Kriminálka Miami

Vážení, kvůli občasným proslovům Davida Carusa na konci dílu o jednu * navíc. Tohle kdyby se podchytilo... jinak je vidět, že tvůrci mají peníze, což určitě není na škodu, dokonalé řemeslo, sice je to furt o tom samém, ale to divák musí předpokládat. Jinak postava Davida Carusa je asi nejlépe vykreslená postava ze všech CSI. (05.01.2009)

CSI: Miami, CSI: New York, CSI: Las Vegas, ... CSI: Brodské. Amerika spustila fabrikovú výrobu a chrlí akože kriminálne seriály. Dôvody prečo sa mi to hnusí: 1 - vyšetrovatelia dokážu aj z prdu vo vetre vypátrať DNA páchateľa, 2 - dokážu dokonale definovať presnú dráhu strely. 3 - všetci policajti, patologička aj agentka FBI vždy vyzerajú akoby práve vyšli z módneho salónu a vždy majú super makeup aj keď sa prehrabávajú v črevách. 4 - postráda do nejakú zápletku ktorá by diváka mala zaujať, aby sa s príbehom mohol stotožniť 5 - ide iba o suché, jednotvárne máčanie vatových tyčiniek do rôznofarebných roztokov, presvecovanie tkanín, počítačové automatické vyhľadávanie podozrivých. 6 - už klasické obsadenie minimálne dvoch černochov/mexikáncov v každom diele, pretože rasizmus je fuj. 7 - chaotické vyšetrovanie a vypočúvanie stále nových tvárí komplikuje orientáciu v deji. 8 - detektívi nepracujú vlastným mozgom ale celý prípad vždy vyrieši práve technika. 9 - keby policajti v Amerike naozaj pracovali takýmto spôsobom, kriminalita by klesla o 90% a tých zvyšných 10% by aj tak bolo objasnených a páchatelia by sedeli v chládku. Skrátka krajina neobmedzených možností. Chce se mi zvracet (19.05.2011)

Pochopitelně to hodnotím z hlediska tehdejší doby, kdy jsem neměla možnost ještě tak obrovského výběru a tudíž možnost srovnávání s jinými seriály nebyla až tak velká. Já se na Davida dívala moc ráda i s tou celou jeho partou, která se v průběhu trochu měnila, ale mně to až tak moc nerušilo. Doma jsme už dokonale uměli napodobit Davidovy postoje a výrazy ve tváři, včetně nasazování a sundavání brýlí:-) Úplně komplet seriál jsem sice nedala, protože pak už byl přece jen stále na jedno brdo, ale to ještě neznamená, že si zaslouží hodit do koše. (21.10.2013)

K vyšetření případu již dávno nejsou potřeba columbovské deduktivní metody, callahanovské užití síly ani hra na hodného a zlého poldu. Nyní stačí, aby přijeli profesionální vatičkáři, zachytili poslední zbytky pšouku hafana, který si možná čichnul k botám pachatele a případ je vyřešen. Přiznání je samozřejmostí, protože proti laboratoři je lidský rozum v plenkách. (29.11.2008)

Měním své hodnocení na odpad, protože jsem došel k názoru, že Kriminálka Miami, Kriminálka Las Vegas a všechny ostatní pořady tohoto formátu v sobě skrývají latetentní ideologizující tendence, které jsou formou pop-kulturního fenoménu nenápadně manipulují s podvědomím diváka. To dělá svým způsobem každé masově šířené dílo, v tomto případě ale pokládám obsah podvědomé manipulace za nebezpečný. Hlavní těžiště problému leží v proměně podoby klasické detektivky (jejíž obdobou je americká drsná škola) a jejích dílčích komponent v detektivní příběh tohoto nového typu. Základní okruh změn zasahuje: látku příběhu, způsob vyšetřování, proměnu dvojice chytrého a hloupého detektiva (popř. detektiva-samotáře) ve skupinu vyšetřovatelů s jedním vůdčím typem osobnosti. Již na výše jmenované přeměně vyšetřovatelů se ukazuje rozdíl: Namísto souboje jednoho geniálního jedince s jiným nastupuje systematizovaný a neúnavný tlak státního aparátu, který nepostupuje starým způsobem, ale hledá neustále hmotné důkazy a věděcky je kategorizuje. Postup logické dedukce je nahrazen mechanickým postupem předepsaným v protokolu o zajišťování důkazů. Zásadní na tomto procesu je jeho neosobnost a fakt, že racionalistický vědecký postup vždy dosáhne kýženého výsledku. Klasické detektivky, i když jsou často triviální, přinášejí v určitém momentu moment etického rozhodování. Vražda není vždy projevem zločincovy ďábelsky zlé povahy, ale je třeba shodou nešťastných okolností. Nové typy detektivního příběhu však takový moment nepřinášejí, vina je zde většinou jasně daná, úkolem vyšetřovacího týmu je shromáždit dostatek usvědčujících důkazů. Rozdělení rolí je vždy schematické. Nikdo nezůstává na pochybách, že každý, kdo se dopustí zločinu, bude státem potrestán. Trestající moc se nemýlí. (09.01.2009)