Mestečko Twin Peaks - Návrat

Pokiaľ by sme sa na tento seriálový návrat museli nutne dívať len cez optiku nadväznosti na predošlé dielo (dosahujúce až kultový status), istý kvalitatívny pokles je samozrejmosťou. Nechce sa mi polemizovať, do akej miery za to môže zidealizovanie pôvodných dvoch sérií (ktoré vznikli v dobe, keď seriálová tvorba bola niečím podradným, a teda nemali prakticky žiadnu konkurenciu), ich kultový status resp. akési nenapodobiteľné čaro (nádych dobovosti, a všetko s tým spojené, skrátka zakomponovanie toľkých digitálnych efektov - hoc boli prvotriedne - mi tu miestami nesedelo a chýbal mi onen pôvodný šat), a akú mieru na tom majú ostatné, ovplyvniteľnejšie faktory (ako napríklad samotná obsahová/vizuálna kvalita atď.). Keďže sa teda porovnávaniu chcem čo možno najviac vyhnúť (nakoľko by to konečnému dojmu z tejto série len a len uškodilo), uspokojím sa s konštatovaním, že hoc i táto nová séria je kvalitatívne z môjho pohľadu päťhviezdičková, nikdy u mňa nenadobudne onen status niečoho kultového, a rozhodne sa k nej nevrátim ani zďaleka toľkokrát, ako k dielu pôvodnému. Nech ale zbytočne neobkecávam, prejdime k téme. Tejto sérii som sa, podobne ako množstvo zarytých milovníkov Twin Peaku, istý čas vyhýbal. Aj keď som vedel, že zvedavosť mi jedného dňa nedá a pustím sa do toho (nech by výsledok bol akýkoľvek), stále som to tak nejak podvedome odkladal, nakoľko som sa bál prílišného úpadku a akéhosi "poškodzovania mena". Pár úvodných častí, ktoré vo mne vzbudzovali zmätok, ma v tomto pocite ešte väčšmi utvrdzovali, avšak keď už som začal, nebolo možné sa od toho odtrhnúť. Neskôr, keď už som si tak nejak zvykol (ani neviem načo presne, asi na tú dejovú rozdrobenosť a nesústredenosť výlučne na dianie v mestečku Twin Peaks, moderný vizuál a nové postavy), začínalo sa mi to páčiť stále viac a viac, až ma to vcelku pohltilo. Po stránke vizuálnej je to vypiplané (takmer) do dokonalosti - je vidieť, že Lynch sa vďaka pokročilým technológiám a možnostiam spojeným s využitím digitálnych efektov mohol konečne plne realizovať a nechať voľný priechod svojej bujarej (a šialenej) fantázii (i keď osobne sa mi ešte viac páčilo ono tajomno z pôvodných sérií, kedy tak veľa ukázané nebolo, no v konečnom dôsledku to ešte viac pridávalo na atmosfére a mysterióznosti - tu sa toho odkrylo na môj vkus možno až príliš, čaro vigvamu a všetkého okolo toho do veľkej miery spočívalo aj v jeho výnimočnom a minimalistickom zobrazovaní). Takisto sa mi páčila práca so symbolmi (napr. čierni mužíci, stará benzínová pumpa, gumená rukavica atď.). Čo sa týka obsahovej stránky, ústredný dej bol fajn, vyvolával viaceré otázky (na ktoré sme sa odpovedí častokrát nedočkali) a podnety na zamyslenie, nebol nijak prvoplánový, osobne mi však trošičku prekážala práca s Maclachlanovou postavou - ten síce vo svojej trojroli predviedol herecký výkon priam brilantný, no chýbal mi tam ten starý dobrý Dale Cooper tak, ako sme ho poznali a milovali (stále som netrpezlivo vyčkával, kedy k tomu konečne príde a keď sa tak konečne stalo, prial som si viac a viac). Zakomponovanie viacerých vedľajších liniek bolo síce zaujímavé, oceňujem mnohovrstevnosť a hĺbkové spracovanie tak širokého poľa postáv, avšak miestami som mal pocit, že tie všakovaké odbočky škodia tempu a atmosfére ako takej (samo o sebe to totižto bolo dosť pomalé a rozťahané, no a ďalšie spomaľovanie "grátis" tomu nijak nepomáhalo). Ale ako vravím, okrem ústredného príbehu tu čaro do veľkej miery spočívalo aj v maličkostiach, nuž a niektoré scény boli priam na nezaplatenie (ako napríklad tá so susedom poisťovákom, ktorá mi, spoločne so zakomponovaním hneď niekoľkých postáv nájomných vrahov a svojského absurdného humoru, z času na čas pripomenula akúsi podobnosť s Fargom). Čo sa týka nových postáv, niektoré boli zaujímavé viac a iné menej (zopár ich bolo aj vyložene otravných a rušivých - nuž a zhmotnenie Diane do reálnej postavy, a celkovo jej vyobrazenie ako také, sa mi vonkoncom nepáčilo, tá postava skrátka mala zostať zahalená rúškom tajomstva a bodka!), no najviac by som ocenil akiste trpaslíka Ike "The Spike" (to pobehovanie so šrobovákom bolo priam božské) a tiež bratov Mitchumovcov spoločne s Candy (scény tohto podareného tria boli azda najhumornejšími z celého tohto projektu). Čiže suma sumárum, ako som už spomínal, kvalít pôvodných sérií to síce nedosahuje ani náhodou, no vo výsledku je to záležitosť značne podarená, Lynch s Frostom opäť priniesli niečo originálne. Nič by sa síce nestalo ani ak by nevznikla, no keď už sa tak stalo, tak to pre mňa ako Twin Peaks nadšenca bola priam "must see" záležitosť. A tá nostalgia... 90% (02.12.2017) (menej) (viac)

"Tohle není Dale Cooper, kterého jsem znala. Není to zubem času, tím, jak se změnil, nebo jak vypadá. Je to něco, co už tam určitě není," říká Diana svému někdejšímu nadřízenému alias režisérovi Davidu Lynchovi a dokonale tím vystihuje problém, který s třetí řadou věhlasného seriálu budou mít mnozí diváci. Když David na Twitteru napsal "Vaše oblíbená žvýkačka znovu přijde do módy," pošetile se mýlil. Nejen proto, že už dávno na žvýkačky nemá monopol a chuť jeho produktu někteří převzali a přidali další ingredience. První série se kdysi dokonale trefila do očekávání a vkusu vzdělanějšího mladšího publika, které už neoslovovaly staré přežité formáty zaměřené na masový vkus. Tím pádem mohla studia přijít s něčím odvážnějším. Lynch vyvolal revoluci tím, že řekl: "Vykašleme se na ústřední příběh, místo toho si budeme hrát s postavami a dílčími zápletkami, zaměříme se na zábavné hříčky a detaily." Fungovalo to. O 20 let později přišly nové technologie a s nimi i nové způsoby distribuce, a tak si Lynch řekl, že nastal čas pro novou revoluci. Kdybych byl jízlivý, napíšu, že třetí sérii Twin Peaks natočil proto, aby naštval a zdeptal seriálové diváky a zároveň aby otestoval věrnost svého fanklubu a sílu značky Twin Peaks. To druhé obstálo se ctí, bylo zajímavé sledovat, jak po prvním díle, kdy ještě vůbec nemohlo být zřejmé, co se z projektu vyklube, rychlým tempem přibývala pětihvězdičková hodnocení. Vrchol Lynchovy tvorby spatřuji ve třech titulech: první sérii Městečka Twin Peaks, Lost Highway a Mulholland Drive. Pochopitelně se lišily, ale jedno měly společné. Ať už pracovaly s tajemstvím jakkoliv, ať už se sebevíc vzpíraly jasnému výkladu svého světa, vždycky v nich režisér počítal s divákem. V případě Inland Empire jsem poprvé pocítil, že Lynchova manýra a sebestřednost potlačily to ostatní a Return se mi jeví jako pokračování v nastoupeném trendu. Lynch se v Twin Peaks jeví jako experimentátor, když v Return testuje samotné hranice seriálové tvorby. Vzdal se totiž dokonce i postav. Ty se objeví a na dlouhou dobu mizí a tvůrci nám neumožní vytvářet si k nim vztah. Běžný seriál si představte jako fotbalové hřiště, na kterém se potkávají postavy - hráči a dochází ke střetům, zkrátka se hraje. V Twin Peaks - The Return Lynch ono hřiště rozšířil na velikost krajského města. Postavy se v něm potkávají jen výjimečně, většinou jen bloudí krajinou a divák tápe, o co se tvůrce hry vlastně snaží. Děj se narozdíl od prvních dvou řad nesoustředí na zkoumání prostředí jednoho maloměsta, ale chaoticky skáče z centra New Yorku do Montany, odtud zase do Jižní Dakoty a pak pro změnu desítky minut bloudí prostorami jiné dimenze. Stejně tak se skáče i v čase a všechno nekonečně dlouho trvá. Největší prostor dostává dětinská figura bez vlastní vůle, proti které i pan Tau je příkladem hamletovsky rozervané komplikované postavy. Český génius Jára Cimrman hlásal, že i zkoušení zjevně slepých cestiček má svůj význam, nejsem si ale jistý, jestli nějaká statisticky významná skupina diváků bude chtít ten výzkum spolu s Lynchem celý podstoupit. Kouzlo původního Twin Peaks spočívalo v tom, že bylo originální a bavilo. Return už je pouze originální. Jistě, najdete tam spoustu atmosférických scén, které připomínají Lynchovy slavné časy. Jenže to jsou solitéry, které jen tak trčí v prostoru a nic na ně nenavazuje. Na druhou stranu, určitě není na škodu, že tohle dílko vzniklo. Je to takový samorost, že si své diváky už pro tu výstřednost najde. Ostatně pocit, že umíte ocenit něco, co je mase primitivních konzumentů nedostupné, je určitě slastný. Return bych mohl doporučit bytostným surrealistům a kovaným alternativcům. Běžný divák se mu nejspíš velkým obloukem vyhne. Celkový dojem: 40 %. (05.09.2017) (menej) (viac)