Vražedné pobrežie

Vedro, písek, slunné pláže, pěkné holky a jeden soukromý detektiv v nevkusné košili, který by se mohl živit jako gigolo. Jenže to on ne. Raději vyšetřuje případy, které jsou napínavé asi jako čtení telefonního seznamu, kdy byl ještě na začátku devadesátých let plný účastníků telefonních stanic. V té době na Novu dorazil po celém světě úspěšný seriál, jehož dojem moc nevylepšil dabing Martina Zounara, který nelenil a než zkrachoval, tak pravidelně opatřoval nedívatelné kousky neposlouchatelným dabingem "quality from sud" ze svého dabingového studia. V té době pochopitelně nikdo příliš nečetl zdrcující kritiky na tento seriál, ti odvážnější se dokonce do postavy Nicka stylizovali a frajeřili. V té době bylo možno spatřit mnoho takových maníků, co s copánkem, květovanou košilí, se slunečními brýlemi navrch hlavy a plážovou obuví žabky posedávali na letních zahrádkách v přesvědčení, že si je někdo splete s Robem Stewartem. Ti úspěšnější dostali pivo zadarmo a ty ještě úspěšnější si mnozí spletli se Stevenem Seagalem, který v té době také frčel. Byla to opravdu uvolněná doba. Všichni se radovali, že socialistické seriály vystřídal kanadský detektivní seriál se sympatickým hercem, který uhrane každou ženu. Ano, mohlo to tak být, ale než k tomu došlo, tak se divák musel prokousat zdlouhavým, nezáživným dějem, který zpravidla obsahoval nějakou tu podprůměrnou akční scénu a pár hlášek, které překvapivě nezlidověly. Jízda Jeepem s mužem ve vlající košili se stala legendou. Dneska si už snad všichni uvědomili, na jakou blbost se to ve vzkvétajících dobách pro tyto typy seriálů dívali. A to nás ještě čekala vlna telenovel v čele s přízrakem Esmeraldou. Televizní Bůh nebyl pro diváka milostiv. 20% (28.03.2014)

Jo, Nick Slaughter a jeho košile odhalující hruď. Doteď, když uvidíme s kamarádama člověka v nezapnutý košili, řekneme že nahodil Slaughtera. Skvělá úvodní znělka a hlavně uvolněná prázdninová atmosféra dělaj z Vražednýho pobřeží příjemnou záležitost. Pro mě seriál dětství, stejně jako MacGyver, Odpadlík, Knight Rider... (30.10.2007)

"Ty řešíš záhady, jako když Laurel s Hardym stěhují piano." Tak to je směrem k Nicku Slaughterovi trošku drzé přirovnání, ale z policejních úst nezní až tak neodborně. Nick, ve svých pestrobarevných košilích, totiž pouze poletuje po ostrově, ignoruje své účetnictví, schovává krásné podezřelé dívky, vtipkuje s kamarády ("Všechen nábytek je celý, kolem baru nejsou policejní pásky. Co je? Měl jsi včera zavřeno?") a občas se zatváří vážně - když vyřeší případ. Já jsem měl Vražedné pobřeží vždycky rád, protože je to pohodová záležitost, kterou však hodnotím pouze nostalgicky, protože o kriminální kvalitu zde nedokázal při dovolené zakopnout Sherlock, Columbo ani poručík Libor Krejcárek. (08.08.2016)

Bez tohohle jsem si kdysi nedovedl představit letní prázdniny. Ta stmosféra prosluněných havajských pláží, pohodička, krásný ženský a jeden sympatickej detektiv (zdá se mi, že Nick Slaughter se snad s každou svou klientkou ve finále vyspal) se svou zrzavou kolegyní.A ta znělka...hned mám chuť si jít zasurfovat :). Vedle Vražedného pobřeží se může jít Pobřežní hlídka vycpat. (27.05.2008)

Jo, to je husty retro.. mi tenkrat bylo 11-12, hltal sem kazdej dil. Libilo se mi exoticky prostredi, nevazanej pristup.. skoda ze takovy veci uz se nedelaj :( btw vite, ze 2. sezona se tocila v Izraeli a 3. v jizni africe? takovej to melo tenkrat rozpocet :) podle wiki byl serial nesmirne popularni v Srbsku. (24.01.2012)