River

Šíleně rozvleklá artová pseudointelektuální depka: 0 % děje, 10% detektivky, 90 % Rodinná pouta, 0 % sympatických, zajímavých postav, kterým by divák mohl fandit, nebo k nim cítit jakékoliv jiné emoce než nudu. Ona vůbec mezi herci nefunguje žádná chemie, člověk jim to prostě nevěří. Chtěl jsem dát dvě hvězdičky, ale posledních pět minut posledního dílu je naprosté WTF – scénárista na tripu, odpad to nebyl jen z odřenýma ušima. (20.07.2016)

Obsahuje mírné SPOILERY. Člověk je už tak nějak z poslední doby zvyklý na vynikající britské (nejen krimi) minisérie. Pro ty další přibývající je tak stále náročnější udržet vysoko nastavenou laťku a pokud ji snad chtějí dokonce překonat, tak je to pak ještě těžší. Troufám si tvrdit, že Riverovi se minimálně to udržení laťky bezpochyby podařilo. Nechci moc prozrazovat, ale minimálně od okamžiku, kdy se poprvé jakoby mimochodem objevila zakrvácená hlava jedné z hlavních postav, jsem tušila, že tenhle počin bude mít něco do sebe, že to bude něco neotřelého, poutavého. Hned se mi vybavila stará známá hláška "vídám mrtvé lidi", začala mě pohlcovat zvláštní hořkosladká atmosféra navozená už od počátku a byla jsem v příjemné zvědavosti a napětí, jak se to celé bude dále vyvíjet. Ozvláštnit či spíše vystavět seriál na postavě zranitelného detektiva se zvláštním psychickým problémem, se ukázalo jako velmi dobrý nápad. Ne že bychom tu v jiných krimiseriálech už neměli řadu vyšetřovatelů s různými zvláštními poruchami, Stellanu Skarsgårdovi se ale (zřejmě i díky výbornému scénáři) podařilo Rivera ztvárnit tak, že vás mimořádně zajímal, soucítili jste s ním, nutilo vás to vžít se do jeho pocitů (či si obecně zkusit představit život člověka s nepříjemnou duševní poruchou). Byly vám sympatické i ty na první pohled nebo spíše poslech možná zvláštně zvolené ABBA vsuvky, které dokonale pomohly navodit tu správnou atmosféru, přiblížit osobnost hlavního detektiva i chemii jeho vztahu s parťačkou. Přitom by se mohlo při přílišném tlačení na pilu, přehrávání celkem snadno stát, že by to člověku začalo připadat celé směšné. Toho jsem se trochu obávala na samém počátku minisérie, brzy jsem ale pochopila, že s hereckým umem SS, který předvedl už mnohokrát v hodně různorodých rolích, se ani tady není vůbec čeho bát. Minisérii zdobí obecně skvělé herecké výkony a také silné dialogy (nejen ty mezi Riverem a jeho skrytě a nakonec odhaleně milovanou kolegyní), které se vám vryjí do paměti. A ten závěrečný tanec, ze kterého jde smutek i radost zároveň, je jednou z nejpůsobivějších věcí, které jsem v poslední době ve filmu/seriálu viděla. River mi chybí, v nejlepším se ale má asi přestat, možná by při více dílech opadlo to zvláštní kouzlo, které seriál má. 90 %. (22.01.2022)

”Jsem dobrý policista. Ale to v tomhle světě nestačí. V tomhle světě musíte umět přikyvovat a usmívat se a pít pivo a ptát se: “Jak ses dnes měl?” V tomhle světě nemůžete být jiný, divný nebo zraněný. Jinak vás zavřou.” John River je přesně ten příklad seriálového hrdiny, který si zaslouží první místo na ultimátním seznamu postav, které chcete obejmout a říct jim, že vše bude v pořádku. Je inteligentní, všímavý, dokáže případy dotáhnout do konce. Nicméně trpí také psychologickými problémy, které by ho, měl-li by smůlu na nadřízené, jistě stály místo u londýnské policie. Jeho zranitelnost, ve vyspělém světě tak zatracovaná, z něj však činí muže, který dokáže rozumět chybám ostatních, vcítit se do jejich pocitů a pochopit, že mohou tajit věci, za které se stydí. River je cosi mezi skandinávským melancholickým dramatem a britskou kritikou sociálních poměrů. Je odlišný, je svůj, je zatraceně dobře natočený. Má úchvatnou vizuální a hudební stránku, působí lidsky, odehrává se v dobře vybraných lokalitách (jako fanoušek Shakespeare’s Globe jsem ocenila zapojení jejich skutečné produkce, Komedie plné omylů, do děje). A hlavně má naprosto bezkonkurenční herecké obsazení, kterému vévodí Stellan Skarsgard, zatímco všichni ve vedlejších rolích mu zdatně sekundují. Zkrátka a dobře s Johnem Riverem, jeho nadřízenou Chrissie, novým parťákem Irou, psychiatričkou Rosou a Stevie bych rozhodně vydržela mnohem déle než jen šest hodin. A tak momentálně tak nevím, jestli si mám přát druhou řadu, nebo jestli bych měla uznat, že bez Riverovy snahy vyjasnit si svůj vztah k Stevie, už tenhle seriál tak dobře fungovat nebude a BBC by se tedy do dalších epizod raději pouštět neměla. (18.01.2016)

Hodně, hodně slušný psýchou rozložený vyšetřovatel a jeho okolí. Těšil jsem se na každý další díl, ve kterém Stellan zase trochu poodkryje roušku případu i svých "manifestů". Nicméně nejvíc se mi asi líbily díly z počátku, kdy se vše netočilo JEN kolem Stevie, ale mísilo se toho do děje víc. Postupem času se z Krimi stávalo Krimi/Drama, pak Drama/Krimi a skončilo to jen u toho Drama, protože výsledek vyšetřování mi přišel už trochu přitažený za vlasy, což byla docela škoda. Zůstat to v intencích prvních tří čtyř dílů, asi bych byl o něco spokojenější. (07.02.2016)

Perfektní po všech stránkách. Ještě teď rozdýchávám ten blažený pocit, který se mi hlavně u seriálů poslední dobou tak vyhýbal. Stačilo změnit zemi původu, vsadit na oblíbeného herce a výsledek je ten, že má topka dostala zase po čase svěží vítr. A speciální díky patří samozřejmě Tobě Stellane, herci mého srdce. Dokázal si, že na to ještě stále máš a doufám, že ještě dlouho mít budeš. Stačí se vyhýbat americkým sračkám a zkusit jednou pro změnu seriál. Tenhle je tak dobrý, že se to snad ani slovy popsat nedá a i když je Ti Nicola velmi zdatnou spoluhráčkou, tak jméno River mám od dnešního dne spojené pouze s Tebou. (06.02.2016)