Melrose Place

S odstupem let a s ohledem na to, že nejen českej, ale i americkej fenomén jménem seriál míří čím dál víc do pr*ele přidávám dodatečně třetí hvězdu. Děj (pokud se to tak dá nazvat) si naštěstí pamatuju jen velmi mlhavě, co si naopak pamatuju víc než dobře je to, že baby z MP pro mě byly v pátý šestý třídě velkými erotickými symboly (jejich morální kredit sem jaksi nebyl v té době s to rozlišovat;-)) a co si tak vzpomínám, tak spolužačky to měly v opačném gardu přesně stejně... Dneska už se tomu směju, ale ve skrytu duše bych stejně dal nevím co, aby to dávali znova a mně bylo zas dvanáct let...:-) (22.01.2009)

Zlatý Glóbus - nominace (5) - 51. ročník (za rok) 1993 - Nejlepší herečka v seriálu (drama) - Heather Locklear, 52. ročník 1994 - Nejlepší herečka v seriálu (drama) - Heather Locklear, Nejlepší herečka ve vedlejší roli - Laura Leighton, 53. ročník 1995, 54. ročník 1996 - Nejlepší herečka v seriálu (drama) - Heather Locklear (05.03.2009)

Ačkoli seriál vypráví o životních osudech skupiny lidí, žijící na dobré životní úrovni, nedokáže děj ve svých epizodách ani trochu přiblížit reálnému životu. Příběhy, které se přede mnou odehrávaly jen těžko obstojí v konfrontací s vlastními životními prožitky, které vlastním. A tak mě uniká smysl tohoto produktu. Vypráví tvůrci o běžném životě? Nebo vnáší do povídání nějakou tu televizní fantazii? Kde je tedy? Ani jedno ani druhé. Tento styl vyprávění prostě dokázal vydělat nějaký ten peníz a tak proč ne. Mě osobně série nedokázala natolik zaujmnout abych viděl více než jen pár epizod. Řekněme tak deset, možná jedenáct. Tudíž jedna hvězda právě za těch deset viděných dílů. (01.07.2008)

Seriál, který spolu s "Beverly Hills 90210" neodmyslitelně patřil k mým pubertálním letům. "Merlose place" jsem měl ale radši, jeho hrdinové mi byli sympatičtější než Brandon a spol. :) Lauru Leighton v roli Sydney jsem tehdy zbožňoval. Když jsem se na "Melrose place" po letech podíval na TV Barrandov, překvapilo mě, že to u mě stále funguje :) Stačí porovnat s moderní českou seriálovou produkcí dejme tomu od éry "Rodinná pouta", a hned bolestně vysvitne, jak je tahle americká soap opera kvalitativně úplně někde jinde. Moje soukromé guilty pleasure. (01.06.2011)

Tak jsem neodolala a znovu jsem shlédla pár dílů tohoto amerického seriálového hnoje, jenž pojednává o jednom idylickém promiskuitním domečku v L.A. v uličce zovené Melrose Place. No a nebyla jsem zklamána, rozumějte, nic mě nepřekvapilo, protože vzpomínky na mé teenagerské roky, kdy jsem to děsně baštila a neustále vedla ve školních lavicích "duchaplné" diskuze o tom, co je lepší zda MP nebo BH, tak ty vzpomínky už jsou dávno vyhodnocené jako dočasné hormonální pomatení smyslů i mysli. Ale přece jen jsem vždycky měla větší slabost pro aktivní středostavovské třicátníky než pro telecí středoškoláky, připadala jsem si nejspíš o něco starší a moudřejší (uhááá). Dnes už vím, proč je MP tak špatný a hrozný seriálový výpotek. 1. Má nesympatické hlavní hrdiny, které čas od času znenadání -jako blesk z čistého nebe- popadne záchvat špatnosti, načež časem -a opět znenadání- přichází záchvat dobrosti. Což má nejspíš evokovat vývoj jejich osobností. 2. Má toliko nevydařené, stokrát okopírované a předvídatelné zápletky, které společně s klišoidními dialogy tvoří nejstupidnější, zároveň však nejvtipnější, momenty. 3. Mezi hlavními -střídajícími se- hrdiny nefunguje téměř žádná chemie, o lásce se víc krdá a kydá, než aby se prožívala a ukazovala (fakt, MP je umírněný na to, jak tam každý s každým leze do postele). Vztah obvykle začíná kamarádšoftem, pokračuje přes postel až k nenávisti a pomluvám. Někdy se to cyklicky opakuje. A to je to nejnudnější část. 30% a z nostalgie zaokrouhluju hvězdičkově nahoru. (11.01.2003)