Vlk

Vlk je čisté béčko s béčkovým scenárom ako zo 40tych rokov, ale hrajú v ňom áčkoví herci, ktorí svoje úlohy zobrali smrteľne vážne a predvádzajú to, na čo sme u nich zvyknutí v oveľa vážnejších, v prípade Nicholsona oscarových úlohách. No a režíruje to macher nad machrami, psychologický chirurg Nichols, takže to nejakým zvláštnym spôsobom funguje, aj keď nie som schopný obhájiť objektívne kvality tohto filmu. (21.06.2012)

Vlk je čisté psychologické drama a one man show Jacka Nicholsona. Z hororu si bere jen motiv lykantropie, strašidelný však není. Nicholson předvedl uvěřitelnou proměnu člověka ve vlka, což s jeho charismatem nebylo zas tak těžké. Zdárně mu sekunduje Michelle Pfeifferová a trojici doplňuje slizký James Spader. Co je člověk ochoten udělat pro to, aby získal co nejlepší pozici ve firmě? Někdy všechno! Hororovou atmosféru má úvod, kdy se Nicholson vrací domů noční krajinou, kde na silnici srazí vlka, a pak až samotný závěr. Souboj vlkodlaků ctí žánr a patří k nejpovedenější části filmu. Pfeifferovou pak kromě zdokonaleného čichu prozradí žloutnoucí panenky... Zajímavost - k zabití vlkodlaka nebylo potřeba stříbra. Speciální efekty měl na starost mistr Rick Baker, který se proslavil nejen prací na Americkém vlkodlakovi v Londýně či Vytí vlkodlaků. K původním třem hvězdám jsem nyní přidal čtvrtou. (11.08.2018)

Horror to určite nie je, ale moje sklamanie nepramení z tohto konštatovania. Kríženie žánrov /a vlkov s ľuďmi/ naopak obľubujem, ale tomuto gulášu z ľudského mäsa si moje chuťové poháriky nenašli cestu: Nicholson je chvíľami roztomilo zlý a inokedy nechcene smiešny, predvídateľný dej rozrieďuje zúfalá nuda a duchaplnosti tu predsa len nie je toľko, aby sme uverili režisérovej snahe o druhý, prípadne tretí plán. Ani neviem, komu je ten film vlastne určený, hoci podľa tunajšieho hodnotenia asi pomerne širokému publiku. Klasický trojhviezdičkový film, ktorému zrážam jednu HVIEZDU práve preto, že svoje slabiny tak bohapusto schováva za HVIEZDNE obsadenie. (07.02.2007)

Viděl jsem to dřív, měl jsem tu čtyři hvězdy... Podíval jsem se na to znovu tuhle - a ejhle: musím s hodnocením níž. Jo, film to není špatný, nakonec když vedle sebe hrají Nicholson a Pfeifferová, špatné to snad ani být nemůže, hláškuje se vtipně a finální rozuzlení je také bez chyby, ale děj je nepříjemně roztahaný, dost ředěný vodou, utahaný a strašně bez švihu. Což bohužel znamená, že když film nemá to správné tempo, nemůže mít ani atmosféru. A to je škoda. Moc tomu nepřidává ani Spader, jehož vlkodlak je k smíchu. Jenže jakej film o vlkodlakovi byl (kromě Lona Chaneye Jr. z roku 41) opravdu dobrej, atmosférickej a strašidelnej? Žádný, bohužel. A tady je to ošperkovaný o klasickou "popcornovou" devadesátkovou lovestory, která tehdy zabila spoustu dobrých námětů. A mimochodem, na tomto filmu je vidět, že i Jack Nicholson coby herec má svoje limity (za které nemůže): když na začátku, než ho vlčí geny začnou měnit, má představovat uťápnutého a neprůbojného outsidera, je jasně vidět, jak moc mu to nejde, jak moc je tou charismatickou, energií prýštící elektrárnou, takže nesebevědomého dobráka vlastně ani nemá šanci zahrát... (05.12.2014)

I když film nepůsobí tak temnou a hororovou atmosférou jako Vlkodlak - což by mu rozhodně neuškodilo - na rozdíl od něj se zpočátku ne moc plynoucí předvídatelný děj mění v napětí a závěrečný souboj má asi třikrát víc emocí. K dobru je i to, že oba protagonisty nemuseli moc líčit, oba se jako krvelačné bestie dokážou tvářit i bez make-upu. 7/10 (06.03.2018)