The Wonderful Years That Sucked
Réžia:
Petr NikolaevScenár:
Jan NovákKamera:
Martin DubaHrajú:
Ondřej Vetchý, Libuše Šafránková, Vladimír Javorský, Jan Zahálka, Jakub Wehrenberg, Klára Botková, Jitka Ježková, Vladimír Dlouhý, Vilma Cibulková (viac)VOD (2)
Obsahy(1)
Film Báječná léta pod psa sa inšpiroval jedným z najvychytenejších bestsellerov českej literatúry deväťdesiatych rokov – autobiografickým románom mladého prozaika Michala Viewegha. Divákom strednej i staršej generácie trefne a vtipne pripomenie absurditu totality a mladšiemu publiku poodhalí realitu, ktorá im je našťastie, taká vzdialená a nepochopiteľná, že vyvoláva len ich pobavený, neveriaci úškrn. Paradox obsiahnutý v názve tohto príbehu varuje - život počas normalizácie mal podobu frašky, ale kedykoľvek sa mohol zvrhnúť do tragédie. Film nás uvádza do atmosféry uvoľnených šesťdesiatych rokov, kedy mladí dychtivo nasávali zmenenú klímu, a preto nie je náhodné, že budúci úspešný spisovateľ sa narodí sympatickým manželom Vítekovcom práve v divadle počas predstavenia Čakanie na Godota. Okupácia Československa urobila škrt cez rozpočet nielen obom národom, ale aj naším hrdinom, ktorí sa museli odsťahovať z Prahy na vidiek, aby sa pokúsili slušne prežiť neslušnú dobu. Ale ako? Aleš Vítek sa musí zapojiť do pokorujúcej hry na angažovanie, ak sa chce dostať k normálnemu bývaniu. Nomenklatúrny riaditeľ Šperk mu ide systematicky " po krku". Aleš neujde známej dileme - prispôsobiť sa lži a získať drobné výhody alebo zostať sám sebou a vystaviť rodinu ústrkom? Zmätky dospelých i svoje vlastné s iróniou registruje malý Kvido, ktorý sa neskôr spolu s mamou pokúšajú nájsť recept na otcovu dlhotrvajúcu skľúčenosť. Jediná návšteva disidentského suseda im totiž všetkým značne skomplikovala život. Príbeh našich hrdinov síce nekončí tragicky, celkom normálne sa dočkajú nežnej revolúcie, ale horkosť prežitého v nich navždy zostane. (STV)
(viac)Recenzie (502)
No, zopakuji tu některé uživatele. Ještě do výslechu Vetchého to bylo slušné. Poté co mu hráblo a začal hoblovat rakev mi to přišlo lehce absurdní, od Vetchého přehrávané a málo uvěřitelné. Konec tuto moji domněnku tak nějak potvrdil, byť samozřejmě hodně sviní jako ve filmu Javorský převléklo kabát, přišpendlilo trikolóru a stalo se normálními spoluobčany a přátelskými sousedy, navěky však s krví na rukách. * * * ()
K tomuto filmu mám velmi zvláštní vztah. Jako dítě jsem ho viděl několikrát a docela se mi líbil, i když jsem pár věcí v tom filmu nepobíral, což bylo zapříčiněno mým nízkým věkem, kdy jsem neměl povědomí o životě v socialismu. Ale hrozně mě tehdy bavila dějová linie kolem přemoudřelého chlapce Kvida. Teprve až nyní, kdy jsem tento film viděl poprvé po nějakých 12 letech, kdy už jsem dospělý, jsem naplno pochopil některé pasáže z filmu, jejichž význam mi v dětském věku unikal, díky čemuž mi konečně tenhle film začal dávat smysl. A musím konstatovat, že se jedná o zajímavý film, který má své nepopiratelné kouzlo a který s tragikomickým nádechem popisuje život a dospívání v době, která zajisté nebyla pro mnoho lidí procházkou růžoivou zahradou. Oceňuji několik zajímavých pasáží z filmu, které mě dokázaly pobavit, jako například vylepování inzerátů o ztrátě andulek v době vpádu sovětských vojsk nebo paranoidní stavy Ondřeje Vetchého. Filmu navíc kromě zajímavého děje pomáhají i výrazné herecké výkony, díky kterým film ještě více vynikl. Tenhle film zkrátka není vůbec špatný, naopak já ho vnímám jako film nadprůměrný a uděluji mu po zásluze čtyři hvězdy. ()
Karikatúra doby, niektorí tvrdia "tak to bolo", ale dokopy sa tu nič nestalo, okrem nehereckého splavovania Bendovej ako z nejakého bulvárneho časopisu na zadnej strane a opakované ukazovanie si genitálií medzi deťmi, pričom ten chytrý pôsobí skôr ako retard. Ale zas vraj "Vieweghova autobiografická spomienka", ehm, tak to potom pardóóón. ()
Ne příliš utěšená bilance polistopadové české kinematografie naštěstí disponuje i některými pozitivními vybočeními z této neradostné skutečnosti. Základní přednost filmu spočívá v jeho vnějškové bezvýraznosti a stereotypnosti věrně postihujících všední tvář normalizačního dne i žití. Samozřejmé vůbec není samo od sebe. Hodně pro ně znamená souhra hlavního páru Vetchý-Šafránková starší. Ale zcela nepochybně pro tento případ je neméně důležitý obsah Vieweghovy stejnojmenné knihy. Bez ohledu na to, která z interpretací je vlastně přesná, je jisté jedno: normalizace byla dobou nekončícího traumatu pro všechny. Ne svou perzekucí, ale svou šedou skutečností a následným omezováním svobody a jejích základních atributů. Svým "sametově nemravným" lámáním charakterů a páteře. Nikdo není vůči skutečné oportunitě absolutně nezlomný. A právě eroze mravnosti, tak často popisovaná v příbězích i vzpomínkách jejích protagonistů i dobrovolných zájemců, to kusejrování skutečnosti všedního dne, patří ík účinným bariérám nedodržujícím nic z řemeslnických konvencí rané normalizace. Naopak: Parazitní živoření vedlo tehdy a vede kdekoliv a kdykoliv jinde k osobnostnímu krnění. Varující limity normalizace však naše současnost namnoze ignoruje. Ke své nejvlastnější škodě. ()
Jojojo, zazpíváme si na konec nahlas... "...když nikdo neví co jsi zač..." . . . Přizdisráč? . . . Tak ještě že je z toho furt CÍTIT TA NOSTALGIE... °-/ . . . A po dalších čtrnácti letech? Jo, chápu že Vieweghovi i Nikolaevovi se daří báječně, >opsah jest opsažen< . Přizdisráčská kultura to v té zemi krásné napohled zatím nakrásně ovládla... - - - P.S. Ano, je to líbivé, řemeslně pěkné, typicky po našem... Tak jsem po tom repete jednu ubral. - - - P.P.S. A tvrdit, že "takhle nějak" to tady bylo, může zase jenom přizdisráč... °-/ - - - - - (Poprvé viděno s lehkým rozmrzením kdysi dávno v biografu v dobách natočení, hodnocení 17.04.2006, komentář zde ještě více rozmrzelý po repete na českotelevizáckém kanále pod psa jako stodevadesátýosmý - 22.2.2011) ()
Galéria (16)
Zaujímavosti (34)
- V prvním záběru, kdy už Kvido (Jan Zahálka) není miminko, je s babičkami (Květa Fialová, Miriam Kantorková) v zoo a čte knihu „Zvířata celého světa, Sloni a jejich příbuzní“. Na zadní straně její obálky je vidět rok vydání 1981. Záběr se však má odehrávat v roce 1968. (HonzaR.)
- Taxi, které doveze hlavní postavy do divadla, má stejnou SPZ jako vůz v autoškole. (topesto)
- Michal Viewegh v čase premiéry na otázku tehdejšího novináře Tomáše Hoffmana, zda mu nevadí, že film není tak nabitý humorem, jako jeho román, odpověděl: "V knize je řada vysloveně humoristických gagů. Naproti tomu ve filmu je 'humorno' myslím trochu potlačené a do popředí vystupuje spíše ona zhruba dvacetiletá rodinná sága. Málokdy ovšem vidíte komedii, která je k popukání a její příběh zároveň přesvědčivě vypovídá o době, v níž se odehrává. Skloubit vyváženým způsobem vážné s veselým je nesmírné umění. Ovládá ho třeba Woody Allen. Při Haně a jejích sestrách se člověk od srdce zasměje, ale zároveň si uvědomuje, že ten film je i o vážných věcech, které zůstanou navzdory všem gagům přesvědčivé. S konečnou podobou filmových Báječných let jsem spokojený. Bál jsem se zpočátku spíš toho, že z nich vznikne film za každou cenu 'humorný'". (NIRO)
Súvisiace novinky
Zemřela Libuše Šafránková
Z Prahy přichází velmi smutná zpráva. Svět českého filmu dnes opustila filmová, televizní a divadelní herečka Libuše Šafránková. Před pouhými dvěma dny přitom oslavila své 68. narozeniny. O úmrtí… (viac)
Reklama