Po životě

Gervais hraje ovdovělého publicistu, který píše do lokálních novin, dobrých leda jako podestýlka pro kočku, má pěkného psa a těžkou depresi a cítí se být morálně a intelektuálně nadřazen zbytku civilizace. Vzhledem k nepříliš reprezentativnímu populačnímu vzorku, se kterým se v seriálu setkává, se jeho misantropie a nihilismus zdají být odůvodněné (tzn. vyprávění jeho pičování obvykle dává za pravdu). Ostatní postavy, vesměs prázdné karikatury, pro jeho jedovatou zahořklost, která ho společně s psím pohledem jeho feny drží naživu, navíc nacházejí pochopení, protože mu přece zemřela žena (která mu připomíná, jak byl úžasný, ve videích, jež pro něj před smrtí nahrála).___Zápletka seriálu by se dala shrnout do jedné jednoduché věty, dramatu je zde na deset minut, ne na tři hodiny, na konflikty nebo překážky k překonání zapomeňte (a vážně si nemyslím, že měla být bezdějovost a ubíjející stylistická strnulost - střídá se pár studiově působících prostředí, která jsou skoro vždy snímána ze stejných úhlů - způsobem, jak zprostředkovat omezenou akčnost člověka se sníženou hladinou dopaminu - tohle je Netflix, ne slow cinema).___Vytvořený dějový rámec slouží především tomu, aby Gervais mohl na větší ploše sarkasticky komentovat, co všechno jej na dnešním světě sere. To mu ovšem jde mnohem líp v jeho stand-upech, v nichž se zároveň nesnaží být dojemný a dlouze a pateticky nám osvětlovat, v čem tkví kouzlo života (i když se nenávidíte a obklopují vás samí idioti). Mezi cynickou komedií a (autenticky) citlivým dramatem dokázal Gervais díky přesvědčivější práci s postavami a chápavějšímu vykreslení jejich světa balancovat nesrovnatelně líp v Derekovi (kterého společně s Kanclem stále řadím k vrcholům komediální seriálové tvorby).___After Life budí dojem narychlo splněné zakázky, ne díla, kterým chtěl Gervais něco relevantního sdělit či jím otestovat hranice žánru. Párkrát jsem se pousmál (Gervaisův komediální timing je pořád perfektní) a ocenil občas vcelku přesné vystižení života s depresí (dobrý den poznáte podle toho, že se nechcete zabít), ale celkově jde o scenáristicky i režijně smutně odbytou práci, chudou na nápady, vtipy i emoce, kterým by se dalo věřit. (11.03.2019)

Rickyho mám hrozně rád a zpětně dost lituju, že jsem After Life před pár lety přehlížel, už ani nevím proč. Seriál má skrze 3 série 2 nejsilnější stránky - na jedné straně je vtipný, tvrdý a pro Gervaise tak typický nihilismus, se kterým sarkasticky napadá kdeco a kdekoho. Druhou silnou stránkou je těžká melancholie, která skvěle hraje na city. Je trochu škoda, že byl původně seriál zamýšlen pouze jako 6 dílná minisérie a tedy k "napravení" dochází už velmi brzo a Tonyho sebevražedný sarkasmus a postoj k životu a lidem už nemá šanci pravidelně bublat na povrch. Jsou seriály, které mají něco víc, After Life je jedním z nich. Přestože se člověk zasměje, tak ho Ricky nutí i přemýšlet, vzpomínat na to, co bylo, a uvažovat, co ještě bude. Stejně jako Tonymu schází Lisa, tak i mně chybí lidé, ať už jsou pryč ze světa nebo jen z mého života a je až zarážející, jak moc dokážu Tonyho bolest cítit, jako by byla moje. (09.03.2023)

(Viděny všechny díly) „Proč jsi tak sarkastický?“ - „Protože pak nemám potřebu zabíjet lidi, včetně sebe.“ Tony je osina v zadku, brutálně upřímná a odporná k okolí. Důvod? Tu, kvůli které rád žil, už ztratil, takže trpí a dává to sežrat ostatním. Díky své „superschopnosti“ si totiž dělá, co chce. Dochází k „empatickému“ psychologovi, šikanuje pošťáka, navštěvuje otce, co „netuší“, má zvláštní úkoly pro prosti…sexuální pracovnici (!), štve kolegy, pohrdá svou prací (vede hraní na flétny společně s pudingy), drogy mu „dealuje“ bezdomovec, chodí venčit psa a pouští si vzkazy zesnulé ženy. První řada funguje takřka dokonale, druhá už je o něco slabší, u třetí jde cítit, že se Tony a ostatní loučí (ku prospěchu seriálu, další natahování by už bylo moc). Humorné situace si seriál ponechal, jen přibylo těch vážnějších a sentimentu. Celkově to vidím na ještě slabších 5*. „Co byste poradila ostatním, aby měli tak dlouhý život?“ - „Nechtějte to! Je to na hovno. Bolí už jen být naživu. Můj typický měsíc? První týden mám sračku. A další tři týdny? Nevyseru se vůbec!“ (08.09.2019)

Naprostá pecka, absolutní majstrštyk, dílo, jež bylo tvořeno srdcem a každý si v něm najde to svoje - a čím je člověk starší, tím více toho načerpá. Emocionální jízda kdy se jednu chvilku člověk směje aby o pár minut později brečel - případně dělal oboje naráz. Perfektně plynoucí děj, skvělý Ricky Gervais a naprosto obyčejná story o osmnácti dílech rozprostřených na tři série dostačuje k tomu, abych tuto minisérii považoval za to nejlepší, co mě kdy na poli seriálů potkalo. Tleskám ve stoje. (09.02.2022)

Ricky Gervais stále umí být velmi vtipný, ví, jak načasovat pointu a rád obnažuje lidskou blbost a šije do věcí, které ho štvou. Oproti Kanclu se ale téměř vytrácí práce s trapností, a nárůst "lidsky" dojímavých scén a pronášení mouder už bohužel není vybalancovaný jako u Extras, a více vyplyne jejich plytkost. A Ricky "hrdina" z několika scén by zasloužil zesměšnit svým minulým já. (18.04.2019)