F. L. Věk

Krásný český seriál o době buditelů a vlastenců, který ukazuje jak byla těžká doba, ve které český lid musel prosazovat svojí řeč proti německému vlivu z RU. Dalším exkurzem je konfesní rozdrobenost českého království před a za doby Josefa II., který tolerančním patentem potvrdil toleranci i nekatolickému náboženství. Celá řada dojemných i smutných scén dává seriálu poetický nádech a jakousi nepopsatelnou duchovost. Mám tento seriál rád už od malička, protože působil velmi zklidněně a upřímně. Skvělý Radoslav Brzobohatý. (25.02.2018)

Dnes čtenářsky mrtvým autorem strašívali dříve neposlušné studenty. Neprávem; Alois Jirásek ve svých vrcholných spisovatelských výkonech, podložených vlastním odborným vzděláním, dosahuje úrovní minimálně středoevropských. Osvědčený tým tehdejší Československé televize k tomuto základu přidal vlastní tvůrčí přínos, odrážející radostné pohnutí a po 21. srpnu 1968 naopak zklamání a bolest z událostí Pražského jara. Poslední díl tohoto na dobu svého vzniku velkého projektu je vědomě komponován jako přímý nesouhlas s korupcí i kolaborantstvím husákovské a bilakovské prosovětské kolaborace a zrady. Úsvit prvních počátků znovuobrozeného národa je cenný svým pohledem na ty, kteří sice velké myšlenky a všelidské ideály nevytvářejí a ani vytvářet nechtějí, bez nichž však, bez jejich vůle, pochopení, zanícení, étosu nikdy nemohou vstoupit do společenské reality. Malá pozitivní práce! Pojem tolikrát políčkovaný, a přece nenahraditelný! S úctou se znamená a vše to na vědomost dávat ráčí vždy Váš spěšnoved Sýkora (24.08.2007)

Vlastenectví - to slovo by mělo být vytesáno metrovým písmem do kamene a umístěno nad současnou parlamentní a senátní komoru, aby se při pohledu na něj naši zákonodárci déle zamýšleli nad většinou svých "protivlasteneckých" rozhodnutí, která na nás v posledních letech chrlí. Seriál a jeho zpracování jsou výborné, herecká party skvěle zahrané, dobové kostýmy takové jak si je můžeme představit a i charaktery jednotlivých postav jsou dobře vykresleny. To co jsem napsal může někdo považovat za pouhé "blekotání", ale já si za tím stojím ! Vždyť pokud se v současnosti rozhlédnu a vidím kolem sebe ty hamižné a prolhané figurky , tak zalituji, že jsem nežil v období tohoto osvícení a národního obrození, kde lidé, až na drobné výjimky, byli hrdi na to, že jsou z českého národa . (28.11.2011)

Tohle je moje srdeční záležitost. Pamatovala jsem si z něj jen tu národní písničku, kterou zpívala maminka svému synáčkovi. Časem se František naučil spoustu věcí, koupil klavír a mamince tu píseň zahrál a ona zpívala. Slyšet po letech znovu titulní melodii byl pro mně balzám na duši. Vrátit se do doby, kdy se více chodilo pěšky, než jezdilo na koni nebo v kočáře.Lidé tam měli k sobě blíže, více spolu mluvili, zpívali a hráli divadlo po hospodách. (12.02.2009)

Buch..buch...buch.. hudební overture jako z Terminátora...Má copánek, ale není to Steven Seagal, táhne se to jako žvýkačka, ale není to tak svěží, byl to vlastenec, a přesto to není Mel Gibson, mávající americkou vlajkou.....Byl to F.L.Věk. Muž, jehož Alois Jirásek, velký to český spisovatel, zplodil z koulí a péra a František Filip, velký to český televizní režisér, ho porodil. Dostal tvář Radka Brzobohatého, který ho uvěřitelně a sympaticky zahrál a dbal na to, aby jeho copánek nikdy nebyl vypelichaný jako ten Seagalův. Na rozdíl od všech amerických seriálů si tenhle zachoval poetiku, ryzí českou hrdost a k (smrti) nudil. Po tomhle národním obrození už české seriály nebyly tak jako dřív. Změnily se a to k horšímu. Proto tenhle seriál ze Zlatého archivního fondu České televize stále má divákům co nabídnout, není podbízivý a ukazuje, že jsme seriály minimálně po řemeslné stránce uměli točit. "My příjdeme", říká si nová generace seriálových tvůrců,"my příjdeme", ale to by mě zajímalo, kdy přijdete s nějakým normálním seriálem, který by se dal reprízovat a nezaplašil diváky svojí nepovedeností. Milovníci historie si pochopitelně připočtou nejméně dalších dvacet procent navíc. 60% (05.01.2014)