Sama proti všetkým

Sice dobře natočené a určitě se spoustou filmařských kvalit... na mě bohužel přiliš nudné a otravné. Zlý poldové (ideálně běloši) šikanují tmavé gheto (???) ovládané dvěma gangy (!!!). Tak tomu říkám solidní zápletka. Když k tomu přidám tu hromadu drsných borců v každém druhém záběru a ty kecy... tohle 2x vidět prostě nejde. (07.04.2020)

Tréninkový den Serpica v sukni, který se bude muset setsakramentsky snažit, aby nebyl ugrillován na bílém pepři.. Prostředí hurikánem zfackovaného New Orleans může svým „kouzlem“ směle konkurovat tomu detroitskému, ale u něj spolu s docela sympatickým začátkem výčet pozitiv končí. Nelogické momenty vás s blížícím se koncem uhodí do hlavy silněji než dlouhý míč z ruky Drewa Breese, klišé stíhá klišé a závěrečné hřbitovní vyznání donutí mnohé k ublinknutí (pokud se tak už nestalo u sladkého „sesterského“ objetí). Podobně jako u The First Purge jde vystopovat snahu narovnávat problematické sociální prostředí, ale spíše to končí jeho dalším pokřivením. To srovnání s Fuquou je myslím na místě. Jeho film měl styl, koule a Denzela Washingtona, tohle bohužel nemá nic. Jak by řekl Alonzo: „Damn! I´m thirsty!“ (08.01.2020)

Co mě celou dobu strašně rušilo, bylo lámat si hlavu nad tím, jak velkej mají v tom filmu všichni problém jakkoliv soudně přemýšlet a chovat se. Jedna do děje pasující náhoda ve scénáři navíc střídá druhou, a hlášky nemají daleko k machrování dětí ve školce, ale co už. Je to béčko jak řemen, akční scény stojí za to, a nudou jsem kupodivu netrpěl. Fifty fifty. (18.06.2020)

Ničím nezajímavá akční rutina, která ani není tak akční. Zachraňuje to ale Frank Grillo, který se do role tvrďáků, k tomu ještě těch špatných vyloženě narodil a snesitelná Naomie Harris. Scénář tu ale nedokáže, ani nechce, ničím překvapit a od začátku dostanete jasně danou kolejovku, která prostě nevybočí, ani neotočí hlavou. Není to vyloženě špatně, ta atmosféra rozpadlýho a špinavýho New Orleans je věrohodná, stejně tak přestřelky, pokud vůbec nějaké přijdou, jsou přehledný. Všechno je to ale jen jednohubka, žádný velký řemeslo. (22.05.2020)

Takové celkem přijemné uprdnutí, na jedno deštivý a zalehlý odpolko u babičky. Čmoudka a skvadra tasmánských čertů, zkorumpovaných chlupatých a ještě víc chlupatějších cigošek s umělými nehty a zlatým řetízkem. No, na filmu mě hodně deptala ta okatá klišovitá absurdita, kde jsou všichni proti kladné postavě. Policisté, tlupa z ghetta nebo prostě náhodný kolemjdoucí, který si šel obtáhnout šlapku za špinavou uličkou. Podle mě by na správným kakaovým dortu, mělo být té čokolády vyměřený množství, protože pak se může zdát, že nejíte tuctový policejní drama, ale přebuzničkaný muffin od cukrárny Chlupatá Pusinka. Zkorumpovaný poldové se jevili jako to největší zlo, co může postihnout každého spořádaného občana. Občana, který místo úřadu práce nebo lépe pořádný fušky, radši bral ze sociálky lové od rasistických gádžů, fetoval milku nebo poslouchal gleba s Nintendem. Ještě takový lidi ještě chránit a vůbec jich nebuzerovat, no to mě bože chraň, jelikož bych se nedokázal ovládat. I přes tyhle různá a otravná klišé, které mě honili bambeřitku a nasraným bouchaním do klávesnice, dám dobrou půli a pro příště si to na podruhý už nedám, páč držím džusovou dietu. (09.06.2020)