Reklama

Reklama

Past

(TV film)
Trailer
Česko, 2020, 94 min

Réžia:

Viktor Polesný

Predloha:

Šárka Maixnerová (kniha)

Scenár:

Viktor Polesný

Kamera:

David Ployhar

Hudba:

Zdenek Merta

Hrajú:

Zuzana Stivínová, Adam Vojtek, Štěpán Gajdošík, Igor Orozovič, Jitka Ježková, Kristýna Frejová, Lenka Zahradnická, Daniel Bambas, Jan Novotný, Jan Teplý ml. (viac)
(ďalšie profesie)

Obsahy(1)

V roce 1951 dostane známá česká herečka Jiřina Štěpničková (Z. Stivínová) dopis z Rakouska od režiséra Františka Čápa, který nedávno emigroval. Zve ji na západ a slibuje role v divadle i ve filmu. Je to lákavá nabídka, protože v divadle, kde hraje, velí spíše muži v plukovnických uniformách, než skuteční režiséři a umělečtí šéfové. Panuje tu tuhá stranická disciplína a repertoár vypadá podle toho. Budoucnost herečky v komunistickém Československu, které je pevnou součástí Sovětského bloku, je neradostná. Zvláště pro ženu, které komunistické ideály nikdy nepřirostly příliš k srdci. Rozhodne se tedy, že využije příležitosti a uteče. Spolu s nevelkou skupinkou lidí a malým synem Jirkou (A. Vojtek) se svěří do rukou převaděče a podnikne riskantní cestu přes hranice. Ale něco je špatně. Chytnou je. Všechno bylo předem připravené. Sám převaděč je členem StB. Ale tím všechno teprve začíná… Film nemapuje jen tragický osud herečky Jiřiny Štěpničkové, ale vypráví o době, kdy vyšetřovatelé Státní bezpečnosti byli neomezenými pány nad lidmi, kdy herci z divadla žádali soud o co nejvyšší trest pro bývalou kolegyni, kdy ti, co se nepřidali k davu, byli zatracováni a ponižováni. Vypráví o době, která by se už neměla nikdy opakovat. (Česká televize)

(viac)

Videá (1)

Trailer

Recenzie (157)

JitkaCardova 

všetky recenzie používateľa

Střízlivé televizní doku-drama, jehož působivost a silná stránka tkví právě v tom, že prvoplánově nevyužívá situace, emočně nevydírá, nepřehrává, návodně nezdůrazňuje, podbízivě nefabuluje, nehysterizuje, ale spíše zůstává - aniž by se v něm cokoli zlehčovalo - až lakonicky odtažité a mírně opovržlivě nad věcí, stejně jako nakonec i jeho hlavní hrdinka. Což vůbec neznamená, že by na zobrazovaném případě nedávalo dostatečný prostor citovému prožívání a uvědomování si hrůznosti komunistického režimu, jen do toho diváka nenutí. Mně je zvolený přístup sympatický a bez ohledu na to je každopádně legitimní a funkční. *** Zároveň se jedná o poslední snímek z Polesného volného triptychu o svědomí národa a jedince, kam patří ještě Zločin v Polné a Monstrum. Všem třem dílům je ve zdejších komentářích tak či onak často vyčítána doslovnost s podotknutím, že náměty se daly využít k hlubším, silnějším a originálněji pojatým psychologickým dramatům apod., nicméně to prostě nebyl Polesného záměr. Nenechal se unést tvůrčími možnostmi, spolehl se na přirozenou působivost námětů, nedělal z nich biják a toliko důstojně, věcně, s vysokou kvalitou režie, scénáře, obsazení a vedení herců, ad. zprostředkoval divákovi střízlivě i citlivě realitu doby i podstatu a okolnosti každého z oněch jedinečných osobních příběhů tragicky kolidujících s vůlí a představami režimu, pro nějž jedinec neznamená vůbec nic. Osobně celému triptychu přiznávám znatelnou finesu, bravuru, a stejně jako ve mně zůstává hluboko vryto, co se tehdy stalo v Polné, nezapomenu už nikdy ani na zakázku, která semlela Otakara Švece, umělce s nepochybným zápalem a géniem, a ani na herecký i lidský osud Jiřiny Štěpničkové. *~ ()

rakovnik 

všetky recenzie používateľa

Silný film o kousku naší historie, na kterou nemůžeme být hrdí. Vykonstruované procesy, špiclové, udavači, šíření nedůvěry a strachu. Je dobré připomínat si, jací byli komunisté. Obzvláště proto, že stále řídí tuto zemi. Trocha optimismu na konci mi malinko zvedla náladu, jinak je film hutný a depresivní. Určitě ještě silněji příběh působí na rodiče malých dětí. ()

Reklama

Big Bear 

všetky recenzie používateľa

,,Neměl jsem tam chodit. Ona dostala patnáct let, ale já to mám už na doživotí! '' ----- Nedudu tak drsný jako leckteří hodnotící. Dle mého názoru se film povedl byť některé střihy mi tam úplně nesedly a občas se postavy chovaly opravdu zvláštně či přímo v rozporu s dobou (např. ten estébák co Štěpničkovu převáděl a pak přišel na její soud dokonce ve stejných hadrech do lesa...). Myslím si, že tu odpornou atmosféru padesátých let se podařilo velmi dobře podchytit. Možná, že ten kdo neví kdo byl Margolius, Slánský atd... možná, že ten kdo neví kdo byla Jiřina Štěpničková, s kým měla synka Jirku v Anglii během války, možná, že ten kdo neví jak se na ty co byli v Anglii po nástupu komunistů nahlíželo, zkrátka možná díky tomu jim film připadá polovičatý, divný, zmařená šance tu také padlo... Jenže film si neklade za cíl vysvětlovat komunistický převrat a zločinná komunistická padesátá léta, kdy to nakonec začalo mlít samotné soudruhy až ze samotného vrcholu... Film jaksi počítá s tím, že divák co na něj kouká souvislosti zná. A tak se film zaobírá čistě osudy paní Jiřiny Štěpničkové. A je dobře, že půl století po hrůzovládě jedné strany (byť jsou k neuvěření komunisté stále ve vládě!) se točí takovéto filmy. Paní Stivínová se celkem snažila, ale rušila mne tam ta její odbojnost mísící se s hysterickým strachem. To mi moc nesedlo. Skvělý Orozovič jako vždy si tu střihl estébáka skutečně odporného. Takový ten mladý typ co má drajv a udělá cokoliv co se po něm chce aniž by jen trochu přemýšlel co se kolem něj vlastně děje. Skvělý byl i ten malý prďola, co hrál malého Jirku. Ten jeho výslech Heřmánkem mladším byl prostě úžasně zahraný na tak malého klučíka. Zajímavý byl i ten hoch co hrál Jiřího v šedesátých letech. Typově skvěle vybrán, jako by mu z oka vypadl... Je zvláštně absurdní podobně jako ono závěrečné setkání s taxikářem, že Jiří Štěpnička si v osmdesátých letech střihl hlavní roli v komunistickém propagandistickém seriálu Klement Gottwald.... Tedy prezidenta co podepisoval v padesátých letech rozsudky smrti a zamítal žádosti o milost. U komunistů jako byl Slánský mi je to jedno, ale řada rozsudků se týkala elity národa a lidí nevinných, kteří často jediné co udělali bylo to, že se pokusili dostat do svobodnější části světa... Dávám za 4 hvězdy, film je tu dle mého názoru podhodnocen. * * * * ()

hansel97 

všetky recenzie používateľa

TV film, který by se kvalitou zpracování v pohodě hodil i na plátna a strčil by do kapes jiné historické kousky, které v ČR na plátna jdou. Od výpravy přes většinu výkonů, a to hlavně famózní Zuzany Stivínové a malého Adama Vojtka. Na televizní tvorbu skutečně nadprůměr. 75% ()

Willy Kufalt 

všetky recenzie používateľa

Výjimečný námět o slavné herečce v rukou neúprosné totality, bohužel ne úplně výjimečný film. Zhlédl jsem ho s velkým zájmem a ač jsem viděl mnoho podobných tematických filmů, řada pasáží stejně tak na mne dokázala díky síle osudu Jiřiny Štěpničkové hodně zapůsobit, stejně tak zpěv písní (nejdříve lidovky ve vězení a pak jakého si šansonu od herce na jevišti po návratu Štěpničkové z vězení). O to víc mne mrzí poněkud nekonzistentní zpracování s řadou útržkovitě rozehraných scén a rychlých skoků přes roky. Zuzana Stivínová předvádí coby Štěpničková skutečně strhující výkon, ale dostává se jí v záplavě zkratkovitého vyprávění a spoustě vedlejších linek až žalostně málo prostoru na to, že jde o hlavní postavu. Škoda, protože i díky Stivínové tohle mělo našlápnuto mnohem dál, než aby se ze snímku stal jenom další z řadových (TV) filmů na téma komunistické totality. Zcela vedle ponechávám při hodnocení faktografické motanice (např. tu, že stejnojmenný Fričův okupační film Past vznikl i měl premiéru v roce 1950, tedy o rok dříve, než se příběh z tohoto filmu, kde se Past teprve chystá natáčet, začne odehrávat) a uvažování nad tím, zda (ne)bylo vhodným nápadem udělat skoro všechny ostatní postavy zcela fiktivní a těmi reálnými pouze volně inspirované. I tak budiž tvůrcům vděk za toto důstojné ohlédnutí k tragediím v poválečném Československu, tentokrát skrze skutečný příběh herečky, jejíž tvář, velký talent a neotřesitelný temperament nás provází v celé řadě filmů pro pamětníky. [65%] ()

Galéria (47)

Zaujímavosti (5)

  • Železniční stanice, kde přestupuje Jiřina Štěpničková (Zuzana Stivínová) při své cestě ke státním hranicím, se ve filmu jmenuje Svojšín-Černošín. Ve skutečnosti se však jedná o nádraží v Bakove nad Jizerou, okres Mladá Boleslav. Na Mapy.cz dokonce nalezneme fotky z natáčení, kde zde byla přistavena parní lokomotiva. (tommahol)
  • Tvůrci se vyhnuly všem reálným jménům z případu. Příběh herečky Evy jednoznačně vykazuje reálie Vlasty Chramostové, kterou po odmítnutí podepsání petice proti Štěpničkové donutili ke spolupráci s STB. Herec, který skočí z okna, ve filmu pod jménem  Klánský, je ve skutečnosti Jiří Plachý. (sator)
  • Režisér Polesný požádal syna herečky Štěpničkové Jiřího, zda by si scénář přečetl a případně opravil faktické chyby, ten ale odmítl, neměl na to sílu. Nakonec svolil k účasti na závěrečném promítání a byl filmem velmi dojat. (sator)

Reklama

Reklama