The Graduate
The Graduate
Réžia:
Mike NicholsKamera:
Robert SurteesHudba:
Dave GrusinHrajú:
Anne Bancroft, Dustin Hoffman, Katharine Ross, William Daniels, Murray Hamilton, Elizabeth Wilson, Buck Henry, Brian Avery, Walter Brooke, Norman Fell (viac)Obsahy(1)
Po úspešnom ukončení štúdia usporiadajú Benovi rodičia znamenitý večierok, na ktorý pozvú i blízkych priateľov Robinsonovcov. Neskoro v noci poprosí atraktívna pani Robinsonová Bena, aby ju odprevadil domov a rafinovane ho zvedie. Keď sa však mladý muž zaľúbi do jej pôvabnej dcéry, zmení sa na pomstychtivú fúriu. (oficiálny text distribútora)
Recenzie (926)
Proč se stal Absolvent kultem? Protože je o tom, jak jeden mladej čistej kluk byl proti své vůli ozdobou rodičovských snobských večírků, jejichž znuděnou ovadlou účastnicí byl připraven o panický pel, a protože se následně fatálně zamiloval do její dcery a přes všechny výhrůžky stran společenského znemožnění a vydědění šel (běžel i jel) za svou láskou ..... a taky pro krásnou hudbu a bušení do skleněný stěny a řev v kostele a krásnou nevěstu ve žlutém autobusu a ... a .... a vůbec. ()
Zuřivě mladý film o neústupném a rvavém mládí. Jedinečné finále! ()
All-in-one pro začínajícího rebela se srdcem na pravém místě. ()
NFR 1996, Oscar 1 : Režie + 6 nominací: Nejlepší film, Kamera, Herec HR - Dustin Hoffman, Herečka HR - Anne Bancroft, Herečka VR - Katharine Ross, Scénář - A ()
S průraznou silou tohoto Nicholsova opusu magnum snese srovnání snad jen Magnum Drsného Harryho. Jakožto filmový nevzdělanec jsem si myslel, že vím, o čem to bude (nádherná Anne Bancroftová bude svádět Dustina Hoffmana)...mo(u)dří už samozřejmě vědí, že nic nemohlo být vzdálenější skutečnosti než toto moje přesvědčení. Děj by mě až tak nezaskočil. Dobře, konec možná trochu ano. Hlavní ale je, že jsem byl naprosto nepřipraven na formální dokonalost filmových příhod z dospívání Bena Braddocka, a byl jsem za to odměněn slovy takřka nepopsatelným zážitkem. Jinotajná sdělení některých scén a přechody mezi nimi, na to nasunutá výpověď o stavu jistých vrstev společnosti, naprosto geniální obsazení a herecké výkony (paní a slečna Robinsonovy!!!), a nad tím vším nadčasová hudba a texty Simona a Garfunkela...no ty vole. Absolvent je úžasný. Opustí vás plného dojmů a s vědomím, že je třeba dát si ho ještě několikrát, protože jste určitě ještě nepostřehli všechno, co vám chtěl říct - a vy se budete na to repete těšit. Legendárnost tohoto snímku je pochopitelná - divácká obec tehdy dostala řádný políček na vzpamatování. Drzý scénář si tvrdohlavě šel svou vlastní cestou a Nichols podél ní vystavěl řadu kaplí s ikonickými malbami na filmové plátno. Pro nás všechny je to další výhra a pro mě jeden z příkladů toho, čemu by se mělo říkat kulturní bohatství. Nelze jinak - 100%. ()
Ben se rozhodnul, že vstoupí do světa dospělých po svém a po svém vstoupil na pole generačních komedií také Mike Nichols, vzdělaný evropskými novými vlnami i americkou avantgardou. Jeho energická režie poskytuje během filmu dozrávajícímu Hoffmanovi dostatek prostoru pro drobné vtípky, díky kterým si Bena zamilujete. Kvůli Absolventovi nikdy nepřestanu litovat, že jsem nedospíval v šedesátých. 95% Zajímavé komentáře: Falcor, Eddard, pepino ()
Ač jsem pochopil vše, co chce snímek sdělit, bude mi asi trvat delší chvíli, než to všechno vstřebám. Zážitek z filmu byl totiž velice intenzivní... Pak možná změním i hodnocení. ()
Úžasný, ve všech směrech pozitivní film, esence dobré nálady. Geniální písničky Simona a Garfunkela mě navodily na tu správnou notu už při úvodních titulcích, zbytek snímku uběhl jako voda. Už se těším na repete. ()
Dustin Hoffman opět předvadí geinální herectví.Při ztrátě jeho panictví jsem asi nebyl sám kdo byl víc nervozní než při ztrátě svého. Krásný příběh, a i když konec byl na mě trošku .....,ale to je jedno ta hudba je tak nádherná jo jo Mrs.Robinson. Ovšem nejen filmově dokonalé,ale i filmařsky odvedená skvělá práce od režie až po střih. Vím o čem mluvím neb jsem absoloval už tisíce hodin u filmů. ()
Krásný film, krásná hudba, krásné ženy, třícetiletý Hoffman věrohodně hraje mladého kluka ()
Na plný počet to není, ale i tak jsem z Hoffmana měl pocit, že on jako herec už musel být geniální v době, kdy k nám tanky z Východu ještě nedorazily. To v dnešní době u mladých herců nehrozí. On má to nevýslovné kouzlo, že na něj koukat prostě musíte a líbí se mi, že na něj koukat můžeme i do dnes, protože stále točí. Každopádně kdyby neposrali konec a neudělali z toho vymítačskou epopej v kostele, možná by to bylo i za pět. Takhle jsem se hodně kroutil při tý poslední scéně. ()
║Rozpočet $3milióny║Tržby USA $104,901,839║Tržby Celosvetovo $114,945,305║ Dustin Hoffman opäť vo výbornej úlohe takého smoliara a motáčika, čo mu fakt sadne ako uliata. V takýchto úlohách doslova vždy exceluje. Príbeh je príjemne iskrivý, odľahčenie do scén prináša pekne Hoffman a záver je pekným vyvrcholeným tohto mierne bláznivého filmu. /80%/ ()
Scénář: Calder Willingham, Buck Henry .. Jó, tenkrát poprvé… Trochu banální úvod/vstup do zápletky, ale jinak luxusní podívaná. Režie je na mistrovské úrovni - bezchybné dlouhé záběry v niž herecky excelují tři hlavní postavy v zajímavém trojúhelníku lásky a chtíče. Kontrast první poloviny s polovinou druhou, která chtě nechtě sklouzává k drobnému romantickému klišé není až tak velký. Přesto je ta první polovina mnohem, mnohem zábavnější, nabitá konverzačním vtipem a lehkostí. Calder Willingham jako hlavní scénárista odvedl opět dokonalou práci a zadaptoval na jedničku knižní předlohu. Ty brilantní dialogy, lahůdka. Vše umocněno (už se budu opakovat) mistrovskou režii. Mike Nichols byl od začátku své kariéry prostě machr! Stejně jako Dustin Hoffman! 90%. ()
Wow. I would like to be seduced by Mrs. or Miss Robinson. To me, it doesnt matter, cause they are both sooooo beautiful and suggestive... Nuz ano, treba vidiet, zazit a rozplyvat sa rozkosou. (Videne 18.9.2009) ()
Simon +Garfunkel film. Film o své době, o její přetvářce, o jejím maloměšťáctví a o vzpouře z těch nejkouzelnějších. Hoffman ve své nádherné mladické formě, avšak i já se přiznám, že bych ho tu raději viděl jako osmnáctiletého. "Milá" komedie, silný příběh, sentimentální, ale příjemné vyznění. Pro mě je favoritem Hoffmanovo hrubiánství a snaha o odrazení Elaine (Umíš to taky?) ()
Brilantní podívaná, která nestárne. Hoffmanův výkon je znát hlavně ze začátku filmu, když hraje nervózního, schválně si všimněte jak nepřirozeně mluví. Vše podpořeno legendární hudbou, prostě skvost. ()
Klasika let šedesátých. Brilantní scénář, pohybující se mezi romantickou komedií a generačním snímkem o směřování do dospělého života, jemný humor, chytrá režie, skvostný Dustin Hoffman a Anne Bancroftová a když si k tomu přidáte nádherné melancholické písně Simona a Garfunkela, je to 5 hvězd jako když vyšije. ()
rozpočet : ? tržby americke : $104,642,560 ()
:::::::::::::::::::::::::::::: aaaaaaaaa ........ ta Katherine Ross, jak byla úžasná !!! Panebože !!!! Jeden z nejlepších filmových zážitků !!!!! Prosím !!!!!! Točte více takových filmů !!!!!! ::::::::::::::::::::::::::::::: ()
Súvisiace novinky
Zemřel režisér Mike Nichols
Ve věku 83 let nás opustil Mike Nichols, režisér Absolventa, Kdo se bojí Virginie Woolfové? nebo Hlavy 22. Berlínský rodák se dostal do Ameriky v roce 1938 a po čase zjistil, že jej láká dramatické… (viac)
Tentokrát bez koně Kevine!
Kevin Costner přesedlá ze hřbetu westernu na hřbet komediální. Konkrétně půjde o film RUMOR HAS IT zkušeného režiséra Roba Reinera (Misery). Kevin spolu s další hollywoodskou star Jennifer Aniston… (viac)
Rozbor výrazových prostředku ve filmu - vizuální podání a pohyb kamery: "Toto je Benjamin. Má trochu starosti o svou budoucnost." Hned v první minutě nás zaujme naprosto brilantní záběr, kdy jede Benjamin po pohyblivém chodníku, který poslouží jako místo pro úvodní titulky. Jízda sledující hlavní postavu musela být neuvěřitelně dlouhá a záběr vypadá velmi působivě. Hned po něm následuje záběr na jedoucí zavazadlo, ze kterého pomocí transfokace přejdeme opět na hlavní postavu. Právě transfokace je technika, kterou kameraman Robert Surtees ve filmu používá velmi hojně a přece naprosto účelově. Následující scéna z večírku na oslavu jeho vystudování stojí opět za zmínku z kamerového hlediska. Kamera používá dlouhé ohnisko a postavy jsou zabírány z velkého detailu, nevidíme žádné celky. Dostává se nám tak pocitu stísněnosti, zbrklosti a nepříjemnosti z velkého množství lidí na malém prostoru - přesně tak se cítí hlavní postava. Je odrazem jeho pocitů a stavu. Záběr má několik minut a sledujeme v něm několik situací a rozhovorů mezi Benem a hosty v jejich domě. Již v tuto chvíli přibližně víme, jak se bude kamera v celém filmu chovat. Dlouhé záběry, většinou kamerou z ruky, které však mají vždy své opodstatnění jsou velkou zvláštností, hlavně pro film z této doby a jsou velmi působivé. Práce kameramana je naprosto brilantní. Dalším zajímavým příkladem pohybu kamery je scéna, kdy je Benjamin poprve s paní Robinsonovou doma, těsně před tím, než se vrátí její manžel. Ben vrací peněženku do pokoje a paní Robinsonová zatím vklouzne do pokoje a zabouchna za sebou dveře. Ve chvíli kdy se Benjamin otočí, pomocí několikanásobného střihu je docíleno zvláštního efektu ztrojení Benovy otočky. Na diváka to musí působit silně šokujícím dojmem, přesně tak šokujícím, jako působí pohled samotného Benjamina na nahou paní Robinsonovou. Ve chvíli kdy Ben s panem Robinsonem mluví, následně se zvedají a pan Robinson mu radí aby si v létě našel dívku, kamera si jich najednou najednou přestane všímat, zvedne se, přiblíží a zaostří na poslouchající paní Robinsonovou. Divák tak podvědomně vnímá, že se hovoří o něčem co je pro paní Robinsonovou důležité a je to něco co ji šokuje, čeho se bojí, co ji působí nervózní. I přesto že by se divák chtěl soustředit pouze na rozhovor, vizuální ztvárnění mu to nedovoluje a nutí ho přemýšlet, co si myslí paní Robinsonová. Neméně zajímavým případem je i scéna, kdy Benjamin dostane dárek k narozeninám - potápěčský oblek a je nucen se v něm ukázat všem rodinným známým. Chvíle kdy vyjde z domu je snímána z Benova subjektivního pohledu, skrze potapěčské brýle. Je to cesta, jak umocnit jeho pocity a ukázat situaci v tom nejkomičtějším vyznění. Velmi mě také zaujal záběr, kdy Benjamin poprvé čeká v hotelovém lobby na paní Robinsonovou. Vidíme záběr na Benův odraz ve skleněném stole, jak si dopřává skleničky alkoholu. Ve chvíli, kdy se v odrazu objeví i paní Robinsonová, kamera změní rakurs a začne zabírat pár v normálním pohledu. Později, když jsou spolu v hotelovém pokoji, začne se paní Robinsonová svlékat. Je velmi zvláštní, jak se v jedné chvíli kamera natočí, do velmi nepřirozené polohy ve které zůstane několik následujících minut. Je to přesně ve chvíli, kdy Benjamin sáhne paní Robinsonové na prso. Je jasné, že natočení pohledu kamery je přímým odrazem na nervozitu kterou Benjamin cítí. Na diváka je to velmi silný emotivní efekt a tato situace ho nutí se podvedomě stydět také. Vynikající je také následná montáž, s hudebním podkresem, kdy se nám ve zrychleném sledu ukazuje, Benův následující život. Kombinace přechodů míst a času pomocí střídání detailů s celky je velmi inovátorský způsob zrychlení filmového času. Zajímavým záběrem se pro mě také stal neskutečně dlouhý švenk, kdy Benjamin poprve veme Elaine do společnosti, poté co vystoupí z auta a míří do baru. Měl bezpochyb za účel zdůraznit to, jak se k ní chová a jak za ním Elaine jen běží a on si jí nevšímá. Další ukázkou využití transfokace je například moment v poslední třetině filmu, kdy se Ben rozhodne jet za Elaine ji najít na škole v Berkley. Kamera sleduje Bena dlouhým ohniskem jak kráčí, až v následujícím momentu rychle odtransfokuje a vidíme jak je Benjamin malý oproti obrovským pozemkům univerzity. Když Elaine konečně vyjde ze dveří, kamera opět velmi rychle natransfokuje a přiblíží její postavu. Zajímavý pro mne byl například ihned následující moment, kdy Ben kráčí po schodech se správcem domu, ve kterém si chce následně pronajmout pokoj. Kamera se na ramenu postupně zvedá společně s postavami, které kráčejí nahoru a současně rotuje, protože schodiště je v podstatě kruhové. Muselo se jednat o velmi složitě postavenou kulisu která dovolovala kameře se volně otáčet a zároveň stoupat podél schodiště a tak se jednalo dle mého názoru o jeden z nejsložitějších záběrů. Vtipná je následující montáž kdy sledujeme v Zoo dva šimpanze jak spolu laškují a naproti nim osamoceného gorilího samce - jedná se o jasnou paralelu na aktuálně osamoceného Bena v kontrastu s právě odcházející Elaine s jiným mužem. Další z věcí, které mě upoutaly byly záběry na jízdu v Benově autě. Pro tuto dobu velmi neobvykle byly záběry reálné, natáčené za skutečné jízdy. V kombinaci s použitím anamorfických širokouhlých objektivů se pro mě průjezd pod, ještě na červeno nenatřeným Golden Gate Bridge, za hudby v té době ještě nedokončené písně Mrs. Robinson, stala jedním z nejsilnějších audiovizuálních filmových zážitků. Nakonec nesmím opomenout poslední scénu, která začíná právě výše popsaným legendárním průjezdem pod Golden Gate Bridge. Následuje detailní záběr na prázdný ukazatel benzinové nádrže, křik obsluhy benzinové pumpy, v té chvíli již za odjíždějícím autem, jestli nepotřebuje natankovat benzín. Pokračujeme dokonalým záběrem dlouhým ohniskem na přijíždějící auto, kterému dochází benzín. Hudba jakoby se zadrhla stějně jako písty motoru Benova auta. Fakt, že je příjezd auta, následné vystoupení a Benův běh v jednom záběru, je opět úžasná ukázka kameramanské práce. Teleobjektiv je v tuto chvíli naprosto perfektně zvolenou možností, neboť právě dlouhé ohnisko, má tu vlastnost, že zkresluje vzdálenosti. I přesto, že auto jede obrovskou rychlostí, stějně tak o záběr později i Ben běží poměrně rychle, díky dlouhému ohnisku se nám zdá že se přibližuje velmi pomalu. To působí na diváka ve chvíli, kdy jde doopravdy o sekundy, velmi stísňujícím dojmem. Následné doběhnutí ke kostelu, kdy kamera opět odtransfokuje z velkého detailu na přibíhajícího Bena na obrovská kostel, vůči kterému najednou v sekundě vypadá Benjamin tak malý, je dalším prvkem, jak znervoznět diváka. Následující scéna uvnitř kostela je natolik legendární, že dle mého názoru nepotřebuje hlubší rozebírání. Každé přiblížení, oddálení, detail i švenk má svůj naprosto nepostradatelný význam a hluboký důvod. Sled záběrů vyvolá v divákovi tak silné emoce, že se pořádně uklidní až ve chvíli, kdy vidí v dáli odjíždět žlutý autobus s Elaine a Benjaminem na palubě za tónů písně Sound of silence. () (menej) (viac)