Kriminálka Miami

Viděla jsem několik epizod a v souvislosti s Davidem Carusem mně to nedá, musím srovnávat se starším seriálem "Policie-New York", který jsem sledovala poměrně často a kde mě právě Caruso zaujal. Rozdílné je hlavně zaměření "Miami" na vraždy, v "New Yorku" se v omšelé ošoupané kanceláři řešily obyčejné menší i větší poklesky velkoměsta, nebyly tam laboratorní přístroje hodné třetího tisíciletí, ale bylo tam něco jiného - téměř hmatatelná atmosféra pracovního shonu všedního dne, hrdinové měli svůj osobní, intimní život a intenzivní vztahy mezi sebou. V nových, odlidštěných kriminálkách, které se navzájem podobají jako vejce vejci, se díky sterilně technickému prostředí dá dívat jen na perfektně zvládnuté počítačové triky. Téměř vždy pracovně vystupující vyšetřovatelé, z nichž někteří mají své kouzlo (D.Caruso např.), nejsou schopni navázat opravdový kontakt s divákem, což je asi nový trend čerpající zkušenosti z našeho současného způsobu života, bohužel. Jo, a u Carusa by měli začít používat nějakou kvalitnější řasenku, ten shit, co ho s ním (bůhví proč) líčí, mu dělá cucky na řasách :-)) (21.02.2009)

Jako parodie výborný, ale jako vážně míněný kriminální seriál, je to k popukání. Nejlepší je, jak je to všechno na jedno brdo- na začátku je spáchán zločin, a hned na to už je v záběru detektiv David Caruso se svým smrtelně vážným výrazem, a já se můžu posrat smíchy. Prostě všude byl a všechno zná. No nedivím se, že už nedostává žádné role. A ještě že tam hraje Emily Procter, ta to jediná zvedne. (19.02.2009)

Měním své hodnocení na odpad, protože jsem došel k názoru, že Kriminálka Miami, Kriminálka Las Vegas a všechny ostatní pořady tohoto formátu v sobě skrývají latetentní ideologizující tendence, které jsou formou pop-kulturního fenoménu nenápadně manipulují s podvědomím diváka. To dělá svým způsobem každé masově šířené dílo, v tomto případě ale pokládám obsah podvědomé manipulace za nebezpečný. Hlavní těžiště problému leží v proměně podoby klasické detektivky (jejíž obdobou je americká drsná škola) a jejích dílčích komponent v detektivní příběh tohoto nového typu. Základní okruh změn zasahuje: látku příběhu, způsob vyšetřování, proměnu dvojice chytrého a hloupého detektiva (popř. detektiva-samotáře) ve skupinu vyšetřovatelů s jedním vůdčím typem osobnosti. Již na výše jmenované přeměně vyšetřovatelů se ukazuje rozdíl: Namísto souboje jednoho geniálního jedince s jiným nastupuje systematizovaný a neúnavný tlak státního aparátu, který nepostupuje starým způsobem, ale hledá neustále hmotné důkazy a věděcky je kategorizuje. Postup logické dedukce je nahrazen mechanickým postupem předepsaným v protokolu o zajišťování důkazů. Zásadní na tomto procesu je jeho neosobnost a fakt, že racionalistický vědecký postup vždy dosáhne kýženého výsledku. Klasické detektivky, i když jsou často triviální, přinášejí v určitém momentu moment etického rozhodování. Vražda není vždy projevem zločincovy ďábelsky zlé povahy, ale je třeba shodou nešťastných okolností. Nové typy detektivního příběhu však takový moment nepřinášejí, vina je zde většinou jasně daná, úkolem vyšetřovacího týmu je shromáždit dostatek usvědčujících důkazů. Rozdělení rolí je vždy schematické. Nikdo nezůstává na pochybách, že každý, kdo se dopustí zločinu, bude státem potrestán. Trestající moc se nemýlí. (09.01.2009)

Oproti Las Vegas barevnější a přesto mi to příde chladnější a to hlavně ze strany herců. Nemůžu si pomoct, ale jakoby hlavní představitelé byli bez emocí a jen strojově řešili jeden případ za druhým se stále stejným přísným výrazem ve tváři. Možná je to tím, že mi tu chybí alespoň letmý pohled do soukromí vyšetřovatelů, čímž mi jsou až příliš vzdálení a bez sympatií. (19.01.2009)

Snůška směšných "vyšetřovacích postupů" a podobných nereálných kravin, charakteristická kamerou s ohavným žlutým filtrem, která je téměř stejně odpudivá jako škaredý ksicht a zrzavá palice arogantního šaška s nesmírně intelektuálně znějícím jménem, který si před partou pátrajících metrosexuálů a modelek hraje na šéfa. Po mnoha letech jsem ke svému zděšení zjistil, že jsem tomuto blábolu kdysi zřejmě v pominutí smyslů udělil 2 * a tímto své hodnocení uvádím na pravou míru. (18.01.2019)