Bratstvo neohrozených

V první řadě pocta hrdinům padlým i přeživším. Zároveň to má blíže k dokumentu než návykovému seriálu. Většinu postav si divák podle jmen za celou dobu nezapamatuje. Vrcholem je předposlední díl, který je sice bez kulervoucí akce, ale za to plný emocí a otázek bez odpovědí. Winters i Nixon z toho vyšli jako neskuteční frajeři. (04.02.2016)

Výborný válečný seriál, kvalitní režie i technické zpracování a stejně jako v případě Carnivale je toto dílo jeden ze skvostů produkce HBO. Další seriál, který nám ukázal, že i v televizi se dá točit kvalitně. Klobouk dolů před tímto výtvorem nabušeným akcí a smrtí, která k WWII neodmyslitelně patřila. Hudební doprovod, který složil Michael Kamen pěkně dokresluje brutální a syrovou atmosféru, a doprovází tak Easy Company na každém kroku. (9/10) (16.06.2003)

Tady se z televizního formátu vytěžilo asi naprosté maximum nebo snad ještě víc. Seriál je to excelentní a je dobré, že se mu vyhnuly věci jako přehnaný patriotizmus nebo třeba postava hrdinného černocha. Jen bych hodnocení raději dával spíš za tu filmařinu a příběh vnímal jako konkrétní příběh chlapců z roty E než nějaký komplexnější obraz války. Že se za německé protiofenzívy na americké straně začalo popravovat za dezerci a neuposlechnutí rozkazu se třeba nedozvíte a co je to válka by, při vší úctě, mohli vyprávět spíše vojáci z východní fronty. Jenže o tom pravděpodobně žádný podobný film či seriál nevznikne, protože koho by to v Americe zajímalo a kdo by na to v Evropě našel peníze. (31.08.2005)

Jen málokterý seriál nebo minisérie mě dokáže oslovit každým svým dílem. A "Bratrstvo neohrožených" je jedním z nich. Nádherná režie -u všech dílů- , ze které má divák pocit, že ani nesleduje produkt točený pro televizi, k tomu ještě hezčí hudba Michaela Kamena a především výborné herecké výkony! A pak taky scénář -samozřejmě- , který dokáže oslovit diváka v každém dílu. Já osobně jsem si nejvíce zamiloval díl 6. - ten je vážně překrásný! (27.12.2002)

Masterpiece! I po dvaceti letech. Když měl seriál premiéru, Medal of Honor spolu s Call of Duty byli na denním hráčském menu, vylodění v Normandii z Ryana jsme na omleté VHS sjížděli v internátní klubovně do zblbnutí, takže svérázného docenění došlo Band of Brothers naprosto bezezbytku. Jenže dvě dekády utekly, člověk trochu nabere zkušenosti, něco nakouká, válku má díky mediálním pokrytí v mobilu vlastně online a najednou ten desetihodinový kolos vnímá úplně jinak. Ten nesmyslný masakr v Ardenách už není tak cool, rozervaná těla jakbysmet. Najednou je zde deset minipříběhů o jednom obrovském odhodlání, o opravdových „ordinary men“, kteří šli dělat „extraordinary things“, který přesně stojí na hraně oslavné ódy a prostého armádního patosu, přičemž nikdy nesklouzne ke kýči, ani líbivému podbízení. HBO vysolilo na svou dobu extravagantní rozpočet, který tvůrci napumpovali do skvostné výpravy i početného komparzu, jemuž bláto i sníh zalézají za nehty. Ty drobné záchvaty lidskosti (medikova anabáze za mě vládne) pak jenom stvrzují sílu vyprávění. Žánrový benchmark a seriálový etalon, který i nadále v mnohém vládne a většinu konkurence nechává dalece za sebou. (30.01.2024)