Dracula

Mám z toho hrozně schizofrenní pocit, protože je to Moffat se všemi svými klady i zápory... Má to fajn nápady, občas výživné dialogy. Sestra/doktorka Hellsingová je k sežrání (takový nepřiznaný Dr.Who.. stejně jako je celá tahle minisérie nepřiznaným Dr.Whoovským speciálem z paralelního vesmíru), Pak to ale Moffat zase jednou, ve zdání své geniality, překombinovává aby z toho sem tam vylezl nějaký cool twist, který ale s předstihem prokoukne každý kdo už pár moffaťáren nakoukal. Bang mi sednul do role teprve až ve třetím díle. Papírem šustící fóry vyšly v cca 50% ....Popravdě mě to více sralo než bavilo, ale občas tam z toho hemžení nesourodých nápadů vyskočilo něco trefného, nebo sympatického, takže dejmetomu průměr. (12.01.2020)

U první epizody mě fascinovalo, jak netradičně se tvůrci rozhodli zpracovat legendu o Drákulovi, a také jak kvalitně se jim tento třídílný horor povedlo natočit. Hlavní postava neuvěřitelně sympatická, Claes Bang si roli neuvěřitelně užívá a na jeho výkonech to jde hodně poznat. Nevadilo mi ani relativně skromné pojetí, co se natáčecích exteriérů týče. Jak klášter, tak především samotný hrad poskytoval skvělé záběry a příjemně temnou atmosféru. Prvnímu dílu tak moc vytknout nejde, jeho zpracování mi sedlo a ani chvíli jsem se nenudil. U druhé epizody jsem měl velký problém s nelogickým chováním jednotlivých postav, díky menšímu natáčecímu prostoru byla atmosféra pořád temná a děsivá, i když už pomalu ztrácela na síle. Herecké výkony spíše průměrné, jediný Drákula byl pořád cool. Šok nastal až s poslední epizodou, která celou sérii dokonale pohřbila. Místo důstojného zakončení, vysvětlení a nějakého kvalitního závěru jsem se dočkal jen zbytečného hraní na city, nesmyslných scén, zbytečné omáčky okolo a vše se tak zvláštně zamotalo, až jsem některé scény vyloženě nechápal. Na logiku se už vůbec nehraje, postavy se chovají mimořádně stupidně, děj absolutně nedává smysl. kdyby se natočil jen první díl, tak nemám jediné slovo proti, snad jen hudba mohla být mnohem lepší. U zbylých dvou epizod však nemám moc co hodnotit, vyložený odpad. 2/10. (25.12.2020)

Nejnovější adaptaci příběhu muže, který je všechno jen ne „morning person“, napsala pro BBC a Netflix sherlockovská dvojice Mark Gatiss a Steven Moffat. A jejich Dracula je takový: vážný i pomrkávající, a v dobrém smyslu slova moderní... Jako každá dobrá adaptace mnohokrát těžené látky si berou tvůrci zavedené prvky upírského příběhu, ohledají je a nově promyslí, aby mohlo vzniknout něco trochu nového, trochu podvratného. Pohled Gatissův a Moffatův je velmi racionalizující pohled: folklorní kletby jako fetiše, vztah ke slunci, upírův strach z kříže jako výsledek chlemtání krve lidí, kteří žijí ve strachu z božího hněvu, tradice jako vyhýbání se pokroku, už zmíněný pohled na klášter nikoliv jen jako na místo náboženského vytržení, ale i existenčního minima pro ženy bez vyhlídek a bez domova. U brány kláštera se také odehraje nejlepší sekvence minisérie, jakýsi souboj vůlí mezi Agathou a Draculou, v níž Van Helsing spoléhá na to, že bestie, nehledě na sílu, má svá pravidla a že touha po krvi může být slabinou jako každá závislost... Ve svých nejlepších momentech připomíná Dracula seriál Hannibal, a to ve schopnosti estetizovat pokrmy – či v tomto případě nápoje –, kterých bychom se normálně dotknout asi nechtěli. Evokuje chuť ochutnat, alespoň kapánek. A Dracula sdílí Hannibalovo labužnictví, když s úsměvem pronáší: „Jsme to, co jíme.“  Zkušenost nemrtvých vás skutečně donutí promyslet kremaci i pohřeb do země. Seriál si ale ani jedno z toho nezaslouží. Schovejte tedy dřevěné kůly a s klidem Draculu pozvěte k sobě domů. Recenze. (29.05.2024)

zvláštní a extrémně nevyrovnané dílko.Na jedné straně dokáže nový Drákula vytvořit solidní hororovou atmosféru,stejně jako dokáže být okouzlující a vtipný.Na druhou stranu ale velmi často působí jako velká blbost,která nebaví a nebo působí jako béčkový horor z roku 84 (a ne jako ten co je tak špatný až je zábavný).Od pánů Gatisse a Moffata bych upřímně čekal mnohem víc.Paradoxně nejblíže k tomu co jsem od nich čekal má třetí (obecně nejhůře hodnocený) díl,který je prošpikován povedenými náznaky,že by Drákula a jeho přechod do moderní doby mohl fungovat...60% (05.01.2020)

Dlouho mnohem skromnější, než bych čekal, kdy se první díl odehrává na dvou lokacích a druhý většinu času dokonce na jediné. Až ve finále se naplno rozpálí přesně ten zápal, který bych od tvůrčí dvojice čekal. Moffata s Gatissem mám rád ve všech autorských polohách a Dracula mi nejvíce připomíná jejich slavného Sherlocka. Klasické dílo se i tentokrát často cituje, často parafrázuje, často staví na hlavu a často se střílí dost odvážně od boku, občas přesně do těch míst, které diváci budou milovat a občas úplně vedle. Já je za tuhle odvahu vždycky obdivoval a právě u Sherlocka jim všechny roviny vyšly s plnou parádou. Jenže tam se jejich postupně obměňovaný a čím dál rozevlátější styl tvaroval na ploše třinácti epizod natočených během dlouhých sedmi let. Napichovač se pokouší o ten samý přerod během tří dílů odvysílaných ve třech dnech. Tím pádem nemůže oslnit dlouhodobým vývojem a dokážu pochopit, proč je konec někomu tak silně proti srsti. Mně se naopak Temný kompas trefil do nálady úplně přesně, snad svým bezuzdným blázněním, snad pocitem, že se tu zase jednou plní scenáristické sny, a snad protože ústřední měření sil titulního antihrdiny s věčným nepřítelem skončilo jinak, než čtenáři chtěli. Občas taková atmosféra hraničí až s bezhlavým fan servisem, ale nezlobím se. Proč taky, zasáhl plnou silou právě mě. Za jiných okolností bývám v dodržování předlohy, klasiky, tradic a kánonu často konzervativní, tenhle hrabě mi ale přirůstal k srdci tím víc, čím dál se od klasického (a nutno říct, že už stokrát viděného) pohledu odkláněl. (27.01.2020)