Chalupári

Možná proto, že jsme to u nás vydali jako první na DVD, takže s tím seriálem člověk žil až moc dlouho, mne tak nebere. Je vynikající, příjemný, herecky skoro dokonalý (ne vždy Sovák vyjde ze své škatulky), filmařsky na výši, ale některé scény mám tak zažrané v paměti třeba z testů kvality obrazu po vyčištění, že mi už přijdou otřepané. Ale to je můj problém. :-) (17.08.2014)

Nevim, jestli to je tim, že jsem se přestěhoval z Prahy na vesnici, nebo je za tim nějakej jinej důvod, ale teď jsem viděl několik dílů v televizi a nepřišlo mi to až tak špatný. Zvedám teda hodnocení ze 2 na 3 hvězdy. I když teda asi bych 100× radši bydlel v paneláku na Pankráci, než v tý strašný chatrči s kadibudkou, kam se odstěhoval Sovák. Jinak jsou to takový banální příběhy dost o ničem a k zasmání je tam toho minimum. Ale dá se na to koukat. Celkově bych řek, že nejlepší byl 1. díl a postupně se úroveň pomalu snižuje. A celkový hodnocení 84% je trochu mimo moje chápání. (22.11.2006)

Chalupáři jsou prostě terno. Několik let dokážou zalepovat díry v chatrném letním programu všech českých televizních stanic a přitom nikdy neomrzí! To se divím, že to vůbec říkám, tohle jsem totiž vždy odmítal a vnitřně mě to iritovalo. „Už nám zase cpou socialistický Chalupáře! To tam, do psí pochvy, nemáme nic jinýho?“ Letos jsem si ale konečně na to udělal čas a začal to se zájmem sledovat. S odstupem času a především odprostěním od tendenčního vyznění jejich tzv. politické současnosti, která tam prostě musela být, ale dnes rozhodně nevadí (přinejmenším aspoň pobaví), jsem objevil vysoce humornou grotesku napadající maloměšťáctví ve všech svých podobách. Pravda humor se po tolika letech objevuje i v místech, které prvoplánově sloužily jiným účelům, ale o to víc je seriál takříkajíc nadupaný srandou. Plejáda tehdejší herecké elity tomu jen napomáhá. Současně také Chalupáři nabízí jakousi sondu do tehdejší doby, malinko zkreslenou, ale pořád interesantní. Seriál je o to zajímavější, že zobrazuje Jiřího Sováka takového, jaký doopravdy byl. Jeho prchlivý romantik Evžen je navíc mnohem zábavnější postava, než třeba romantik krotký, pan Bouvard z Byli jednou dva písaři, jeho další neméně slavná seriálová postava. Ostatně valná většina dalších „chalupářů“ stojí také za zmínku, přičemž na samotném vrcholu proklamované pitoresknosti je agilní submisiv Bohouš Císař v podání Josefa Kemra. Kemr zde přináší postavu vesnického exota a všeuměla, který se do všeho montuje a za dva špekáčky nebo lahváče tu opraví pračku, tu vyčistí okap apod. Vždy a rád každému pomůže a je tak vzorem komunistického kapitalismu, resp. toho jejich socialistického podnikání. Firma Brouk Pytlík - práce všeho druhu - makáme zdarma pro dobro socialistické vlasti. Úplatky bereme jen v podobě naturálií. Ostatně humor je v seriálu různý, od prostých gagů a prvoplánových vtipů, přes promyšlené a chytré dvojsmysly, až po, k dokonalosti dotažené, momenty, které bezpochyby musely uniknout i tehdejším arbiterům na morálku. Nejvíce legrace si divák ale užívá až s invencí samotných herců v hlavních i vedlejších rolích, kteří podle mého museli mnohokrát na danou situaci improvizovat. Ze seriálu totiž úplně na diváka stříká, kdy se jede podle scénáře a kdy si herečtí mistři jedou své. Závěrem přihazuji takovou jednu scénku, která humor seriálu může docela dobře charakterizovat. - V čekárně střediskové ordinace visí plakát s nápisem: Tloustnout znamená stárnout. Stella Zázvorková si vleze ze zvědavosti na váhu a se zarděním konstatuje: „Tak jsem zas o tři kila starší.“ (09.07.2012)

Zásluhou populárních herců a řady situací, ve kterých se mnozí snadno najdou (výlet do Prahy za kulturou a nákupy, vesnická zábava, promoce na Karlovce), lze u Chalupářů jistě na pár horkých nedělních večerů vypnout, ale jejich hlavní přínos dnes, v konkurenci bezpočtu zdařilejších komediálních seriálů, s lepší dramaturgií, vtipnějšími replikami a alespoň náznakem morálního ponaučení, vidím osobně především v tom, že ukazují preferované hodnoty a ideální (schválenou) verzi bytí v pozdně socialistickém Československu, tedy bytí vcelku poklidného (touha po klidu na život a práci je ostatně hlavním důvodem, proč je Evžen exkomunikován na venkov), ale také naprosto otupělého, povrchního a prázdného. Více v mém zhodnocení Chalupářů bez (n)ostalgie. (24.07.2018)

Tenhle seriál začali vysílat, když jsem byla puberťačka, kterou sejránkovalo skoro všechno na světě a nejvíc doma. Světe div se, Chalupáři se mi líbily už tehdy a líbí se mi i dnes. Jezdila jsem na prázdniny do stejné vísky jaká je zde popsána. Ano byly tam i výbory, ale prostě to tak bylo, všichni si viděli do talíře. Propaganda? To by asi snad vypadalo jinak, všude by byly vlaječky, opravovali by se zemědělské stroje a za každou druhou replikou by znělo soudruzi. Tady jde zcela o něco jiného, o vtipnou zábavu podpořenou skvělými hereckými hvězdami. (19.01.2013)