Žiara

Co to sakra bylo?! Laciná a trapná ubohost s příšernými herci. Jediná výjimka byl Melvin Van Peebles v roli Richarda Hallorenna. K čemu je, že tato verze věrněji kopíruje knihu, když je výsledkem otravně protahovaná báchorka z Věřte něvěřte? Teoreticky by se dalo čekat, že když film vznikl skoro o 20 let později, tak přinese nějakou změnu k lepšímu, například po stránce efektů. Ale z chodících buxusových keřů Střihorukého Edvarda, (které mají plynulost pohybu asi jako dinosauři v Cestě do pravěku) zmalovaných cirkusáků, kutálejících se míčků, vlčích masek a lebek se zkříženými hnáty na dveřích, strach opravdu nejde. Danny s matkou nechutně přehrávají a na oba jsem si už během prvního dílu vypěstovala silnou alergii. Po prvním záchvatu Danny vypadá spíše jako po útoku pedofila a chvíle, kdy svému otci domlouvá, je tak hrozně pitomá až jsem se styděla, že na to vůbec koukám. Jack v mnoha scénách nepůsobí jako šílený, ale spíše jako dementní. Místo krásného, honosného hotelu, se děj odehrává v ukrajinském, ušmudlaném penzionu. Venkovní pohled zřejmě vyřešila nějaká kulisa, aby se z nízkého rozpočtu zaplatily "dechberoucí" efekty se sprintujícími keříky. Podle knihy zde vzorně zůstává pokoj s číslem 217, protože ani pověrčivý divák by z něj po shlédnutí téhle frašky nemohl mít strach. A co měl znamenat ten Tony? Tím, že se zjevuje v podobě pubertálního šprta, úplně ztrácí na tajemnu, bylo to k smíchu stejně jako všechny ty šeptající hlasy. V trapném dodatku nám velký pan režisér odhalí, že Danny vlastně mluvil se starší verzí sebe sama. Z toho by měl psychiatr jistě radost. Jediné, co se mi tu možná líbilo více, než ve starší verzi, byla maska ženy v koupelně, ale scéna s ní byla opět utopená v bažině béčkovité trapnosti. Tady to máte, mistře Kingu! Takhle to dopadá, když se místo zavrhovaného Nicholsona role chopí ten váš seriózně vypadající herec! Všechno to, co mě na starším zpracování tak ohromilo, se tady vypařilo a vyletělo do povětří spolu s celou tou zaplivanou ubytovnou a špatnými, kabaretními herci z ochotnického spolku. (29.03.2013)

Film se věrně drží předlohy,což je zároveň i jeho slabina.Pořád jsem měl pocit,že z toho mohlo být něco víc.Konec se sice od knížky trochu liší,ale příliš to nepomohlo.Nicméně nemohu říci,že jsem se nudil (4,5 hodiny jsem dal téměř v kuse).Ale Kubrick je Kubrick a to říkám i přesto,že Kingovo knížky fakt miluju!!!!!(Pěkný Kingovo cameo jako dirigent mrtvého orchestru!) (26.12.2012)

NENÍ to lepší, než Kubrickovo osvícení a kniha je taky mnohem lepší. Nechápu, proč se Kingovi Kubrickova verze nelíbila, ale když si tohle napsal sám, tak jsem si říkal, že to fakt třeba bude lepší. Nebylo. Přišlo mi to naopak takové obyčejné. Knížka je fakt super, ale tahle minisérie vám takový zážitek rozhodně nepřinese. Navíc obsazení je do jednoho mnohem horší, až na Rebeccu De Mornay, která je skvělá na rozdíl od příšerné a nesnesitelné Shelley Duvall. Atmosféra je fajn, ale víc o tom fakt říct nemůžu. Zklamaný jsem nebyl, to rozhodně ne, i tahle verze je fajn (a na konci věrná knize, King ale změnil epilog a ten byl zase lepší v knize), takže můžu doporučit, adaptace je to samozřejmě kvalitní, ale z trojice kniha - Kubrick - tohle je tohle rozhodně nejslabší, stejně jako je tahle minisérie nejslabším Kingovým scénářem pro televizi. Škoda. 80%. (24.06.2019)

Z původních 3* dávám 4*. A to za skvělí konec a hlavně za přeměnu Webera z hodného papíka na pořádnýho hajzla. Prní díl mě bavil, druhý nudil a třetí se dost rozjel. Viděl jsem horší Kingoviny. Ale zase říct že je to lepší než Kubrickova verze se říct nedá. I když tady je vynikající Weber tak v původním je zase Nicholson. No nevím jen tady není taková umocněná atmosféra. (28.08.2010)

Kingova kniha nepatří mezi mé nejoblíbenější. Mám tuhle verzi mnohem radši než Kubrickovu (kterou vlastně nemám rád vůbec). Nejen proto, že je věrnější knize, ale hlavně proto, že na rozdíl od Nicholsonova Jacka Torrance, Weberův Jack prochází kompletní proměnou a jeho propadnutí šílenství je uvěřitelnější. Jeho postava se někam vyvíjí. Podobně tak samotný příběh, který není jen slepencem scén, ale souvislou linkou. Tohle Osvícení je o hotelu, ne o Jacku Torrancovi. Dalším kladem je velmi sympatická Rebecca de Mornay. Shelley Duvall v Kubrickově verzi z Wendy vytvořila nejnesnesitelnější filmovou postavu, jakou jsem kdy viděl. Rebecca z ní vytvořila realistickou postavu. Garrisova televizní verze v sobě sdružuje veškerou atmosféru příběhu. Ano, jde "jen o pouhý" televizní snímek, ale přijde mi hodně sympatický. (04.06.2020)