Bony a klid

Že by ten film byl nějakej zázrak, to teda fakt neni. Ale koukal jsem na to s člověkem, kterej se v 80. letech v tomhle prostředí pohyboval a ten mi k tomu řikal různý historky, jak to tenkrát probíhalo a film měl takhle úplně jinej náboj. Já jsem tuhle dobu zažil pouze jako malej fakan, takže si tak akorát pamatuju, jak jsme v Tuzexu na Pankráci tenkrát chodili čumět na hračky. Jinak jestli nějakej českej film dosáhnul kultovní status, tak rozhodně Bony a klid. Má to neskutečnou atmosféru těch pozdních 80. let a k tomu super muziku od Frankie goes to Hollywood. (28.08.2011)

Film si určitě nehraje na žádné umělecké ambice, ale doba, kterou příběh ukazuje, byla 100% reálná, hudba která provází film od skupiny Frankie Goes To Hollywood je vybraná super. Vše nějak patřilo k sobě. Doba byla pod vlivem diktatury socialismu. Tuzexy, tam se dalo nakupovat jen za bony poměrně kvalitní zboží dovezené ze západu. Bony byla vlastně měna, kterou dostávali lidé kteří, pracovali v zahraničí, protože valutové konto nebylo možné v bance mít, tudíž to stát měnil na bony, ale tato měna platila pouze na území naší tehdejší Československé republiky. Vekslák, to byl ten, který měnil západní měnu za bony kupující od zahraničních turistů a obratem nabízel před obchody tuzexu, cca za 5,50 až 6,50 Kčs, kdo měl dobré známosti, mohl to mít za 5,- Kčs i méně. Že to byl slušný zisk z celé transakce, to je víc než jistý. V období vánoc veksláci bony prodávali vždy za větší cenu, hold to byla pro ně nejlepší doba. Běžný občan bohužel neměl možnost bony normálně koupit, proto tento černý obchod čile fungoval hezkou řádku let. Samozřejmě film patří neodmyslitelně k obrazu této podivné doby. Představitelé v hlavních rolí jsou vybráni dobře. (16.08.2007)

Film jsem si od posledního shlédnutí vcelku dobře pamatoval, potěšilo mě, že na mě pořád ještě funguje a že si zachoval svoji atmosféru. Znovu jsem se tedy dobře bavil a jednu hvězdičku jsem sundal jen kvůli hudbě. Tvůrci si skladbu Relax zjevně vybrali ke scénám s veksláky a evidentně jim nedošlo, že se veksláci vyskytují skoro v každé scéně. Jako výplach mozku to bylo ovšem dokonalé, pochopil jsem, jak drsné musí být mučení spánkovou deprivací za pomoci hlasité hudby. Pokud Ondřej Soukup hudbu i stříhal, pak mu gratuluji... (28.04.2020)

Víta Olmera považujem za čarodejníka, ktorý peniaze producentov aj bez čarodejníckej paličky premieňa na mizerné filmy. Malou výnimkou je Jako jed, ale tam k tomu prispel Zdeněk Svěrák. Bony a klid je trápnym pokusom nakrútiť niečo zo súčasnosti a jej prejavom v marginalizovaných komunitách. Samozrejme, že v jeho podaní je výsledkom klišé a gýč ako vyšitý. Olmer nezobrazuje skutočnosť, ale jej odraz vo vlastnej hlave. Aj keby som mal byť sám, ja o tento obraz nestojím. (08.08.2020)

Tohle není dobrý film. Problém je, že na druhou stranu není ani docela špatný. Patří k vlně "odvážných" socialistických filmů, které tepou do nově se objevivších nešvarů. Patří sem třeba ještě s Láskou z pasáže. (Letos Vietnamci přivezli na festival do Veselí celou řádku podobných filmů. Tam se točí dnes to, co u nás v osmdesátých letech. Zdá se, že si prožívají svoji přestavbu.) Třebaže jsme ten film v mládí pociťovali jako zajímavý, protože nám ukazoval, co u nás nebylo dříve k vidění: zločin a sex zblízka - Já mám radši, když filmy řeší nadčasové problémy. Tahleta přestavbová dramata zatraceně rychle zestárla a to neukazuje na jejich kvality. (10.09.2004)