Tvorcovia:
David ChaseHrajú:
James Gandolfini, Lorraine Bracco, Edie Falco, Michael Imperioli, Dominic Chianese, Steven Van Zandt, Tony Sirico, Robert Iler, Jamie-Lynn Sigler (viac)VOD (1)
Série(6) / Epizódy(86)
Obsahy(1)
Jeden z najpopulárnejších seriálov vôbec nezískal päť Zlatých glóbusov len tak pre nič za nič. Zoznámte sa s Tonym Sopranom, priemerným biznismenom v najlepších rokoch. Aj s jeho poslušnou ženou a so synom, ktorý už zďaleka tak poslušný nie je. A tiež s psychiatričkou, ktorej Tony zveruje všetky svoje tajomstvá okrem jediného: že je šéfom mafie... (HBO Max)
(viac)Videá (1)
Recenzie (243)
Vynikající seriál dle mého gusta. Film "Přeber si to" (tento seriál jím byl volně inspirován) je proti tomu ztráta času, neb černý humor tomuto žánru sedne mnohem více. Navíc herci jsou zde výborní a zjevově dost originální. Potěšila mne i účast známých tvářích mě povědomých i z dalších mafiánských opusů. Jmenovitě jsou to Lorraine Bracco a Michael Imperioli, kteří si zahráli vedlejší role v mistrovské gangsterce Martina Scorseseho "Mafiáni" a dokonce jsem v jednom díle zahlédla i Lilla Brancata známého z titulní role prvního režijního počinu Roberta De Nira "Příběh z Bronxu". ()
Skvělý seriál z gangsterského prostředí, který se zaměřuje na poněkud jinou, jak já řkám střední vrstvu organizovaného zločinu, bossové neovládají celá města ale pouze jednotlivé čtvrtě. Po shlédnutí tohohle seriálu už vím, čím chci v životě být, obtloustlým italským gangsterem s barákem, kupou peněz, hezkou manželkou a ještě hezčí milenkou. ()
Lahůdka mezi gangsterkami. I když jde o seriál, který má 6.sérií, tak neztrácí dech a řadí se po bok takových velikánů jako Kmotr, Mafiáni či Casino. Co mě potěšilo, je, že se nesnažilo napodobit již zmíněné klasiky, ale ukázalo nám nový pohled na život mafiánů, kteří se tak neliší od normálních byznysmanů (holt jen párkrát někoho zbijí či zabijí). Po předešlém vychvalování a zralé úvaze to je i tak "jen" 90% (Kmotr a dále 100%). Přeci jen se 1.a 2.série na můj vkus až moc pomalu rozjížděla. ()
Nikdy jsem se o tento seriál nezajímal, nevěděl jsem o co jde. Vždycky, když to v TV běželo, myslel jsem si, že je to nějaká blbost pro ženský v domácnosti, jako Rodinná pouta. Když jsem se dozvěděl, o co jde, stejně mě ten seriál nijak zvlášť nelákal, protože zas až tak moc nemusím italskomafiánskou tématiku. Až když jsem se dozvěděl o smrti Jamese Gandolfiniho a o tom, že je to seriál z produkce HBO, až když jsem si přečetl komentář od Toma Riddla, řekl jsem si, že tomu šanci musím dát. A přesně, jak píše Tom Riddle, několik prvních dílů je velmi obtížných. Těžko se do seriálu dostává. Nevíte pořádně, kdo je kdo v rozsáhlé mafiánské famílii a když už to víte, není se s kým pořádně ztotožnit, protože jsou tu všude totální krávy, pokrytci, ale v prvé řadě hajzlové, kteří mohou mít v očích diváka nějaké sympatie, ale každou chvíli udělají něco, nad čím zůstává rozum stát. Ale už někdy před půlkou první série (zhruba od dílu College) jsem se do toho zažral jako do máločeho a musím říct, že je to seriál, který člověku tak trochu pozmění náhled na život i na svět. Je komplexní, zajímavě protidivácký, odvážný, hluboký a místy i splňuje taková ta klasická kritéria o napínavosti, akci a podobných věcech. Ty jsou však až na druhé koleji. V prvé řadě je to seriál o tom vnitřním pohledu do problematiky, o nevyzpytatelných a nejednoznačných postavách, o různorodých životních prioritách, o všudypřítomném strachu a nejistotě, o hloubání nad lidským konáním a nad lidskou existencí, o tom, že víte, že autoři jsou schopni udělat s jakoukoliv postavou cokoliv. I třeba to, že její osud a vliv na hlavní dění naprosto vyšumí a vy vlastně vůbec nechápete, proč tam ta postava byla. Přesně jak to bývá i v životě. Je to mnohovrstevnaté dílo přesně po vzoru Umberta Eca, kde si i ten nejpovrchnejší divák nalezne to své, ale pro ty hloubavější se nachází mnoho věcí v dalších vrstvách. Ale ne všechno se mi líbilo. V průběhu seriálu mě poněkud nudila či iritovala přílišná míra repetetivnosti všeho, ačkoliv je mi jasné, že to přesně bylo prostředkem k vytvoření oné mafiánksé rutiny; sezení u dr. Melfi, věčné objímání, pohřby, děvky, hazardní hry, neopodstatněná agrese a tak dále. Přestože Rodina Sopránů nemá klesající tendenci (spíše naopak, od, dle mého názoru, lehkého výkyvu v druhé a třetí sérii, šplhá až do konce stále vzhůru), je to možná seriál až zbytečně roztahaný a nemůžu se zbavit po dosledování dojmu, že se většina těch nejzajímavějších věcí stala spíš až ke konci. Ačkoliv jistě bez základu by závěr nebyl tak působivý. Seriál je to také poměrně předvídatelný. Téměř u každé postavy, která má zemřít, to víte, nebo alespoň tušíte, několik dílů předem. Protože až na absolutní výjimky, všichni, kdo zemřít mají, taky bez větších problémů skutečně zemřou. Autoři jsou ale čas od času schopni solidních překvapení. A to nejen ve vraždách, ale i ve vypravěčském stylu samotném. Vrcholem je jedenáctý díl páté série, která je surrealstickou extází, jež je narozdíl od čistě surrealistikých děl silná v tom, že tato je zabalená do jinak reálného světa, ve kterém jsme předtím pět sérií fungovali. Třešničkou na dortu celého seriálu je závěr. Mojí první reakcí bylo totální zklamání, čím víc nad tím ale přemýšlím, tím si víc myslím, že to lépe ani udělat nešlo. Je to přesně v duchu celého seriálu, je to přesně v duchu deprese a bezúčelnosti lidského života, o kterém celý seriál je a mnoho epizod před závěrem do oné finální scény směřuje. Rodina Sopránů je masivní a vyčerpávající dílo, které si žádalo vyčerpávající komentář. Je to výborný seriál, na němž oceňuji to, jak hází divákovi klacky pod nohy, ale přesto, i já jsem divák, a některé klacky způsobují, že asi nikdy nebudu mít Soprány tak rád, jako jiné seriálové rodiny. () (menej) (viac)
Bez okolků můžu říci, že tohle a Bratrstvo neohrožených jsou mé dvě naprosto nejoblíbenější televizní série. Fakt, že za oběma stojí televizní stanice HBO hovoří za vše. Má oblíbenost Rodiny Sopránů sahá dokonce tak vysoko, že jej jako celek řadím výše než celovečerní filmy Road to Perdition, Kmotr či Scorseseho výtvory. Charaktery jsou propracovány do nejmenších detailů, prakticky není jediná hlavní postava, kterou si divák oblíbí méně než ty ostatní. Tony, Paulie, Silvio, Chris či Bobby, ti všichni vypadají přesně tak, jak si většina z náš současné mafiány představuje (nedivil bych se, kdyby se od skutečnosti lišili jen minimálně). To, že se celý děj odehrává v současnosti je možná další z důvodů, proč jej řadím výše než dříve zmíněné filmy. Je to něco nového a neokoukaného. Veliká škoda, že seriál po šesté sérii skončil, jedna z mála výjimek, která si udržela vysokou kvalitu tak dlouho. Bravo a smekám Davidu Chaseovi za brilantní dílo, které si pouštím znovu a znovu. ()
Galéria (744)
Zaujímavosti (60)
- Pôvodne mal seriál byť vysielaný na televízii FOX. (Gryphon)
- Striptýzový klub Bada Bing opravdu existuje, jenom se jmenuje Satin Girls. Nicméně po skončení natáčení si přidal hrdě pod svůj název označení "The Real Bada Bing". Vypadá přesně jako v seriálu, protože se zde natáčely všechny scény, kromě těch z kanceláře. (don corleone)
- Během natáčení bylo několikrát odcizeno umělé prase, které visí nad uzenářstvím Satriale's. Proto ho štáb začal po nějaké době, po natočení scény, sundávat a schovávat. Budova byla po skončení natáčení zbourána. (don corleone)
Reklama