Byl jednou jeden dům

Natočit válečný seriál v podstatě na jedné pavlači? To už musíte mít pořádný scénaristický a herecký materiál. A ten tady k dispozici byl. Herci postavy nehráli, oni se jimi přímo stávali. A sám nedokážu říct, kdo mně přirostl k srdci víc. Zkoušený živnostník Vladimíra Menšíka? Mimochodem, ač pan Menšík tradičně vložil do této postavy všechen svůj temperament, jde tady o jeden z jeho nejpřirozenějších hereckých výkonů. Dobrácký legionářský kotelník Jiřího Sováka? Sympatická (a fakt moc hezká) domovnice Jany Hlaváčové? Podivínský Petr Čepek, který překvapil "strašením" v kině? Správný férový chlap Josefa Vinkláře, který svět vidí boxerskýma očima? Povýšený, ale v jádru dobrý glosátor Jiřího Adamíry? Nebo sympatická slečna instrumentářka? Povedená rodinka Nerudných? Mimochodem, hádka mezi Josefem Bláhou a Vladimírem Rážem o německou medaili je velmi komickým, ale současně dosti smutným znázorněním situací, které se rozhodně nemusejí vztahovat jenom k protektorátnímu období. Pokud jde u teenagerské role, potíže jsem měl jenom u Jiřího Hrzána, který svůj opravdický (nebo možná ještě vyšší věk) měl ve tváři zapsaný. Ale Jaromír Hanzlík se podobné úlohy zhostil se ctí. Tohle dílo je skvost a měl by ho vidět každý. Mimochodem, je tu ještě někdo, kdo v POSTAVĚ JIŘÍHO ADAMÍRY vidí dokonalý předobraz DR. HOUSE? (22.03.2014)

Jak se seznámit s veškerým rozsáhlým osazenstvem celého pavlačáku. Tady nám k tomu pomůže jeden spor o umístění trafiky. A i když je to vlastně jediná dějová linka doplněná několika dalšími epizodami, tak vše je zpracováno tak dokonale, že už se nemůžete dočkat, co bude dál. Závěr si pak pro sebe ukradne Miloš Nedba v roli nerudného (jak jinak) pana domácího Nerudného a Josef Bláha jako generátor prázdných frází. Zaujme velmi nesmělá role Josefa Abrháma. A ony vlastně zaujmou úplně všechny role. (18.10.2022)

Velké sólo pro Vladimíra Menšíka, který hrál značnou část svých životních rolí stejně a ve všech dokázal  svým temperamentem, který do nich vložil, pobavit, rozčílit i dojmout. A k tomu Petr Čepek neobvykle jako trochu ustrašený tichý mladík. (18.10.2022)

Jak se tak ukazuje, tak naším průvodcem (a do jisté míry kladným hrdinou) po dějinných událostech bude nihilistický uštěpačný hochšteflerský glosátor Jiřího Adamíry. Máme zde i dva zajímavé rozhovory, ve kterých figuruje Jiří Vala. Ten se starým panem Nerudným, kde Vala zosobňuje optimistickou usměvavou komunistickou budoucnost a pan domácí odcházející kapitalismus. Tvůrcům budiž ke cti, že kapitalista zde není vykreslen jako osoba s žokem peněz, ale jako někdo, kdo má svůj příběh od vyrůstání v cihelně  k vybudování firmy. Druhou situací je pak účast Valy v dialogu (nebo spíše monologu) mladého pana Nerudného v podání Josefa Abrháma se svým despotickým otcem, který už však nemůže odpovědět anebo Abrhámova nesmělost a ustrašenost v kontrastu s Valovými přímočarými komentáři. (18.10.2022)