The Wonderful Years That Sucked
Réžia:
Petr NikolaevScenár:
Jan NovákKamera:
Martin DubaHrajú:
Ondřej Vetchý, Libuše Šafránková, Vladimír Javorský, Jan Zahálka, Jakub Wehrenberg, Klára Botková, Jitka Ježková, Vladimír Dlouhý, Vilma Cibulková (viac)VOD (2)
Obsahy(1)
Film Báječná léta pod psa sa inšpiroval jedným z najvychytenejších bestsellerov českej literatúry deväťdesiatych rokov – autobiografickým románom mladého prozaika Michala Viewegha. Divákom strednej i staršej generácie trefne a vtipne pripomenie absurditu totality a mladšiemu publiku poodhalí realitu, ktorá im je našťastie, taká vzdialená a nepochopiteľná, že vyvoláva len ich pobavený, neveriaci úškrn. Paradox obsiahnutý v názve tohto príbehu varuje - život počas normalizácie mal podobu frašky, ale kedykoľvek sa mohol zvrhnúť do tragédie. Film nás uvádza do atmosféry uvoľnených šesťdesiatych rokov, kedy mladí dychtivo nasávali zmenenú klímu, a preto nie je náhodné, že budúci úspešný spisovateľ sa narodí sympatickým manželom Vítekovcom práve v divadle počas predstavenia Čakanie na Godota. Okupácia Československa urobila škrt cez rozpočet nielen obom národom, ale aj naším hrdinom, ktorí sa museli odsťahovať z Prahy na vidiek, aby sa pokúsili slušne prežiť neslušnú dobu. Ale ako? Aleš Vítek sa musí zapojiť do pokorujúcej hry na angažovanie, ak sa chce dostať k normálnemu bývaniu. Nomenklatúrny riaditeľ Šperk mu ide systematicky " po krku". Aleš neujde známej dileme - prispôsobiť sa lži a získať drobné výhody alebo zostať sám sebou a vystaviť rodinu ústrkom? Zmätky dospelých i svoje vlastné s iróniou registruje malý Kvido, ktorý sa neskôr spolu s mamou pokúšajú nájsť recept na otcovu dlhotrvajúcu skľúčenosť. Jediná návšteva disidentského suseda im totiž všetkým značne skomplikovala život. Príbeh našich hrdinov síce nekončí tragicky, celkom normálne sa dočkajú nežnej revolúcie, ale horkosť prežitého v nich navždy zostane. (STV)
(viac)Recenzie (502)
Kvído!!! s-s-s-s, koukej..... Otče!, zastrč ten jazyk! Vypadáš značně infantilně.... Báječná "normalizační" léta víc než pod psa.... Krutá, zároveň laskavá (jaký to paradox!) realistická mapa života v normalizačních letech.... Laskavá v tom, že "TA PAKÁRNA" byla snímána s nadhledem, ale.... stejně mě pořád mrazí.... ()
Karikatúra doby, niektorí tvrdia "tak to bolo", ale dokopy sa tu nič nestalo, okrem nehereckého splavovania Bendovej ako z nejakého bulvárneho časopisu na zadnej strane a opakované ukazovanie si genitálií medzi deťmi, pričom ten chytrý pôsobí skôr ako retard. Ale zas vraj "Vieweghova autobiografická spomienka", ehm, tak to potom pardóóón. ()
Hořkosladká komedie poskládaná snad ze všech dostupných normalizačních klišé, která v rámci nepsaného pravidla i nadsázku a karikaturu doby prezentuje jako realitu. Před hodnocením „lehce křečovitý průměr“ ji zachraňují výtečná Libuše Šafránková, jen o fous méně výtečný Ondřej Vetchý a démonický Vladimír Javorský. Symbolika neustále opakované scény "hra na doktora" mi unikla a ani tentokrát jsem nenašel žádný důvod proč si přečíst něco od Viewegha. ()
Ne příliš utěšená bilance polistopadové české kinematografie naštěstí disponuje i některými pozitivními vybočeními z této neradostné skutečnosti. Základní přednost filmu spočívá v jeho vnějškové bezvýraznosti a stereotypnosti věrně postihujících všední tvář normalizačního dne i žití. Samozřejmé vůbec není samo od sebe. Hodně pro ně znamená souhra hlavního páru Vetchý-Šafránková starší. Ale zcela nepochybně pro tento případ je neméně důležitý obsah Vieweghovy stejnojmenné knihy. Bez ohledu na to, která z interpretací je vlastně přesná, je jisté jedno: normalizace byla dobou nekončícího traumatu pro všechny. Ne svou perzekucí, ale svou šedou skutečností a následným omezováním svobody a jejích základních atributů. Svým "sametově nemravným" lámáním charakterů a páteře. Nikdo není vůči skutečné oportunitě absolutně nezlomný. A právě eroze mravnosti, tak často popisovaná v příbězích i vzpomínkách jejích protagonistů i dobrovolných zájemců, to kusejrování skutečnosti všedního dne, patří ík účinným bariérám nedodržujícím nic z řemeslnických konvencí rané normalizace. Naopak: Parazitní živoření vedlo tehdy a vede kdekoliv a kdykoliv jinde k osobnostnímu krnění. Varující limity normalizace však naše současnost namnoze ignoruje. Ke své nejvlastnější škodě. ()
Viewegh a jeho styl vyprávění mi prostě nesedí a tak nemůžu ani Báječná léta pod psa nějak výrazně oslavovat. Přesto je to pro mě ale jeho nejvydařenější dílo a díky prostředí, reáliím a poměrně dobře zachycené atmosféře a době je i film alespoň tři hvězdičkový a i pro mě tak celkem v pohodě stravitelný. Velmi dobré herecké výkony většiny postav v čele s Vetchým a Šafránkovou. Že ty si vstoupil do strany? ()
Galéria (16)
Zaujímavosti (34)
- Konkurzu na hlavní role se zúčastnili mimo jiné Bolek Polívka, Josef Abrhám, Jan Hartl, Ivana Chýlková nebo Simona Postlerová. (M.B)
- Po incidentu s lokomotivou (odehrávajícím se v 70. letech) je možné všimnout si označení UIC, které u nás však bylo zavedeno až v roce 1988. (ČSFD)
- Když v úvodu filmu vystupují Helena (Libuše Šafránková) a Aleš (Ondřej Vetchý) z taxi, následuje záběr na přibíhajícího psa, za kterým je vidět vchod do domu a ulice stáčející se doleva. Hned v dalším záběru, když psa odhánějí, vede ulice rovně. A v následné scéně se opět stáčí vlevo. Postavy pak vstupují do rohového domu, který se nachází v Haštalské ulici na Praze 1. (oldmut)
Súvisiace novinky
Zemřela Libuše Šafránková
Z Prahy přichází velmi smutná zpráva. Svět českého filmu dnes opustila filmová, televizní a divadelní herečka Libuše Šafránková. Před pouhými dvěma dny přitom oslavila své 68. narozeniny. O úmrtí… (viac)
Reklama