Slzy slnka

Příliš jednoduché, ploché a v druhé polovině i těžko uvěřitelné, nicméně Fuqua ví kdy je limit patosu vyčerpán a drží naštěstí drsné vojáky na uzdě a nehraje histerické divadlo o nápravě srdcí a touze pomoct nevinným za cenu vlastního života - jde to věru i bez divadla. Škoda tak nevěrohodně konstruované akční scény na konci. Ocenit se dá tak kromě výborného Willise i čistka vesnice a především pak vykreslení vojenské jednotky - jejich komunikace, chování, jednání. Jako v jednom z mála filmů s válečnou tématikou je právě zde na tyto atributy dán velký důraz a celé to vypadá maximálně realisticky. (26.10.2003)

Fugua jindy umí, ale tady se potýká s mizerným scenářem a polopatickými dialogy. Opravdu jedinou hodnotnou věcí v tomhle filmu je scéna etnické čistky v nigerijské vesnici, která je jednak výborně natočená a jednak si člověk neznalý věcí uvědomí, že Afrika je svět, ve kterém lidský život nemá žádnou cenu. Kdyby se zbytek filmu nesl v podobném duchu, jednalo by se o skvělý protiválečný film. Takhle jde jenom o další zbytečnou hollywoodskou sračičku, která je myšlenkově tupá, akční taky moc není, s typicky hollywoodsky klišoidním závěrem. Takže sorry, tohle se nepovedlo. (20.09.2003)

Spousta naštvaného Wilise, nesnesitelně prkenné Monicy, džungle, výstřelů, prachu a nespravedlnosti. K tomu jeden velký a velmi nevěrohodný obrat proti rozkazům, místy otravná klišé a tak protivně optimistické poselství, až to bolí. Všechno v obalu Zimmerovy překvapivě unavené kompozice a velké, černobílé mírové agitky. Fuqua umí být super, ale tvrzení o tom, že umí dobře natočit prázdné obrazy, nikdy neplatilo víc. (11.05.2008)

Jak já tomu plešounkovi rozumím! Na každý vandr se také vydávám s jasnými pokyny, rodiče mi vždycky několikrát jasně přikážou "v pořádku se vrať!" A já pak samozřejmě dělám všechno proto, aby se tak nestalo. Na rozkazy zapomínám, měním plány, chovám se zkratkovitě, strkám čumák všude tam, kde jen trochu zavětřím vzrůšo, neměním si trenky, nepiju a nejím, meju se, jen když prší a při tom všem se snažím udělat dojem na všechno, co v té pusté divočině jen vzdáleně připomíná holku. Jen Brucovi závidím tu obří mouchu v uchu, ze které se i v těch nejzoufalejších situací ozývá "jsme tu s tebou, šéfe!" Já totiž slýchám jenom "ty vole jeden zatracenej!" (27.09.2012)

Překvápko poslední doby. Netušil jsem, že Willise uvidím ještě v dobrém filmu, vzhledem k tomu, co točí poslední roky. Zaujme prostředí deštného pralesu, skupina elitních mariňáků, skupina nigeríjských rebelů jim v patách, nějaký ten zvrat, úžasná akce byť dávkována poméně je velmi intenzivní a dravá, fungující emoce a empatizmus, slušné tempo a nádherný vizuál. Vlastně skoro plný počet. 85% (10.05.2016)