Sama proti všetkým

Priamočiarosť za cenu ultra jednoduchosti príbehu a hlavne postáv. Väčšinu času táto skutočnosť nie je prekážkou, pretože plní svoj účel. Bohužiaľ ku koncu vysoký klišé stupeň postáv spolu s prítomnosťou dier v logike viac a viac bijú do očí, a tlačia dojem dosť nízko. Na záver dokonca prišlo na hlášky, ktoré by mohol do kameňa tesať Clancy Wiggum. Training Day pre černošky. Asi tak nejako. (27.01.2020)

Policejní stanice uprostřed ghetta, kde panuje napětí mezi policíí (blue) a černýma (black). Všechno se ještě víc zkomplikuje, když nová krev natočí zkorumpované protidrogové kolegy vraždící teenagery. Od té doby to mělo neskutečný spád, hlavní postava sama proti doslova celému světu, napjatá atmosféra a drsné prostředí New Orleans spolu se "špinavým" filtrem kamery tomu dávaly neskutečnou autentičnost a vizuální syrovost. Za měsíc si na to nejspíš nevzpomenu, ale na aktuální pobavení si to svým tempem bez jediného hluchého místa pozornost udrželo neskutečně s přehledem celý film, a to se často nevidí, palec nahoru. (27.01.2020)

Co mě celou dobu strašně rušilo, bylo lámat si hlavu nad tím, jak velkej mají v tom filmu všichni problém jakkoliv soudně přemýšlet a chovat se. Jedna do děje pasující náhoda ve scénáři navíc střídá druhou, a hlášky nemají daleko k machrování dětí ve školce, ale co už. Je to béčko jak řemen, akční scény stojí za to, a nudou jsem kupodivu netrpěl. Fifty fifty. (18.06.2020)

Tréninkový den Serpica v sukni, který se bude muset setsakramentsky snažit, aby nebyl ugrillován na bílém pepři.. Prostředí hurikánem zfackovaného New Orleans může svým „kouzlem“ směle konkurovat tomu detroitskému, ale u něj spolu s docela sympatickým začátkem výčet pozitiv končí. Nelogické momenty vás s blížícím se koncem uhodí do hlavy silněji než dlouhý míč z ruky Drewa Breese, klišé stíhá klišé a závěrečné hřbitovní vyznání donutí mnohé k ublinknutí (pokud se tak už nestalo u sladkého „sesterského“ objetí). Podobně jako u The First Purge jde vystopovat snahu narovnávat problematické sociální prostředí, ale spíše to končí jeho dalším pokřivením. To srovnání s Fuquou je myslím na místě. Jeho film měl styl, koule a Denzela Washingtona, tohle bohužel nemá nic. Jak by řekl Alonzo: „Damn! I´m thirsty!“ (08.01.2020)

Pohodová akční naháněčka zkorumpovaných policistů s černými gangy a jednou naivní holkou. Díru do světa to neudělá, ale ani ničím neurazí. Obzvlášť herci jsou přesní, Frank Grillo evidentně už nikdy v životě nic jiného hrát nebude, a Naomie Harris je přesně tak sympatická, aby se jí i takhle dušínovský charakter dal sežrat. Hlavně když ji chtějí zabít fakt úplně všichni, a střílí se okolo v množství mnohem větším, než by člověk od kriminálky čekal. Jen v té druhé polovině je potřeba fakt hodně usilovně nepřemýšlet nad tím, proč ten gordický uzel intenzivně vyhrocené situace nerozetnou prostě tak, že někomu zatelefonují. Holt v sedmdesátkách to měl tenhle typ filmů jednodušší, nikde žádný mobil který by scénárostovi mohl nabourat zápletku, nikde internet a přímé přenosy, a navíc ty vztahy černých gangů a policie byly taky ještě o level ostřejší. 7/10 (10.01.2020)