Báječná léta pod psa

Lehce přihlouplý a zbrklý manžel Ondřej Vetchý a mírně dominantní a razantní manželka Libuše Šafránková. Nezapomenutelná filmová manželská dvojice v nezapomenutelné komedii. Prvotina Michala Viewegha - pro mě nejpodařanější. Plno prostého humoru a vynikajícíh hlášek typu: "...Kdybych dělala jazyky, neseděla bych tu jako kráva..." apod. I ostratní herci byli dobrou volbou, hysterická Vilma Cibulková, o své Andulky se starající Zindulka a o Květě Fialové nemluvě (její kreace, kterou provádí s dítětem v náruči, je odzbrojující). A samozřejmě Kvido! Co nám ostatně dnes zbyde jiného než si dělat z onoho bývalého režimu srandu... (07.12.2007)

Nebejt tady Ondry Vetchýho, tak bychom tu v devadesátých letech měli o jednu legendární komedii míň. To co předvádí v Okresním přeboru bez problémů totiž zvládal už v tomto filmu. A už tenkrát to působilo neuvěřitelně herecky, že jste mu to věřili od začátku do konce. Báječná léta pod psa třeba nejsou nejvhodnější knižní příběh pro zfilmování v českém rybníčku současné kinematografie, ale skrývají se v něm tak výrazné scény, že se k němu budete mít důvod zas a znovu vracet. A to jak ze strany humoru, tak i ze strany filmové atmosféry tehdejší vypjaté doby šedesátých let. (31.08.2017)

Aj opakované zhliadnutie Báječných let ma utvrdilo v názore, že ide o veľmi nevydarený film. Nepoznám Vieweghovu predlohu a tak nedokážem určiť, či už v nej bolo zarobené na výsledok. A aj keď mám golfistu medzi obľúbencami a jeho komentáre čítam rád, jeho prehlásenie "Takhle nějak to bylo" v spojitosti s týmto filmom považujem za omyl. "Takhle nějak by se to těm, co to nezažili, mělo ukazovat, aby nepátrali po tom, jak to doopravdy bylo" by presnejšie vyjadrovalo obľúbené prepisovanie dejín. V prípade dávnominulých mi to až tak neprekáža, história nie je mojou parketou, ale na účelovú dezinterpretáciu udalostí roku 1968 a nasledujúcich som precitlivený. Na začiatku som mal niečo po dvadsiatke, na konci niečo po štyridsiatke, takže som okolitý svet vnímal už bez ilúzií a ešte bez demencie. Nikto mi preto nemôže vyčítať, že mi je zo Šakalích let, Rebelov, Pelíškov a Báječných let mierne blivno. Okrem toho v zmienených filmoch výborne hrali Dejdar, sestry Norrisové, Kodet a kol. a tu som bol svedkom iba zúfalých výkonov Vetchého (futbal) a Javorského. (26.03.2011)

Jojojo, zazpíváme si na konec nahlas... "...když nikdo neví co jsi zač..." . . . Přizdisráč? . . . Tak ještě že je z toho furt CÍTIT TA NOSTALGIE... °-/ . . . A po dalších čtrnácti letech? Jo, chápu že Vieweghovi i Nikolaevovi se daří báječně, >opsah jest opsažen< . Přizdisráčská kultura to v té zemi krásné napohled zatím nakrásně ovládla... - - - P.S. Ano, je to líbivé, řemeslně pěkné, typicky po našem... Tak jsem po tom repete jednu ubral. - - - P.P.S. A tvrdit, že "takhle nějak" to tady bylo, může zase jenom přizdisráč... °-/ - - - - - (Poprvé viděno s lehkým rozmrzením kdysi dávno v biografu v dobách natočení, hodnocení 17.04.2006, komentář zde ještě více rozmrzelý po repete na českotelevizáckém kanále pod psa jako stodevadesátýosmý - 22.2.2011) (22.02.2011)

Opravdu netuším, co tím chtěli autoři říct. Jeden dělník vesele vykřikuje, že Husák je starý kokot, druhý se ze systému zbláznil ... Srážka s blbcem bolí vždycky a stejně jako kdysi existovali komunističtí manažeři - hovada, existují kapitalistická hovada na manažerských pozicích i dnes. Stranická knížka dnes otevírá dveře stejně jako tehdy. Záleží jen na tom, kterou stranu si kdo zvolí a jak dokáže jít přes mrtvoly. Pod mostem v krabicích dnes u nás lidé taky spí, jak tvrdil komunista Javorský po návratu z kapitalistické ciziny. Hvězdičky dávám za Libušku Šafránkovou a malého Kvída, kteří se mi líbili. Smyslu téhle schizofrenní propagandy, spíchnuté vyloženě horkou jehlou, ale nerozumím. Komedie to rozhodně není, celé dílo je k pláči. (31.08.2012)