Zákon a poriadok: Špeciálna jednotka

Prvních deset sérií jsem viděla už před delší dobou, nicméně nikdy jsem vlastně neměla v oblibě detektiva Stablera (u hlavní postavy je to trochu problém), takže ani nemám moc potřebu se k nim vracet. Od dalších sérií už jsem byla spokojenější. Jistě, postupem času se zápletky opakují, ale ono té inovace v ději moc přinést nelze, pokud se má stále jednat o případy "běžných" zločinů, které mají být stále víceméně uvěřitelné. Nicméně se jedná o kvalitně natočený seriál, s uvěřitelnými postavami, sympatickými detektivy (Fin a Munch mě fakt baví, v pozdějších sériích táhne duo Rollins/Carisi) a občas velmi dobrými státními návladními (z tohoto pohledu nejlépe hodnotím série 14-19, ADA Barba byl jednoznačně nejlepším návladním, nejen díky provedení Raúla Esparzy, a později od 21. série). Musím uznat, že v posledních sériích mi přijde, že seriál chytil druhý dech. Sice se spektrum případů trochu posunulo, daleko více se zabředává do politiky, ale baví mě, že seriál odráží současné dění. A pravdou je, že některé náměty jsou docela odvážné. (27.12.2020)

Kriminálky zbožňujem a táto patrí medzi tie najlepšie, aké je možné vidieť. Detektív Elliot Stabler (Christopher Meloni) a detektívka Olívia Benson (Mariska Hargitay) si veľmi rýchlo získali moju priazeň a prípady, s ktorými prichádzajú do styku vo mne vždy vzbudia hnev na svinstvo, čo sa odohralo alebo mohlo odohrať. Ešte nakoniec spomeniem postavu, ktorá patrí medzi moje najobľúbenejšie a to detektív Fin Tutuola stvárnený pomerne známym Ice-T. (26.09.2007)

Na tenhle seriál se dá dívat celé věky a nikdy se neomrzí. Nikdy jsem nebyla seriálový fanoušek, zoufale jsem se nudila už po několika dílech. Až do chvíle, než jsem asi před patnácti lety objevila Útvar pro zvláštní oběti a hlavně Marisku Hargitay. Role Liv Bensonové mě absolutně vzala za srdce tím, jak je v ní vyvážená láska, ochranitelství, pokroucená minulost i smysl pro spravedlnost, to vše zabalené do drsné slupky. Počet dílů, který by u každého jiného seriálu byl nervydrásající asi stejně jako Ordinace v růžové zahradě, je u Útvaru pro zvláštní oběti vyrovnaný tím, jak je každý díl originální a jak v každé sérii jsou dva nebo tři "ještě originálnější" díly, které se člověku vryjí pod kůži (namátkou 911, V utajení, Zebra, díl s Lesákem a samozřejmě únosy Bensonové Williamem Louisem) a vyrovnaností policejní a soudní složky, která kriminálce dodává oproti jiným šmrnc. Zapomenout nesmím ani na vztahovou rovinu, která je decentní a nepřehnaná, ale zároveň geniálně propojuje celé universum a veškeré díly. Oceňuju taky to, že detektivní metody nejsou přitažené za vlasy - žádné hologramy, kouzelné roztoky, které seberou DNA třeba i ze vzduchu, a zvětšení a zaostření fotky z kamerového systému s původní velikostí 2x3 pixely na 8K, odkud se pachateli dají spočítat i chlupy na bradě. Tyhle polosci-fi kriminálky vážně nesnáším a jen podporují důvody, proč mám tolik ráda Zákon a pořádek. Jsem zvědavá, jestli mě za dalších patnáct let přestane bavit, ale obávám se, že spíš asi ne. (15.05.2021)

Zařekla jsem se, že žádná TV a už vůbec ne žádná kriminálka. Ale tohle je vážně dobrý kafe. Kromě policajtů, který nejsou tak chytrý jako ve všech ostatních kriminálkách a neřeší vše tak super truper, že se až divíte, že dělají jen policajty, se tu setkáte s pozadím zločinů, které by vám zůstalo skryto. Takže jen tak dál, jak dlouho bude trvat, než dojde elán? (13.10.2010)

Příšerná hovadina, která se snaží být rádoby realistická. Aneb vítejte ve světě, kde 98% mužů (je jedno, jaké profese či věku) nejsou nic jiného než úchyláci, kteří by znásilnili i svou babičku, kde si vyšetřovatelé dělají, co chtějí, pokud to slouží jejich účelům, kde se hroutí kvůli každému případu a emocionálně ho prožívají, kde ženy jsou v 99% jen nevinné chudinky, kde jsou případy většinou hrozně průhledné a prakticky nikdy není pochyby, kdo je vinen - jen pro to nashánět co nejvíc důkazů, třeba i přitažených za vlasy. (26.02.2021)