Pokémon. Prvý film - Najmocnejší pokémon

,,Jsem připraven být!" Tenhle film se dá podle mého hodnotit třemi způsoby. Buď dáte odpad s tím, že pokémony nenávidíte (za rozhazování odpadů se vám penis opravdu nezvětší), nebo švihnete pár hvězdiček z nostalgie, a nebo se oprostíte od jakýchkoliv předsudků a zkusíte film spravedlivě ohodnotit. Jenže k poslední možnosti se přikloní málokdo a je to škoda, protože první (jiný jsem ani neviděl) pokémonský film má krásný příběh, který sice nemá bůhvíjaký drajv a ani nepředkládá velké akční scény, ale místo toho má docela slušnou hloubku (ano čtete dobře), protože je to příběh o síle přátelství, poznání sebe sama a vzájemné toleranci. Navíc je vyzbrojen krásnou hudbou a ucházející animací, která občas vykouzlí vizuálně zajímavý pohled (temný úvod, souboj draků nad mraky) a pokud vás ani jedna z těchto složek nezaujme, tak ho pořád můžete použít jako agitku proti klonování. Navzdory všem místním zaslepeným ignorantům dávám 4* (23.07.2009)

Pôvodný seriál zaujal svojím nápadom – vezmime 150 (pôvodné množstvo) príšeriek so „superschopnosťami“, ktoré možno skladovať v malých červeno-bielych loptičkách, ktoré možno bežne uloviť a potom nechať bojovať v turnajoch. Mohol to byť celkom úspech, ALE – hlavný hrdina je „natvrdnutý“ , vôbec sa nesnaží pochytať nejaké príšerky (pričom motto seriálu je GOTTA CATCH´EM ALL), tvorcovia seriálu sa ani nesnažia využiť potenciál pokémonov a tak moralizujú diváka, až je to nechutné. A potom príde do kín celovečerný film – divák čaká, že tu bude využité všetko, čo predtým ležalo ľadom. Lenže sa nedostaví nič iné ako sklamanie – dej stagnuje, dialógy sú prázdne, po chvíľke sa dostaví nuda, ktorá už nepustí. Nezachraňujú to ani „Rakeťáci“, ešte aj po Pikačuovi máte chuť šmariť vrecko s pukancami. Takže ak už vôbec Pokémon, tak jedine ako hra na Nintende. (14.05.2009)

Dobrovolně se přiznávám, že i já to jako malý žral a teď se tomu směju, takže mě to v podstatě baví pořád. Pustil jsem si film už dlouhých deset let po velké pokémánii a našel jsem ty důvody, proč mě to jako děcko bralo, protože to bylo pitomí a barevný a bylo toho hodně. Zřejmě mi dřív stačilo ke spokojenosti opravdu málo. Dnes mě už ani nepřekvapilo, že jsem si pořád jména některých "zvířat" pamatoval. Opravdu fascinující blbina s opravdu fascinujícím příběhem a dialogy. (21.03.2008)

Lidi, co nenávidí Pokémony z principu tento film ani neměli hodnotit. Osobně jsem si z nostalgie pustila Pokémony po více než 12 letech. Nikdy jsem nebyla extra fanouškem jako moji tehdejší desetiletí vrstevníci, ale i tak jsem si seriál znovu zamilovala, ať už pro jeho fantazii, humor nebo naivitu. Po první sérii jsem si našla i film, na který jsem tehdá byla v kině. A víte vy co? Já u něho i brečela (zároveň jsem se celé té situaci teda smála, ale brečela jsem). (13.05.2012)

Skvělý film, která poselství dovedl k dokonalosti. Své děti rozhodně nechám (přiměju) dívat se na pokemony, protože v málokterých pohádkách je tolik naučných a poučných vět/situací/reakcí a navíc krásně zabaleno do přítelství. Pokemony miluju a je mi na blití z hodnocení csfd a těch rádoby kritiků tady. Nikdo z nich určitě neviděl pořádně ani jeden díl. Absolutně, ale absolutně nechápu, co je na pokemonech špatně a proč české populaci tak vadí. Třeba takový krteček je sice hezký na pohled, ale naučí děti ledatak že krtek hrabe noru....nuda. U krtka jsem brečela jen když byl nemocný orel. U pokemonu brečím kdykoli, kdy se Pidgeottovi skřiví jediný jeho žlutý nebo červený vlas (je to vlas, nebo dlouhé peří?) na hlavě. (29.11.2008)