Vražedné pobrežie

Jo, Nick Slaughter a jeho košile odhalující hruď. Doteď, když uvidíme s kamarádama člověka v nezapnutý košili, řekneme že nahodil Slaughtera. Skvělá úvodní znělka a hlavně uvolněná prázdninová atmosféra dělaj z Vražednýho pobřeží příjemnou záležitost. Pro mě seriál dětství, stejně jako MacGyver, Odpadlík, Knight Rider... (30.10.2007)

Nick Slaughter, hrdina mých mladých let. Všechno je v seriálu k sežrání, ale musíte se na to dívat poněkud nevyzrálýma očima, pak vám i ta akce přijde uvěřitelná, Sylvie krásná, Nick famózní, ten jeho kamarád (jehož jméno si už nevybavím ani za herbář předkožek) legrační a pobřeží vskutku vražedné. Jen nechápu ten takřka filosofický rozbor v textu distributora. Kdybych ale měl sestavit žebříček seriálů z mého mládí, Vražedné pobřeží se svou skvělou reggae znělkou by jasně vedl. (20.07.2011)

Jé, vždyť v té době v telce celkem nic nebylo a já byla z Nicka s culíkem, barevnou, kýčovitou košilí a Sylvie s jejím pršáčkem nadšená. Jasně, že z pohledu dnešní doby bych musela jít s hodnocením dolů, ale tenkrát mně s nimi bylo bezvadně i když pak se už ani jeden z nich nahoru moc nepropracoval, ale co na tom. Pláže, moře, krásný kluci a holky, mělo to šmrnc, atmoška byla báječně letní, prostě na tehdejší dobu výborný, pohodový seriál. (16.05.2014)

každý má rád tyhle šarmantní seriálový týpky a la Nick Slaughter, Reno Raines, Trautenberk, Michael Knight, .. . Oni totiž mají to co my nemáme a co na nich obdivujeme. Styl, spoustu volnýho času na dobrodružství a hezký holky, který přesně splňují podmínky ideálního vztahu - krása nepřímo úměrná iteligenci. Jenom si to představte, ..šumění vody, stíny palem, věčně ožralej v baru u pláže, sem tam nějakej ten případ zaběhnutýho jezevčíka. (18.12.2006)

Vedro, písek, slunné pláže, pěkné holky a jeden soukromý detektiv v nevkusné košili, který by se mohl živit jako gigolo. Jenže to on ne. Raději vyšetřuje případy, které jsou napínavé asi jako čtení telefonního seznamu, kdy byl ještě na začátku devadesátých let plný účastníků telefonních stanic. V té době na Novu dorazil po celém světě úspěšný seriál, jehož dojem moc nevylepšil dabing Martina Zounara, který nelenil a než zkrachoval, tak pravidelně opatřoval nedívatelné kousky neposlouchatelným dabingem "quality from sud" ze svého dabingového studia. V té době pochopitelně nikdo příliš nečetl zdrcující kritiky na tento seriál, ti odvážnější se dokonce do postavy Nicka stylizovali a frajeřili. V té době bylo možno spatřit mnoho takových maníků, co s copánkem, květovanou košilí, se slunečními brýlemi navrch hlavy a plážovou obuví žabky posedávali na letních zahrádkách v přesvědčení, že si je někdo splete s Robem Stewartem. Ti úspěšnější dostali pivo zadarmo a ty ještě úspěšnější si mnozí spletli se Stevenem Seagalem, který v té době také frčel. Byla to opravdu uvolněná doba. Všichni se radovali, že socialistické seriály vystřídal kanadský detektivní seriál se sympatickým hercem, který uhrane každou ženu. Ano, mohlo to tak být, ale než k tomu došlo, tak se divák musel prokousat zdlouhavým, nezáživným dějem, který zpravidla obsahoval nějakou tu podprůměrnou akční scénu a pár hlášek, které překvapivě nezlidověly. Jízda Jeepem s mužem ve vlající košili se stala legendou. Dneska si už snad všichni uvědomili, na jakou blbost se to ve vzkvétajících dobách pro tyto typy seriálů dívali. A to nás ještě čekala vlna telenovel v čele s přízrakem Esmeraldou. Televizní Bůh nebyl pro diváka milostiv. 20% (28.03.2014)