina a rodina - která z nich je přednější, které můžu věřit a svěřit se se vším? Která z nich je více dysfunkční a ve které se víc lže? Každý díl přináší nějaký zvrat, posun, každá série má určité vyvrcholení a i již známé postavy dokážou znovu překvapit. Potěšilo mě i to, že se po Romanci a cigárách zase sešli Gandolfini s Buscemim. Plný počet i za to, že teď tu úvodní písničku ze znělky nemůžu dostat z hlavy! :) (01.05.2017)

Těžko hledat jiná slova než nejlepší, fantastický, úžasný, nepropracovanějí apod. To jakou kvalitu si The Sopranos drží skrze všech 6 serií je dechberoucí. Človek si vybere Sopranos, protože má v oblibě gangsterky a očekavá, že dostane samé obchody s drogami, vraždy, nasilí a mafiánské pletky. Ono se toho v průběhu seriálu, co se těchto témat týče, stane hodně, ale přitom čistě o tom to není. Je to o životě lidí ve svých rodinách a jejich životě v "rodině". The Sopranos nejsou seriálem, který Vás hned po prvním díle ohromí a nepustí, ale postupně Vás vtahují s každým dílem, s každým jednáním o tom či onom, kdy s napětím sledujete co se stane dál. Dostanete dostatek času a prostoru, aby jste si našli tu svou oblíbenou postavu, protože, každá je zde výborně vykreslena do detailu a jejich rozličnost je neuvěřitelná ( věrný Sil, problemový Chrissy, pověrčivý Paulie, sociopat Ralph, Tonyho matka Livie a strýc Junior ). Famozní James Gandolfini je jen dalším lákadlem proč zvolit The Sopranos. PS: Pravděpobně nejlepší koncová scéna seriálu co jsem kdy viděl. Oblíbené postavy: Anthony ''Tony'' Soprano, Silvio ''Sil'' Dante, Christopher ''Chrissy'' Moltisanti, Johnny "Sack" Sacramoni, Carmela Soprano. ''Don't be suprise, all my of friends are murderers'' (23.12.2014)

Lahůdka mezi gangsterkami. I když jde o seriál, který má 6.sérií, tak neztrácí dech a řadí se po bok takových velikánů jako Kmotr, Mafiáni či Casino. Co mě potěšilo, je, že se nesnažilo napodobit již zmíněné klasiky, ale ukázalo nám nový pohled na život mafiánů, kteří se tak neliší od normálních byznysmanů (holt jen párkrát někoho zbijí či zabijí). Po předešlém vychvalování a zralé úvaze to je i tak "jen" 90% (Kmotr a dále 100%). Přeci jen se 1.a 2.série na můj vkus až moc pomalu rozjížděla. (11.04.2007)