Vražedné pobrežie

Detektiv Nick Slaughter (čti Slotr) byl pěkný lotr (nedekódovat jako Lord of the rings) ale vcelku sympatický. Jeho Sylvie Girardová byla půvabná rusovlasá osoba s pronikavým pohledem a prořízlým jazykem. Kanadsko-mexicko-izraelský koprodukční seriál nebyl žádný extra seriálový počin, ale ústřední dvojice byla tak příjemným bonusem, že se pašoval do sankci OSN postižené Jugoslávie. A tam věřte, se stal kultem. (11.10.2014)

Zábavný zjav. Natočené zrejme partičkou orangutanov po opici s dynamikou akú má koala uprostred srania a niektorými zápletkami ako poďme jebať na sene - vtipné aj poučné, s prepáleným obrazom podobným škúleniu do halogénky kombinovaným so zábermi karnevalu v Riu a akčnými scénami a strihom ako keď sa snaží chirurg na dôchodku s parkinsonom vyčúrať a nevyhoniť si pritom. To samo o sebe dáva tušenie veľkej zábavy. Ale v dobrom pomere s piňakoládou, dáždničkom, pohodou na lehátku, žiadny útrapný borat style, skôr len čistý elixír plážovej entuzie, je to proste "žúžo". Ruší ho len sem tam nejaká ta kulka do hlavy. ☀🍸👌 (alebo skôr do havajskej košele) (23.03.2010)

80% za retro nostalgiu, na tomto som vyrastal, sadal som si k tomu každú sobotu doobeda, keď to dávali na Nove abola to moja srdcovka. Menili sa policajti (najradšej som mal toho fúzatého), barmani (Ian, Spider) aj milenky a klientky (čo ale bolo u Nicka vždy tak trochu jedno a to isté), zato niektoré veci našťastie nie - exotické slnečné pláže a iná atraktívna výprava, množstvo humoru a chémia medzi ústrednými detektívmi, u ktorých bolo zaujímavé už to, že šlo o zmiešaný pár, pričom nick ženy rád dostával do postele, no Sylvie ním opovrhuje. (25.12.2004)

Dalo by se napsat, že asi můj nejoblíbenější seriál na světě, tedy minimálně ten detektivní určitě. I teď po těch spoustu letech od jeho natočení co utekly, má pořád co nabídnout. Neskutečně sympatické hlavní herecké obsazení, oku lahodící exotické prostředí a hlavně nestárnoucí legendární hlášky Nicka Slaughtera. To vše dělá v mých očích z toho to seriálu legendu v této zábavní oblasti. Nesmím zapomenout se zmínit i o hodně povedeným českým dabingu v čele s panem Martinem Zounarem a v neposlední řade do výčtu patří i luxusní chytlavá úvodní znělka. Škoda jen, že seriál byl narychlo utnutý a nestihlo se natočit o něco více epizod. (02.10.2014)

Vedro, písek, slunné pláže, pěkné holky a jeden soukromý detektiv v nevkusné košili, který by se mohl živit jako gigolo. Jenže to on ne. Raději vyšetřuje případy, které jsou napínavé asi jako čtení telefonního seznamu, kdy byl ještě na začátku devadesátých let plný účastníků telefonních stanic. V té době na Novu dorazil po celém světě úspěšný seriál, jehož dojem moc nevylepšil dabing Martina Zounara, který nelenil a než zkrachoval, tak pravidelně opatřoval nedívatelné kousky neposlouchatelným dabingem "quality from sud" ze svého dabingového studia. V té době pochopitelně nikdo příliš nečetl zdrcující kritiky na tento seriál, ti odvážnější se dokonce do postavy Nicka stylizovali a frajeřili. V té době bylo možno spatřit mnoho takových maníků, co s copánkem, květovanou košilí, se slunečními brýlemi navrch hlavy a plážovou obuví žabky posedávali na letních zahrádkách v přesvědčení, že si je někdo splete s Robem Stewartem. Ti úspěšnější dostali pivo zadarmo a ty ještě úspěšnější si mnozí spletli se Stevenem Seagalem, který v té době také frčel. Byla to opravdu uvolněná doba. Všichni se radovali, že socialistické seriály vystřídal kanadský detektivní seriál se sympatickým hercem, který uhrane každou ženu. Ano, mohlo to tak být, ale než k tomu došlo, tak se divák musel prokousat zdlouhavým, nezáživným dějem, který zpravidla obsahoval nějakou tu podprůměrnou akční scénu a pár hlášek, které překvapivě nezlidověly. Jízda Jeepem s mužem ve vlající košili se stala legendou. Dneska si už snad všichni uvědomili, na jakou blbost se to ve vzkvétajících dobách pro tyto typy seriálů dívali. A to nás ještě čekala vlna telenovel v čele s přízrakem Esmeraldou. Televizní Bůh nebyl pro diváka milostiv. 20% (28.03.2014)