The Prisoner

Dokonalost! Seriál se zcela zřetelně inspiroval prvními Bondovkami, ale to vůbec není na škodu. McGoohan je cool a při jeho putování po Vesnici na vás často dýchne mysteriózno a tísnivá atmosféra. Akorát jsem se musel smát bílému nafukovacímu balónu - zabijákovi ... ono vraždící gymnastický míč se jen tak nevidí... (06.01.2009)

Z úvodu jsem měl pocit, že jde o komedii: Kdo jste? Nový číslo 2. Kdo je číslo 1? Vesnice spíš připomíná blázinec než vězení. Kdyby to byla jenom taková sranda, jak se na první pohled zdá, dalo by se tomu leccos odpustit. Ono to má ale hlubší význam. My co jsme žili ještě za vlády komunistů to budeme určitě víc chápat než Angličani. Pokud bychom to ale srovnávali, tak bychom socialismu ještě v mnohém lichotili. I když se jedná o seriál poněkud neortodoxní, trpí běžnými nešvary z jiných filmů a seriálů. Nejvíc to bije do očí v dílu Hammer into anvil, kde si člověk celou dobu říká: To jo teda, on je fakt tak hloupý. I přes charakter seriálu tam některé nelogičnosti bijí do očí a schovávají se snad za symboliku. Zajímalo by mě, jestli aspoň sám autor má k některým věcem vysvětlení. 3,5* (04.07.2024)

Vynikající mysteriózní seriál o špionovi, který se ocitne v městečku, aniž by tušil, jak, kdy a proč. Pátrá po tom, co zde dělá, a samozřejmě, jak odtud uniknout. Každý díl rozehrává variaci na toto téma, s výjimkou dvou dílů (v Londýně a závěrečného dada), každý je jinak napínavý a s typicky suchým britským humorem jen tak mimochodem. Patrick McGoohan, později známý jako padouch z několika dílů Columba, je zde dokonalý. (01.01.2015)

Tahle šílenost Patricka McGoohana mě během sledování doslova pohltila. Každý pokus čísla 2 vymámit tajnou informaci od 6 (McGoohan) jsem si vysloveně užíval. Je sice pravda, že se epizody točí stále okolo podobného schématu, ale každá je podaná velmi originálně. Za to může i fakt, že postava čísla 2 se stále mění a každý herec se k této postavě postavil po svém. Osobně jsem si oblíbil "dvojky" v podání Derrena Nesbitta, Lea McKerna a Patricka Cargilla. Vlastní kapitolou pro sebe je finále celého seriálu, při kterém budete vážně uvažovat o psychickém zdraví scénáristy (autorem je samotný McGoohan, který ji napsal kvůli časové tísni za pár hodin). Je to sice zakončení seriálu jako takového, ale doporučuji si po této epizodě vyhradit celé odpoledne k přečtení internetových teorií a pochopení toho, co jste to vlastně vůbec viděli (popřípadě co vám uniklo). Stojí to rozhodně za to. Prisoner je jeden z nejoriginálnějších seriálů, co jsem měl možnost vidět, s myšlenkami, které mají co říct i dnes. Oblíbené epizody: 12 - Hammer Into Anvil, 16 - Once Upon a Time , 17 - Fall Out (23.05.2009)

Patrick McGoohan, jehož zde téměř těžko spojitelný, obličej si pamatuju nejvíc z role krále Eduarda I. ve 'Statečném srdci' (stejně tak byla použita i tahle filmová podoba v kresbě v knize 'Samovládci a diktátoři', kde byl rovněž Eduard I. - kniha, ve které jsem si jako kluk moc rád listoval i četl). Nicméně, 'The Prisoner' (o kterém jsem slyšel snad jen díky faktu, že Christopher Nolan plánuje udělat remake téhle minisérie) nemůže být v tomhle projektu dále od historického dramatu. McGoohan tu hraje špiona, který se rozhodne pověsit svoji práci na hřebík, nicméně je před svým odchodem uspán a probudí se v mysteriózní vesnici, kdesi na pobřeží, izolované od civilizace... hned od začátku si člověk připadá jako v Kafkově Zámku (mimochodem aktuálně k poslechu na Vltavě ke 100. výročí úmrtí). Samozřejmě show má úsměvnější charakter z dnešního pohledu spíše blíž k Wonkově továrně na čokoládu s jeho umpalumpy, nemluvě o tom obřím bílém balónu, který tam pořád poletuje a hlídá a kontroluje. Dá se čekat, že vylíčení něčeho extravagantního z roku 1967 nebude působit podobně... (in progress) (12.06.2024)