Dawsonov svet

Je to zajímavý pubertální život se vším všudy a hodně postav mám rád hodně dílu mám rád a celkově je to příjemné z mladí v vzpomínání ale co fakt na celém seriálu kazi krásu a dokonalost a příjemné sledování je herečka Katie pořád a všude se jen mračí a pořád je depresivní a nic se ji nelíbí kdyby to bylo jen tady pochopím ale právě že není. (08.10.2018)

Když to běželo poprvé, tak se mně to líbilo. Asi proto, že Dawson taky miluje filmy, tak jako já (ale jaké to ten týpek má rád filmy, to se ani nestačím divit). A teď jsem to už po pár dílech vzdal, protože zaprvé je to pořád dokola a za druhé to není pro normální lidi. Takový vztah jako Dawson a Joeye normální lidi nemůžou mít a nebudou ho rozhodně řešit v desítkách dílů. Další postavy jsou taky šílené, šprtka z psychiny, gay ve fotbalovém mužstvu, ztroskotanec Paysee, který je z nich v podstatě nejchytřejí a nejnormálnější. Oproti tomu nejnenormálnější postavou je Joey, která je úplně blbá, nevyrovnaná, nudná a nechápu, jak se někdo z nich mohl do ní zamilovat. A ještě miluju morální poučení vkládané do amerických teenagerovských seriálů. Prostě, kdo pije ten v lepším případě blije, v horším spadne do řeky a utopí se. (A nezáleží na tom, jestli si dáte jednoho panáka, nebo jedno pivko, dáte-li si pak ve dvojko sedmičku šampusu, čeká vas smrt utopením). (05.04.2005)

Downův svět, aneb trampoty anorektického čelisty. Zrovna jsem si na tento skvost vzpomněl, anžto jsem si honil péro a obzor vějířovitého cákance obsahoval ročník ábíčka ze století páry, které jsem si uschoval pro případ nečekané menstruace náhodných fenek hostujících můj byt. Na obálce se pyšnil tento čelovitý blondýn s úchvatným titulkem "Ženy musím odmítat, je jich moc". Teď nevím, kdo je větší Down, jestli Dawson, Down, Downův Dawson, Dawsonův Down, nebo kurva já! (31.03.2014)

Dawsona si vybavím hlavně díky vzpomínce, kdy jsem tohoto blonďáka sledoval poprvé, tedy na přelomu 'konec základky-první roky na střední', a tak se mi na tváři usadí onen připitomělý úsměv... Pamatuju se navíc, že jsem si neodpustil ani jeho reprízu na tévé Príma, když tam tento seriál o pár let dýl dávali taky. Seriál sám o sobě samozřejmě není žádná pecka, ale narozdíl třeba od BH 90210 netrpí takovou porcí trapnosti, ani není tak ukecaný a pseudointelektuálský jako Gilmorova děvčata. Co musím hlavně vyzdvihnout, je prostředí, kde Dawson a jeho parta žijí. Taky doprovodný soundtrack je pohodový (ať žijou devadesátky!). Skvělý je i nápad s tím, že je hlavní postava filmový fanatik, i když tady se z toho dalo vytěžit určitě víc, nadruhou stranu je jasné, že divákům, tedy spíše divačkám museli tvůrci namísto filmových encyklopedických pouček dát raději romantiku v množství větším než malém. Nejsympatičtější postavou pro mě vždycky byla (trošku mimózní) Andie, kterou skvěle hrála Meredith Monroe, následována Paceym. Největší výtka pak směřuje na zbytečně natahované poslední dvě řady, kdy středoškolské prostředí vystřídá to vysokoškolské. Nadruhou stranu šest sérií zase není tolik (BH 90210 jich má snad dva tisíce, ne? :-)). Zkrátka pohodový seriál, ke kterému se sem tam rád vrátím. (06.03.2012)

Asi nejvíc nedoceněný seriál, co znám a svého času i jeden mých nejmilejších. První čtyři série zážitků party z Capeside mě budou provázet pravděpodobně už celý život. Často se setkávám s názorem, že "to dobře začalo, ale pak už to nebylo ono". Já to vidím tak, že každá série má jiný náboj. Zatímco první série je spíš jen takovým jemným oťukáváním a zkoumáním terénu, druhá a třetí už je pak jasným vrcholem celého vývoje, kde jsou emoce hlubší a vztahy složitější a obzvláště ve třetí sérii jde o nejlepší zápletku konfliktu dvou nejlepších přátel v tom nejtěžším souboji. Řada čtvrtá pak v naprosté uvěřitelnosti dovádí všechny k maturitě a hlavně i k duševní dospělosti. A tady právě nastává problém. Zde, ve chvíli, kdy Joey s Dawsonem znovu stojí u otevřeného okna a život mimo mateřské maloměsto právě zavolal, tam měl přijít konec a právě tam se třeba měla udělat ta chvíle, kdy napsat "o pět let později" a přijít s finálovým dvojdílem. Bohužel tvůrci nechali hrdiny řešit svým nenapodobitelným způsobem vztahy i v Bostonu a tím Dawson's Creek do jisté míry zničili. Plno nevýrazných vedlejších postav (které mají tendenci nenadále a nenávratně mizet), matné opakování předchozích zápletek a nechutně časté střídání partnerů v podání hlavních hrdinů - to je stručná charakteristika páté a šesté série. Je jen zoufale málo momentů, které tyto dvě sezony dokážou vytrhnout z letargie (pohřeb a řada smutných vzpomínek v páté a úžasný díl s Paceym a Joey přes noc v marketu v šesté) a chybělo málo a tenhle skvost by skončil v hodně kalných vodách. Naštěstí přišel spásný nápad přivést pro finále seriálu otce, polozapomenutého Kevina Williamsona. Ten stvořil dvojdíl, na který se nezapomíná, dvojdíl, který navázal na ty nejlepší díly, který propojil všechny osudy a geniálně je završil. Dawson, Joey, Pacey, Jen, Jack a Andie - nezapomenu. (19.06.2005)