Farby moci

Politická satira s provokativním podtextem v rukou skutečného velikána. Robert De Niro kdysi řekl: ,,Talent je ve volbě‘‘ a nejspíš tomu tak bude. Nichols, jakožto radikální a temperamentní filmař nedovolující hercům příliš improvizovat si vybral horké téma a dle mého názoru vytvořil dílo hodno pozornosti. Možná bych tu volební kampaň raději viděl v rukou O. Stonea či Pollacka, ale Nichols ukázal, že ani takový projekt mu nedělá problém. Znamenitě zvolení herci hrají ukázkově a komické prvky jsou vynikající. Zpočátku jsem sice měl pocit, že Nichols bude brnkat i na citové struny, ale naštěstí tak neučinil. Kámen úrazu je pouze v tom, že nekonvenčně napsaný scénář střídají (dle mého názoru) zbytečně natahované sekvence, které mě bohužel nutily sem tam se mrknout na hodinky, i tak je ale mé hodnocení dočasné, protože jsem přesvědčen, že je potřeba takový film vidět vícekrát. Na poprvé cca 70%, na podruhé to určitě bude víc. (28.03.2012)

Ke snímku jsem zpočátku přistupoval s obavami, ale nakonec jsem byl mírně příjemně překvapen. Pravda, možná by filmu slušela kratší stopáž a lepší rozjezd, každopádně prostřední část je velmi slušná. Na druhou stranu, nám, Čechům, můžou připadat souboje mezi kandidáty na prezidenta mezi demokraty trošku cizí, když u nás se prezident jmenuje tak, jak se jmenuje. (29.01.2007)

Mike Nichols se nebojí ukázat tu odvrácenou tvář politiky a pro znázornění tloušťky oné vrstvy špíny si vybral rovnou souboj o křeslo nejvyšší – prezidentské. Barvy moci nejsou zbytečně vtipné, spíš víc ukecané a zalidněné pestrou plejádou nepříliš známých tváří. Krom Travolty zde září Emma Thompson a Kathy Bates. Z těch dobrých herců malých rolí nejspíš zaregistrujete „tu holku z Pohotovosti“, „toho chlápka z CSI: Las Vegas“ a „Džejára“. Pochopitelně nemůžu opomenout kouzelnou kreaci Billyho Boba Thortona. Herce si Nichols prostě vybrat umí, téma rovněž a i přes místy patetické sklony se jedná o příjemný film, vykládající na stůl karty nepříjemných skutečností. 75% P.S: Pokud vás téma amerických voleb skutečně zajímá, doporučuji velmi působivý dokument Street Fight (2005), který je asi desetkrát přímější než Barvy moci (čili jestli budete po Primary Colors z čachrů kolem voleb rozčarování, po Street Fight upadnete do stavu těžké deprese). (12.04.2006)

Někde jsem četl, že film byl hodně inspirovanej událostmi kolem předvolební kampaně Billa Clintona. Takže když jsem si místo Travolty a Emmy dosadil páreček Billa a Hillary, skvěle jsem se bavil. Navíc musím vyzdvihnout skvělé výkony Cathy Bates a Billyho Bobba Thorntona, kteří se na svých postavách museli skvěle vyřádit. Snad jen stopáž byla poněkud přehnaná. 4* (12.10.2008)

Nuda, nuda, nuda... Okres na severu zabalený v americké vlajce s vražednou stopáží, která působí ještě nekonečněji, než ve skutečnosti je. Ač plné velkých jmen, tak zcela prázdné a ploché dílo o tom, jak to chodí v politice, u kterého se scénárista opravdu nepředřel. Pár úsměvných okamžiků v podání Kathy Bates rozhodně neutáhne tuhle politickou zbytečnost. Možná jako americký volič demokratické strany bych si to užil více, ale takhle mě tento film plný prázdných floskulí a proslovů o ničem bezmála zničil. Nominace na Oscara jsou mi opravdu záhadou... (11.07.2010)