Past

Za mě nevyužitý potenciál. Zvýšit stopáž (klidně i 3dílná minisérie) a prohloubit charaktery. Takhle film působil hodně ploše. Zaujal mě hodně Adam Vojtek, který by si za scénu u výslechu zaslouží aspoň českého lva. Heřmánek byl u výslechu taky hodně přesvědčivý, ale v autě už jakoby z role vypadl. Doufejme, že se doba 50. let nevrátí, protože lidí už se sice nepopravují, ale už se pomalu začíná za názory zavírat. (21.01.2023)

Střízlivé televizní doku-drama, jehož působivost a silná stránka tkví právě v tom, že prvoplánově nevyužívá situace, emočně nevydírá, nepřehrává, návodně nezdůrazňuje, podbízivě nefabuluje, nehysterizuje, ale spíše zůstává - aniž by se v něm cokoli zlehčovalo - až lakonicky odtažité a mírně opovržlivě nad věcí, stejně jako nakonec i jeho hlavní hrdinka. Což vůbec neznamená, že by na zobrazovaném případě nedávalo dostatečný prostor citovému prožívání a uvědomování si hrůznosti komunistického režimu, jen do toho diváka nenutí. Mně je zvolený přístup sympatický a bez ohledu na to je každopádně legitimní a funkční. *** Zároveň se jedná o poslední snímek z Polesného volného triptychu o svědomí národa a jedince, kam patří ještě Zločin v Polné a Monstrum. Všem třem dílům je ve zdejších komentářích tak či onak často vyčítána doslovnost s podotknutím, že náměty se daly využít k hlubším, silnějším a originálněji pojatým psychologickým dramatům apod., nicméně to prostě nebyl Polesného záměr. Nenechal se unést tvůrčími možnostmi, spolehl se na přirozenou působivost námětů, nedělal z nich biják a toliko důstojně, věcně, s vysokou kvalitou režie, scénáře, obsazení a vedení herců, ad. zprostředkoval divákovi střízlivě i citlivě realitu doby i podstatu a okolnosti každého z oněch jedinečných osobních příběhů tragicky kolidujících s vůlí a představami režimu, pro nějž jedinec neznamená vůbec nic. Osobně celému triptychu přiznávám znatelnou finesu, bravuru, a stejně jako ve mně zůstává hluboko vryto, co se tehdy stalo v Polné, nezapomenu už nikdy ani na zakázku, která semlela Otakara Švece, umělce s nepochybným zápalem a géniem, a ani na herecký i lidský osud Jiřiny Štěpničkové. *~ (17.02.2020)

Tak už si v ČT mohou odškrtnout i Jiřinu Štěpničkovou. Další rutinní podívaná pro nedělní večer na světě. To že má opět poněkud nedodělaný scénář a rozhárané herecké obsazení, přece nikoho nezajímá. Ale Adam Vojtek je takové malé zjevení. Nakonec možná i přesvědčivější než Zuzana Stivínová, která jinak patří také k tomu, co mě přimělo dát filmu nadprůměrné hodnocení. Celkově ale spíš jen další promarněná šance. (16.02.2020)

Teď nevím, jestli byl horší osud herečky Jiřiny Štěpničkové, nebo kvalita natočení tohoto filmu. Obojí vyjde totiž podobně. Naprosto prachbídně natočený příběh o ženě, který si jistě zasloužil mnohem lepší zpracování. Herci naprosto prkenní, hlavní záporák bez charizma a Zuzana Stivínová, ta měla už jistě mnohem lepší role. Je to zase další z řady filmů o tom, že komunisti byli svině, což je nepopíratelný fakt, ale o životě, nebo povaze téhle herečky se nedozvíme skoro nic..... (17.02.2020)

Obdivuhodný příběh, který mi ale přišel natočený tak špatně, že místy připomínal parodii, a to včetně strašidelných hereckých výkonů ve vedlejších rolích. Akcentovaná gesta a pokus z diváka vyrazit nějaký ten afekt působí spíše nechtěně směšně a prostě nefungují, nezabírají, stejně jako nekonzistentní scénář a absence nastínění hlubších motivů postav, které teatralita nenahradí. Hvězdu za připomenutí života odvážné osobnosti. (16.02.2020)