Dvaja Jakeovia

Donedávna jsem ani nevěděl, že vzniklo pokračování nejlepší noir detektivky všech dob, Čínská čtvrť a po shlédnutí Dvou Jaků, mě docela mrzí, že mi ta nevědomost nezůstala. Dva Jakeové (asi největší Nicholsonův režijní počin) je šíleně rozporuplný film se slušnou atmosférou, která je však úplně odlišná než tomu bylo v Čínské čtvrti a celá detektivní linka je roztříštěná a nezajímavá. Má to produkční kvality ale není to dobrý film. (26.06.2024)

Jack Nicholson, je teda pašák herec, tento jeho posledný a najveľkorysejší režijný príspevok a zrejme jeho najväčší finančný prepadák, tak akosi nerobí pánu dobré meno. Je na kino príliš TV, aj keď sa nedá uprieť jeho určitá technická dokonalosť. Možno sa opäť k jeho postave J.J. "Jake" Gittesa, prišlo asi o čosi neskôr, ako malo. (10.01.2022)

"Někdo vyjebal s chlapem, co jebal." A tenhle film tak trochu vyjebal i se mnou. Jake Gittes má další případ nevěrné manželky, která chrápe s obchodním partnerem svýho manžela a ten toho chlapa zastřelí...a spousta lidí chce pásku, na které je ta vražda nahraná. A já sem byla taky nahraná, protože sem většinu filmu vůbec nevěděla o co tam jde. Jen, že se Gittes vyspí se studenou a frigidní mrchou - vdovou po tom zastřeleným maníkovi a že ho vyšetřování zavede k dceři Evelyn Mulwrayové...tedy i ke vzpomínkám k případu, kterej řešil v Čínské čtvrti. Jo a taky tam už nejde o vodu, ale o naftu. No a to je tak všechno. Celý rozuzlení (a celkový pochopení) sem se na konci sice dozvěděla, ale když dvě hodiny koukáte na něco, co moc nechápete a docela se nudíte...není to asi úplně ideální... (13.01.2014)

Hodně volné pokračování exceletní Čínské čtvrti. Popravdě řečeno, nezavrhoval bych tenhle film nějak výrazněji. Sice svému "předchůdci" nesahá ani po pás, ale přesto jde o docela solidní detektivku s možná trochu kostrbatější zápletkou, ale jinak poměrně slušně vybudovanou atmosférou. Jack Nicholson je stále stejně charismatický, Harvey Keitel je velmi dobrý coby padouch, ale očekávání přesto bylo větší, než to, co nabízí finální výsledek. (20.05.2003)

Překomplikovaná struktura scénáře, předpokládající telepatické schopnosti diváka pochopit záměr - divák se mezitím ztrácí v jakési šmodrchanici děje, ze které mu naprosto vůbec nic nepodá pomocnou ruku. Jsem přesvědčen, že tak jako já i mnoho dalších nejpozději v polovině filmu přestali držet krok a ztráceli pozornost. Brilantnost, šmrnc a lehkou grácii marlowovského stylu, známou z Čínské čtvrti zde zastupuje jen nepříliš zdařilý pokus o poválečnou dobu v duchu dvacátých a třicátých let. Kolotoč jmen, valící se na diváka bez ladu a skladu mi okamžitě asocioval Cimrmanovo "Konečně poznal pravdu". Velké zklamání. (05.06.2010)