Kriminálka Miami

O niečo slabší mladší brat pôvodného CSI:LV, ale aby bol až o hviezdičku slabší, to si nemyslím. Vlastne tu jedinými rozdielmi sú Miami namiesto Las Vegas, namiesto mierne trafeného vedátora je šéfom kriminálky vševedúci ryšavec, ktorý má odpoveď na všetko a ešte k tomu jazdí na Hummerovi a posledným rozdielom sú žlté "Miamské" filtre, ktoré seriálu dávajú nádych originálneho vizuálneho poňatia. (31.07.2007)

Nelítostní. Světci a světice pod vedením supersvětce se zrzavou kšticí zvaného Horatio, který má ve zvyku mhouřit přemýšlivě oči a sklánět hlavu k jedné straně - nejsem si jistá, zda podle vzoru poručíka "Columba" (1971) či "Velkého šéfa" (1969). Jsou týmem sehraným a VELICE schopným, z čehož vyplývá, že vás na základě třeba i téměř neviditelných, vpravdě miniaturních stop dostanou zaručeně za mříže, kde nejspíš zůstanete (udoláni tíhou jejich důkazů) zavření až zčernáte - nejlépe na věky věků ... odsouzeni podle ZÁKONA, pochopitelně, neboť Zákon je jejich Biblí - vždycky ... za každých okolností - bez ohledu na vaše problémy a na vaši motivaci. Na soucit si jen hrají, protože ONI jsou Zákon - kdo je víc ? P.S.: Jednotlivé epizody se pohybují v dosti široké škále od výrazně nadprůměrných až k nedodělkům podřadné kvality - těžko hodnotit seriál jako celek ... slabší 3* (24.08.2017)

Měním své hodnocení na odpad, protože jsem došel k názoru, že Kriminálka Miami, Kriminálka Las Vegas a všechny ostatní pořady tohoto formátu v sobě skrývají latetentní ideologizující tendence, které jsou formou pop-kulturního fenoménu nenápadně manipulují s podvědomím diváka. To dělá svým způsobem každé masově šířené dílo, v tomto případě ale pokládám obsah podvědomé manipulace za nebezpečný. Hlavní těžiště problému leží v proměně podoby klasické detektivky (jejíž obdobou je americká drsná škola) a jejích dílčích komponent v detektivní příběh tohoto nového typu. Základní okruh změn zasahuje: látku příběhu, způsob vyšetřování, proměnu dvojice chytrého a hloupého detektiva (popř. detektiva-samotáře) ve skupinu vyšetřovatelů s jedním vůdčím typem osobnosti. Již na výše jmenované přeměně vyšetřovatelů se ukazuje rozdíl: Namísto souboje jednoho geniálního jedince s jiným nastupuje systematizovaný a neúnavný tlak státního aparátu, který nepostupuje starým způsobem, ale hledá neustále hmotné důkazy a věděcky je kategorizuje. Postup logické dedukce je nahrazen mechanickým postupem předepsaným v protokolu o zajišťování důkazů. Zásadní na tomto procesu je jeho neosobnost a fakt, že racionalistický vědecký postup vždy dosáhne kýženého výsledku. Klasické detektivky, i když jsou často triviální, přinášejí v určitém momentu moment etického rozhodování. Vražda není vždy projevem zločincovy ďábelsky zlé povahy, ale je třeba shodou nešťastných okolností. Nové typy detektivního příběhu však takový moment nepřinášejí, vina je zde většinou jasně daná, úkolem vyšetřovacího týmu je shromáždit dostatek usvědčujících důkazů. Rozdělení rolí je vždy schematické. Nikdo nezůstává na pochybách, že každý, kdo se dopustí zločinu, bude státem potrestán. Trestající moc se nemýlí. (09.01.2009)

„Dokážte mi to.“ – „Neprovokujte ma.“ Jerry Bruckheimer odštartoval záplavu „realistických vedeckých kriminálok“, ktoré sa jedna od druhej odlišujú... odlišujú sa... vlastne ničím. Sú akoby ich jedna mater mala a ja nechápem ich vysokú sledovanosť. Iste, je to poctivé remeslo. No to je aj veľa iných, podstate menej úspešných seriálov s kriminálnou zápletkou. Navyše mi ako nostalgickému vyznávačovi „starých prístupov“ („Profesionáli“, „Dempsey a Makepeaceová“) nesedia biedne pokusy o chladnokrvné osobnosti s odznakom“. Hľadať psychológiu tam, kde žiadna nie je, sa mi nechce, kvázi exotická výprava Miami ma pri najlepšej vôli neinteresuje, dialógy šuštia papierom a jediné, čo je na tejto sérii aspoň štipku originálne, je „prísne vedecký štýl vyšetrovania“ (či skôr pokus o prísne vedecký štýl vyšetrovania, lebo Dominik Dán o ňom hovorí ako o "úsmevnej sci-fi, ktorá v realite takto vôbec nefunguje"). Ale aby som len nehanil – ryšavý David Caruso, ktorého nemám rád (JADE, BOZK SMRTI), mi sadol. (14.07.2007)

Pro mě je to nejlepší Kriminálka (a to jsem pár měsíců žil v New Yorku). Odehrává se v atraktivním prostředí a postavy vyšetřovatelů jsou mi nejbližší. Případy jsou zajímavé, i když často naprosto banální. No řekněte, vy byste nevyřešili zločin, když máte video, DNA, smtící zbraň nebo otisk prstu? Šéf týmu Horatio Cane je sympaťák a na rozdíl od ostatních dává do jednotlivých případů i srdce. Jeho lidský přístup je mi sympatický. (09.07.2010)