Love, Death & Robots - 3. svazek (2022) (séria)
VOD (1)
Obsahy(1)
Hluchý rytíř a mytická siréna si spolu skočí tanec smrti. Osudová přitažlivost říznutá krví, umíráním a touhou po bohatství. (Netflix)
Recenzie (76)
Jsem zmatený... Nevím, jestli se mi tento díl líbil, jestli se mi hnusil, či jestli se mi všechno jenom nezdálo v nějakém pokřiveném, omamném snu způsobeného nehumánním vedrem. Všechny vtípečky a srandičky stranou, vážně nevím, co si mám myslet. Vždy, když mě napadne aspekt, který mi dělal dobře na bubáka, objevuje se v jeho provedení tah, který mě vytrhnul z rauše. Vizuál byl perfektní a radost pohledět ve většině částí, dokud na scénu nepřijde střih jak od epileptického editora, sám si nejsem jistý, zda jsem v průběhu sledování nezkolaboval a nedostal se do kómatu při pádu ze židle, mnoho věcí by to však vysvětlovalo. Zvuk zde hraje velkou roli a stejně jako všechno ostatní v tomto dílu a stejně jako výstava postmoderního pseudoumění korejského malíře, fotografa i řezníka s nevyslovitelným jménem je to rozporuplné a místy možná i znepokojivé. Některé části jsou skvělé, některé jsou strašné, na některé raději úplně zapomenete. Ve výsledku víte, jaká byla celková myšlenka, a víte, o co se pokoušeli tvůrci, ale stejně jako v případě našeho postmoderního korejského pseudoumělce lomeno řezníka je výsledek rozporuplný, zvláštní, místy morbidní a znepokojivý. Sám však oceňuji pokus o experiment a snahu o něco nového, proto také Love, Death & Robots sleduji, chci vidět experimenty, chci vidět něco nového... Tyto vlastnosti pro mě tento díl zachraňují (Ve výsledku proto uděluji 4 postmoderní obrazy z 5, které ještě v Koreji nezakázali) ()
Tak abych tady naředil místní trudomyslnost, za mě nejlepší díl série. Čtu tady, že se to koncepčně nehodí, je to zmatené, nelíbí se kamera… Koncepčně to sedí skvěle, máme tu konflikt s tajemnou bytostí, skvělou animaci, rozporuplnou hlavní postavu i finální katarzi a pomstu. V čem to jako nesedí pro LD&R? Kamera je přesná, drží stylistických záměr (skvěle vidět v opakujících se záběrech přivolávání mužů, kdy kamera vždy od sirény odjede, a v dalším střihu se muži přibližují). Mizanscéna, hlavní představitelka a její kostým, to vše je do detailu skvěle ladící. Celá povídka je vizuálně (a záměrně) rušivá, tématem zneužití provokativní a i pohybová stránka a taneční prvky jsou prvky maximálně zvýrazňující soulad okázalé, ale zároveň velmi nepříjemné podívané. A vlastně pak ani nevadí, zda sledující divák vnímá téma příběhu o dobývání jižní Ameriky conquistadory, jejich plenění zlatých pokladů a drancování divoké země, nebo se jen spokojí s časově a místně nezařazeným příběhem o siréně a rytíři. Bravo. ()
Nikdy předtím jsem žádnou epizodu Love, Death & Robots neviděl, jakkoliv bych měl. K Jibaro jsme se po několika coronách a margaritách dostali na ruské party v San Pedro, kdy paní dobu vyloženě naléhala, že se na to můžeme podívat. I bez zmíněného dopingu očekávám, že by šlo o intenzivní zážitek, v našem stavu jsem se před krátkou intepretací děje z úst santkpetěrburské psycholožky odhodlal jen na otázku, kde kurva byli ti roboti? Nyní rozumím, že série nemusí nutně zpracovávat všechny titulní aspekty. A také vím, že soudě dle této epizody může i celý seriál (s očekávanou proměnlivou kvalitou) stát za to. Co se děje v epizodě Jibaro je totiž animátorská tvůrčí radost, šílená extáze v podobě chaotického podání relativně prostého děje a velmi kvalitní animace. Epizoda vypráví mytický, případně folklórní příběh, zcela účelně nezasazený do neutrálního fikčního světa, kdy v divoké krajině (dle mého připomínající Finsko) se pohybují pseudostředověké postavičky s vizáží moderních lidí ze západního světa, kteří se potýkají s jakousi nymfou, rusalkou či strážkyní jezera s velmi svérázným vzhledem. Střih a záběry jsou divoké, což přidává na intenzitě němého vyprávění. V závěrečných titulcích mě potěšilo, ale vlastně nepřekvapilo, že na snímečku dělala animátorská kapacita Alberto Mielgo, který má z roku 2022 Oscara za krátkometrážní animáček El limpiaparabrisas (nebo chcete-li The Windshield Wiper, de hecho, fakt nevím, jaký byl oficiální distribuční název). Nechci zaštiťovat mé kladné hodnocení jeho osobností, pouze podotýkám, že mi jeho styl sedí a líbí se mi. ()
Musím konštatovať, že posledný diel splnil svoj účel a vyvolal v množstve z nás skutočne zvláštne emócie...vylúdil otázky bez nároku na jasnú odpoveď. Nevedela som identifikovať, či sa mi to páči a či odpudzuje. Zvuk robil skutočne svoje a snažil sa vtiahnuť diváka do tónov, ktoré (ne)počuje hlavný hrdina. Vskutku originálne spracovanie legendy o sirénach. Tento rytier bol vlastne šťastný muž, pretože si nemusel zalepiť uši voskom, ako to urobil Odyseus svojim vojakom a mohol kľudne prežiť. To by ale nemohol byť človekom - tvorom od prírody najchamtivejším. Zrak si odnáša prvenstvo v zmysloch človeka a stojí na čele pred sluchom. A posolstvo tu bolo krásne ukázané a jasné. Nenažranosť je vždy cesta do záhuby. ()
Za mňa jeden z naj dielov série a moje osobné Vol. 3 zjavenie - ten jeden diel, čo zanechá najvýraznejší dojem. Krutý, dojemný, mystický, poetický, originálny, rozprávkový, realistický, krásne animovaný - zmenu od klasických námetov a štýlov v poslednej epizóde vítam a oceňujem. Jibaro je spracovaním niečo nečakané a nové. Najlepšie zakončenie Volume 3, aké som si mohla želať. ()
Galéria (4)
Fotka © Netflix
Reklama