Věc

Carpenterova Věc NENÍ REMAKE tohodle filmu (jak tu většina komentujících píše)! Jde o další a mnohem věrnější adaptaci vynikající Campbellovy povídky z roku 1938. První filmový zpracování není na padesátkový sci-fi špatný, ale selhává jako adaptace. Z mimozemšťana totiž udělali poměrně neškodnou kytku, která akorát vysává krev, a jejíž semínka si pacifistickej vědátor začal pěstovat (emzáky zalívejte krví). Žádný přebírání podoby jinejch živočichů, žádná paranoia, nic. O hororový atmosféře si tenhle film může nechat jen zdát. Roli tu určitě sehrál rozpočet a technický možnosti tehdejší doby, ale vážně to něšlo natočit věrnější předloze s proměnami mimo záběr? (27.12.2013)

Sci-fi z jiné doby, které se těžko může s dnešními filmy i "remakem" srovnávat. Dosti upovídané postavy, kterých je mnoho, prakticky neumírají a atmosféra nepřipomíná ani zdaleka horor. Teď si hlavně musím sehnat původní příběh "Who Goes There?" od Johna W. Campbella, abych zjistil, zda pánové v roce 51 udělali něco zbytečně jinak nebo je Carpenter ještě větší génius, než jsem si myslel. Hlavním nedostatkem pro mě ani nemusí být atmosféra, ale nulová aura mimozemšťana. Neděsí a ani není nijak hrůzostrašný a svou nejlepší chvíli si odbude mezi plameny. Když se není koho bát, není horor (a jak by řekl Ridley Scott, když nemáte na pořádnou loutku nebo oblek pro herce, tak ho radši vůbec neukazujte, divák si udělá vlastní představu). Je také škoda, že scénáristé měnili podstatu mimozemšťana z přeměny na vysávající zeleninu. Ekologické pohnutky? V té době snad ne, ale ten negativní pohled na vědce a vědu obecně je tam cítit opravdu hodně. (12.02.2011)

Napínavé sci-fi, s jehož podobou nebyl autor předlohy nijak nadšen. Remake z roku 1982 by se mu zajisté líbil velice, leč se ho nedožil. Tahle Věc nestojí na trikových efektech, ale má slušnou atmosféru. Zima se doslova dere pod kůži a je fajn, že se natáčelo také v exteriérech, byť v padesátých letech se stále upřednostňovaly filmové ateliéry. Na druhou stranu film nevznikal uprostřed ledu a sněhu, jak by se mohlo zdát, natáčelo se totiž v Kalifornii při tropických teplotách. Strašidelná hudba, slušná kamera, sníh a led. Snímek doporučuji především vegetariánům, aby si nemysleli, že mrkev je k jejich choutkám lhostejná. (23.10.2016)

Hezká konverzačka, dokonce bez obvyklé filmové řeči, takže byste mohli uvěřit v autentičnost... Tím myslím, "jak se má točit, pro prvňáky": pohled na mluvícího zepředu, střih, pohled na odpovídajícího zepředu, střih... atd. Sice vám to dává pocit vtažení (jakoby mluvili na vás), ale natáčí se minimálně nadvakrát a divoce se stříhá. Řeč pak nenavazuje intonačně, dialogy jsou oddělené, prostě vidíte, "že se to hraje". Tady naopak režisér vedl herce ke skákání si do řeči, mluvení jeden přes druhého, překřikování se. Je to mile svěží, až na to, že zase tolik nemají co říci, takže vše působí dost ukecaně. Žena - objekt touhy hlavního hrdiny jede na trávě (furt se uchichotává bez důvodu), část posádky jede na perníku (podle stylu řeči), kdežto hlavní hrdina jede na chlastu. Ale dost to jako trénovaný alkoholik zvládá, a má jen takovou pózu. Kamera je trochu statická, střihů málo, stylizace skoro až divadelní. Prostředí mírně atraktivní, zápletka ušla, chování poněkud nelogické, ale v rámci béček slušné. P.S. přistupoval jsem k látce, jako bych neviděl dva remaky - nehodlám srovnávat. P. P. S. anebo jo, malá poznámka - narozdíl od obou remaků, zde je plně ospravedlněna přítomnost zbraní. (16.03.2012)

Atmosférické, sugestivní a úsměvně "chlapácké". Napětí pozvolna stoupá od prvního záběru až skoro do chvíle, kdy se mimozemšťan poprvé objeví v celé své kráse, pak sice maličko klesá, ale i ve finálním střetu jsem byl slušně napjatý. Floristický nápad mě slušně pobavil, protože představa, že pro někoho nejste víc než hlávka zelí na poli, je nehezky nepříjemná. Postavy jsou sympaťáci, takže jsem ochoten odpustit i zbytečný milostný motiv. Co ale ochoten odpustit nejsem, to je vzhled titulní postavy - jen o málo lepší než Frankensteinovo monstrum. A to je celkem zklamání i vzhledem k roku 51, na příkladech jiných filmů toho období je vidět, že si s maskami tvůrci mohli dát větší práci. Je ovšem nesmysl porovnávat tento film a Carpentera, byť oba vycházejí z jedné povídky, a to hlavně proto, že oba filmy jsou o něčem jiném a liší se i ve svém "poselství". Podle zdejších komentářů bych očekával bezmála průšvih, ale opět se mi naopak potvrdilo, jak moc je spousta komentátorů mimo. (02.03.2014)