Diabolské ženy

Když se spojí dvě Femme Fatale, tak to nemůže pro chlapa dopadnout dobře, což bohužel Michel Delasalle nevěděl a zatopil si na hezkej malér. __ Jestli by to natočil Hitch líp, tak o tom se můžeme jenom dohadovat, avšak co je jasné, tak to, že Henri Clouzot si s tím poradil výborně a naservíroval divákovi výbornoý noirovský thriller, který na konci opravdu směřuje do psychologického hororu, který člověka brutálně rozloží. Skvěle napsané, zrežírévané a vykonstruované do jednoho z nejlepších filmů všech dob. Upřímně lituji každýho, kdo tenhle skvost neviděl, protože finální rozuzlení je jedno z nejlepších vůbec. Na jednu stranu jsem si po skončení řekl, že jsem ho mohl očekávat, ale režisér mi nedal ani sekundu na přemýšlení... (23.01.2009)

Název možná odpovídá mínění některých individuí, což ovšem nijak nemění jeho zavádějící charakter – s ďáblem v tomto filmu koketují všichni. Mimo jiné tím dává najevo, že nevzniknul ve Spojených státech, kde by studioví mogulové těžko odkývli scénář tak nevybíravě reflektující mravní prohnilost navenek spořádaných občanů. Rouhačství obsažené v tom, jak se jedna z hrdinek, bývalá jeptiška, obrací k Bohu zády, muselo v padesátých letech přimět k pokřižování nejednoho tvrzeného křesťana. Dnes, přes pět dekád od své premiéry, již nejsou Les Diaboliques tak šokující a splňují spíše kritéria psychologického thrilleru než hororu, některé scény mají ale stále sílu měnit skupenství krve. Přinejmenším těch pár závěrečných minut. Henri-Georges Clouzot si od postav drží odstup, v detailech je zabírá pouze chce-li okamžik učinit napínavějším (telefon, nebožtík). Se stejnou věcností přistupuje k ústřednímu zločinu. V samozřejmosti jeho provedení je cosi, ano, ďábelského. Nejvíc diskutovanou asi navždy zůstane první zvrat (ten druhý, „Viděl jsem ji“, mne znepokojil ještě více). Neřekl bych, že zcela právem. Sice nás nutí zpětně přehodnocovat vztah k viděnému, zda-li jsme vážně viděli, co si myslíme (k čemuž nutí více scén), ale v některých ohledech je v přímém rozporu s tím, jak se zainteresované postavy chovaly doposud. 85% (18.08.2009)

Zatímco muž většinou o všem jenom remcá, žena jde a udělá to. V tom spočívá jejich ďábelství, protože nás muže tím donutí taky něco udělat, no a všichni jak tu jsme moc dobře víme, že muž ze všeho nejradši dělá nic. K tomu mně osobně pomohlo těchhle 114 černobílých minut, během kterých jsem fakt nepotřeboval dělat vůbec nic, jen se kochat klasikou a namlouvat si, že takového ďábla já přece nikdy potkat nemůžu. (Challenge Tour 2015, film č.25) (22.04.2015)

Sice opět budu pro jednou v opozici, ale já si nemyslím, že by to Hitchcock, kdyby tedy stihl zakoupit práva k předloze včas, natočil lépe. Nikoli nutně hůře, ale určitě v té pro něj tolik typické stylizaci. A tohle je tak krásně civilní a uvěřitelné, že by byla vlastně ohromná škoda to promrhat ve zbytečně stylizované formě. I kdyby to však natočil lépe, tak lepší obsazení by těžko našel. PS: I já dodržím zdější pietu a o remaku taktně pomlčím. (18.01.2009)

"Nic ji nehrozí, trosky se přece nedají zbořit. Všechny nás jednou pohřbí. Že ano ty moje malá trosko?" Pro mne velmi těžký film. Ne na sledování, ale na zhodnocení. Režisérsky se jedná o skvělou věc. Děj má jasnou linku, které se hlava nehlava drží a má až nádech kriminálky. Výraznějších odchylek v podobě příběhů vedlejších postav apod. se zde nedočkáme. Kamerově jde hlavně v poslední hodince o velmi dobrý počin a herecky? Simone Signoret a Véra Clouzot si zaslouží jedničku s hvězdičkou. Velice kvalitně zahráno, až jsem měl někdy pocit, že sleduji kukátkem reálnou scenérii. Obzvláště posledních 10ti minutách byla Véra Clouzot briliantní. Osobně mám ale trochu problém s atmosférou a mírnou "roztahaností". Mluvím ale hlavně o první hodince, která se až neskutečně vleče a nic pořádného se v ní neděje. Tedy. Děje, ale v tomto podání se to opravdu vleče. Zvrat přichází v druhé půlce, v cca 65minutě. To přichází to krásné mírné zvedání atmosféry, která pomalu více a více graduje, až v posledních minutách vygraduje ve velké finále. Posledních 10 minut je opravdu skvělých. Les Diaboliques má velké kvality. Od režie, po herecké výkony. Ale chvílemi může nudit a připomínat klasickou kriminálku, kterou ale až tak není. Jen upřímně nevím, zda se na snímek ještě někdy podívám. (21.07.2013)